Anihilace

Alex Garland asi neumí točit jiné než pomalé filmy - aspoň pokud si k nim píše scénář;) Po Ex Machina přichází další sci-fi zabývající se otázkami individuality a vědomí, i když tentokrát výrazně jinak, za což může románová předloha. Ta údajně jde jinými cestami než film, a jelikož má tři díly, a filmová Annihilation navzdory konci s určitým náznakem možnosti pokračování přece jen působí uzavřeně, docela bych tomu i věřil. Filmu se nedá upřít tísnivá atmosféra, ostře kontrastující s barevností světa uvnitř "Záře", ze které občas máte pocit, že se natáčí přes vitrážové okno:) Zajímavé kulisy ale ještě poutavý film nedělají. Garland se chytil do pasti prvního dílu trilogie, a využití nosného tématu - proměny všech živých forem na světě a toho, jestli je to dobře či špatně a zda tomu vůbec rozumíme - se vlastně uzavírá jen v nejasných náznacích. Těžištěm filmu jsou duševní stavy hlavních hrdinek, a nutno říct, že jejich osudy, resp. vyrovnávání se s tím, co se děje, jsou docela nečekané. S posledním záběrem si sice říkám, co asi bude dál, ale je mi to upřímně řečeno docela jedno, protože tato místy celkem krvavá depka mě za skoro dvě hodiny s ní strávené moc neodměnila, a při představě pokračování v tomtéž duchu rád uzavřu svoji známost se světem Záře v okamžiku udělení závěrečního hodnocení. A to zní 60%, protože Ex Machina byla výrazně stravitelnější. Ale pokud chcete přemýšlivou, ne moc příběhovou, sci-fi s výrazným vizuálem i hudbou, jste tu správně. (13.09.2020)

Je skvělé, že Netflix v rámci své sci-fi kampaně zfilmovává i příběhy, které jsou součástí aktuální new weird spisovatelské vlny. S tvůrcem původní knihy - Jeffem VanderMeerem jsem se totiž setkal před pár měsíci u jeho knihy Veniss Underground a byl jsem fascinován brutálním surrealilsmem. V případě Annihilation to není tak okaté, ale je to hodně podobné. Možná, kdyby ještě žil Giger a spolupracoval by na tomto filmu stejně, jako třeba na Vetřelcovi, tak by z něj udělal jedinečné dílo. Pořád se ale jedná o hodně slušný kousek. Byl jsem nadšen i přesto, že těch vizuálních nápadů v té bublině mohlo být víc. (16.04.2020)

Na uplným začátku jsem si říkal, pane bože do čeho si se zase kvůli Natálce navrtal, pak mě to na jednu stranu začalo zajímat, ale na druhou stranu bylo chování hlavních hrdinek vysloveně imbecilní. Já najít to video, tak ho vemu vážně, ale dámy tam asi potřebovaly najít make up aby to braly vážně. Medvědí prase potěšilo a ten konec byl protože bejt konec musel, ale když si to celý dávám do sebe, tak ani Alex Garland neví co chtěl Alex Garland vlastně říct. (05.01.2019)

Stupiditou si to komando ženskejch nezadá třeba s posádkou z Alien Covenant. Vůbec tam nekoumaj, velitelka nevelí jen jim pořád zdrhá a když najdou video s důkazem něčeho prohnilého (chlapovi se tam hejbou střeva), tak to nechaj ležet s odůvodněním, že za to může světlo. Na základě tohoto erudovaného výzkumu pak černoška jen tak vybleje vysvětlení celého fenoménu, když tam zrovna čumí na kytku. Je to navíc dost nuda a nic se tam neděje. Ke konci naštěstí začne přituhovat a je tam fakt dobrá hororová scéna se zmutovanym mluvícim tapírem, nebo co to bylo. Finální mindfuck s divnostvořením neřešim, bylo to schválně megadivný, ale dělalo to dobrý zvuky. Celkem mi to přijde jako smyslnedávající průměr, co by hrozně moc chtěl být filosoficky na výši. Nemůžu se zbavit dojmu, že tam stačilo poslat myslivce s kanystrem benzínu a bylo by po problému. (17.03.2018)

Něco jako svého času Kellyho Apokalypsa - nadějný filmař, kterého všichni vynáší do nebes, cítí tak hroznou potřebu dokázat, že minulý film nebyl náhoda, že se ztratí ve změti nápadů. Jenže zatímco Kellyho ambice explodovaly v okázale zábavné supernově, Annihilation jen legračně prská. Bylo to o něčem? Problém není, že stejně jako Natalie na konci "nevím", ale že mě to předně ani moc nezajímá. Jsem velký příznivec režisérských fetiší, které vznikají jen na uspokojení svých tvůrců a tomuto uspokojení obětují vše. Nejdřív jsem měl pocit, že právě tím je i tenhle kousek. Ale někdy během sledování jsem se přepólovat spíš do opačného extrému - kdy jsem měl pocit, že Garland dělá všechno pro to, aby uspokojil divnými výjevy a pseudochytrými (vím, jak je předpona "pseudo" zprofanovaná, ale tady si bez ní neporadím) kudrdlinkami diváka a zabíjí cokoliv, co mohlo být dobrým filmem. (13.03.2018)