Zaklínač - Série 2

Knižní sérii Zaklínač spisovatele Andrzeje Sapkowskiho výrazně proslavila i videoherní série, která byla na Sapkowskiho knihách založena, ještě výrazněji poté Zaklínači v oblasti širokého mínění v roce 2019 pomohla seriálová adaptace od Netflixu. Ta sice ve 1. sérii prokázala, že se od Sapkowskiho knih výrazně odkloní, měla ovšem štěstí ve velmi dobrém castingu s Henrym Cavillem v roli Geralta v čele, slušných production values a především tím, že nešlo o špatný rozjezd. Rozhodně už tehdy bylo co zlepšovat, seriálový Zaklínač přesto zažil úspěch a kromě různých spin-offů se musel dočkat i 2. série. Ta čerstvě dorazila na Netflix a kdo věřil ve zlepšení může začít slavit. I když jde prozatím o zlepšení mírné.   Zaklínač ve 2. sérii dostal větší rozpočet a v součtu díky tomu dokáže působit více velkolepě a rozmáchle. V rámci vypravěčských prostředků navíc druhá série Zaklínače působí o poznání sevřeněji. Dle očekávání dochází k rozšiřování mytologie a v součtu to konečně začíná působit, že seriálový Zaklínač naplno začíná těžit ze svého potenciálu.   Výprava, kostýmy i vizuální efekty vypadají o poznání lépe, nárůst rozpočtu je díky tomu prokazatelný a ukazuje se, že Netflix alespoň do své úspěšné rozjíždějící se franšízy po zásluze investoval.   Henry Cavill jako Geralt, Freya Allan jako Ciri a Anya Chalotra jako Yennefer nadále dokazují, že jsou všichni z nich castingovými trefami do černého. Jejich postavy a vzájemné vztahy a pouta se nadále vyvíjejí, Henry Cavill nadále za pochodu dokáže všem pochybovačům zavřít ústa. Tohle prostě je Geralt z Rivie.   Kromě Geralta navíc v akci v rámci 2. série vidíme i jiné zaklínače v akci. Především Vesemira v podání Kima Bodnii. Castingový sen v podobě Marka Hamilla se sice splnit nepodařilo, Bodnia je ovšem jako Vesemir solidní a dokáže samotného Geralta více rozvinout jako postavu díky odhalení jeho pozadí před událostmi seriálu. A i to dokáže rozhodně pomoct.   K odklonu od Sapkowskiho předlohy sice došlo, přesto ovšem seriálový Zaklínač dokáže prodat některé myšlenky, které Sapkowski do své knihy zpracoval, ovšem ne všechny. Seriálový Zaklínač pořád sází především sází na fantasy prvky a na přesah Sapkowskiho děl ve finále není úplně čas. Tvůrci se ovšem pořád drží alespoň základu a rozhodně se nedá říct, že by si se zdrojovým materiálem vytírali zadek. Jen se prostě vydávají svou cestou, což pochopitelně všem fanouškům Sapkowskiho nebude vonět.   Zaklínač II v průběhu zpracovává až příliš vedlejších příběhových linek a to až takovým způsobem, že možná celý příběh zbytečně komplikuje a soustředění se na ústřední příběh by celému seriálu jen prospělo. Druhá série má poté v jednom ohledu zcela opačný problém než první série. První série až příliš uháněla dopředu, druhá série si naopak možná dává až příliš na čas. Tvůrci v tomhle ohledu ještě pořád nenašli ideální tempo a vystačí jen doufat, že v rámci 3. série dokážou objevit adekvátní kompromis.   Seriálový Zaklínač má pořád daleko k tomu, aby se v rámci seriálových fantasy přiblížil ke Hře o trůny a působil jako zásadní milník audiovizuálních fantasy. Mírné zlepšení je ovšem cítit a krom solidní akce se tu skutečně lépe pracuje s postavami, vyprávěním a zvýšení rozpočtu pomohlo audiovizuální stránce díla. Seriálový Zaklínač ani v rámci 2. série vrcholu nedosáhl, solidní ovšem zůstává nadále..... (18.12.2021) (menej) (viac)

Pojďme si, milé děti, říct něco o tom, jak fungují filmové a seriálové adaptace knížek. Evidentně totiž mezi námi furt existují ťuťu ňuňu naivky, které si myslí, že prostě stačí na plátno převést všechno, co se v původní předloze píše. A to zcela do puntíku. Protože seriál a kniha jsou dvě zcela stejné formy média, že jo? Tak to ale nefunguje. Styl vyprávění se v audiovizuálních dílech od knižních předloh bude vždy výrazně lišit, v rámci čehož pak musí zcela nevyhnutelně dojít k určitým úpravám, aby ona adaptace nepůsobila moc bezduše a bezcílně. A tak nám nastupuje druhá série Zaklínače. Určitě byste neměli poslouchat ty kecy o tom, že druhá řada není podle knížek. Je to absolutní hovadina. Druhá sérka adaptuje události, ke kterým došlo ve třetí knize jménem Krev elfů, nejukecanějšímu dílu ze série, kde se téměř hovno stane. A všechny důležité události, ke kterým došlo v původní předloze, zahrnula i seriálová adaptace - Ciri na Kaer Morhen, její výcvik a interakce s Triss, její odchod do svatyně Melitelé, kde se poprvé setká s Yennefer, Rience a jeho mučení Marigolda, politické pletichy u čarodějů.... to všechno jsou podstatné události z knihy, které seriál zahrnul také. Oni "kritici" mají patrně na mysli dodatečné dějové linky, které knihy nezahrnuly. Oni tomu říkají "trapná fan fikce" , já tomu říkám kvalitní world building, který seriál, jenž chce vytvořit vztah nejen mezi divákem a Geraltem s Ciri, ale i ostatními postavami Severních království, nutně potřebuje. A i když je to v jistých mezích poměrně chaotické, rozhodně je to podané natolik podmanivou formou, aby diváka zajímaly i další linie, které se přímo netýkají Geralta. Závěrečný díl je možná svou akcí a velkolepostí až příliš přepálený, ale dobře ustanovuje důležitost a unikátnost Ciri postavy a její pradávné krve. Natočený je to furt moc hezky, dobře si to udržuje napětí, plus akční a komické sekvence má druhá série zvládnuté také poměrně dobře. Trochu mě ale mrzí, že Netflix nakonec ustoupil a udělal z Triss Ranuncul zrzku jenom proto, aby konečně zavřel držku těm hysterickým a ufňukaným panicům, kteří si evidentně furt myslí, že ten seriál nevychází podle nějakých knížek, ale podle videoherních adaptací. Během první série jsem si nebyl jistý, jakým směrem se přesně chce seriál vydat. Teď už to asi vím. A moc se mi to zamlouvá. Ještě by to teda chtělo mít větší konzistenci v onom vyprávění dějových linek, které se přímo netýkají Geralta a Ciri, protože v těch seriál poměrně pokulhává, byť jsou po většinu času zajímavé. A ještě víc by to chtělo okořenit vztah mezi Geraltem a Ciri. Chce to ještě více interakci, více hádek a emocí. Zatím na mě ten jejich vztah působí poměrně chladně, což je rozhodně škoda. Jinak ale velká spokojenost. Házejte po mě rajčaty, ale mě normálně to zamerikanizované pojetí prostě baví. A Marigold je i nadále prostě boží. Zaklínač sice není tou největší ligou, kterou byla například Hra o trůny během svých prvních sérií, ale i tak je to dobrej, opravdu DOBREJ, seriál. A všichni ufňukaní pseudoznalci, kteří tráví dopoledne tím, že blahořečí omleté marvelovky, odpoledne zase nadávají na feminismus, LGBT a černochy ve filmu, přičemž večer den zakončí tím, že si ho vyhoní u nějakého úchylného hentai obrázku, mi můžou políbit prdel. 4* (20.12.2021) (menej) (viac)