Něco více (S01E08)

Zombíci versus Geralt 1 : 0 a pak už bohužel jen blouznění. Nejvíc pozornosti je věnováno zdlouhavým přípravám čarodějnického partyzánského oddílu na hájení pevnosti a následné rádoby velkolepé bitvě. V ní odboj dostává pěkně na prdel, ale když je nejhůř, Yennefer zjistí, že miluje vůni napalmu po ránu - sorry, tohle se nedá brát moc vážně. Ciri mezitím nachází útočište u hodné venkovanky a Zákon překvapení se opět hlásí o slovo. Bohužel je ale ve finále ono osudové setkání, ke kterému to mělo směřovat minimálně od čtvrté epizody, naaranžované tak uměle vynuceným způsobem, že by jeden brečel. Smíchy pochopitelně. (02.12.2020)

Finále potvrdilo to, čeho jsem se bál vlastně už od začátku. Dokud se tvůrci drželi alespoň obrysů a základních motivů a dialogů relativně komorních povídek, vše fungovalo jak mělo. V případě Yennefer se jim naštěstí podařilo vytvořit dostatečně zajímavý a slušně napsaný origin, i když přitom její postavu poslali jiným směrem než knihy. Víceméně jim to ale vyšlo, možná i kvůli schopnostem Anyi Chalotry. Ciri jako postava byla skvělá, problém byl ve změnách, které prodělal její dějový oblouk. Což způsobilo že závěr první sezony neměl vůbec takovou sílu a emoce jaké měl mít. Snahu tvůrců nahradit vztah neustálým odkazováním na osud můžu ocenit, ale prostě to nefungovalo. Vůbec nejlepší částí série byly ale na první pohled jednoduché a samostatné, ale morálně složité a postavy rozvíjející zakázky Geralta a Marigolda. Stejně tak tomu bylo i v této epizodě, naprosto základní zápletka, ale byla hezky zpracovaná (úvodní akce) a dozvěděli jsme se další důležité informace o Geraltovi. Naneštěstí i přes snahu na mě nefungoval středobod epizody - to, co mělo být epickým vyvrcholením série. Spíše než epické mi to až na jednu scénu v úplném závěru přišlo strašně levné a umělé, bez jakéhokoliv plánu a logiky. Alespoň ten hrad vypadal docela věrohodně. Od zpracování této legendární bitvy jsem prostě čekal mnohem víc, i když jsem po té hodně bídné bitvě v první epizodě měl být připraven. První sezona dobrodružství Geralta a jeho přátel tak končí mnohem hůře než začala, přes všechny problémy a chyby ale u mě převládá zatím značná spokojenost. Pokud v další sérii nebude Lauren Schmidt experimentovat, bude se pokud možno ještě věrněji držet již zcela lineárního a jednolitého vyprávění románů a dostane od Netflixu o pár desítek miliónů více, měl bych být stoprocentně spokojen. Tady nejsem, ale začátek na 7,5-8/10 je úplně v pořádku. (24.12.2019)

„Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Dobře mi tak.“ A já ve finále konečně mohu říct – paráda! Škoda jen že trvalo celou sérii, než jsme se dopracovali ke skvělému dílu. Yennefer se mi konečně začala jevit i jako zajímavá postava která má ještě hodně co ukázat. Bitva u Soddenu byla dokonalá i když mírně chaotická ale konečně tu mágové ukázali své schopnosti ve vší parádě. Tady za mě rozhodně spokojenost, napětí až do konce, a i když byl děj mírně předvídatelný, stejně jsem si nad tím ukousala nervozitou pár nehtů. Bohužel nám tu opět ale nějak chybí Geralt, kterého akorát příhodně pokoušou a celý díl proleží v haluškách. To, jak vypadaly potvory, co ho k haluškám dostaly už nebudu komentovat. Nad tím už jsem se navztekala dost. Geralta jsem spíš čekala s plnou parádou na bitevním poli (jenže to jsem si opět neuvědomila chaoticky namíchané dvě časové linky...) a že by to byla paráda ho tam vidět, ale on kulhá po lese a hledá Ciri na kterou už jsem málem i zapomněla a která nesmyslně vybíhá do lesa, aby slova proroctví z prvního dílu dávala smysl. Sice dojemné setkání ale takové… no prostě divné. I přes to si finální díl zaslouží plné hodnocení. Všechna čest konečně zaklínač, jak má být. Hodnocení: (5*) (05.01.2020)

Osma epizoda Zaklínače za mno a pocity rozporuplné ze završení série. Bitva naprosto fantastická, i když si myslím, že to nemuselo tak divoce skákat mezi jednotlivými částmi bojiště. A mohla být trošičku přehlednější. Vilgerfortz vs Cahir je velký WTF?! Tenhle člověk má být finálním bossem? Proč nepoužil tu zrychlovací magii jako proti Geraltvoi v knihách. Dost rozporuplné pocity a z časové linie mám bordel. Konec samozřejmě správně dojemný (24.12.2019)

Největší zklamání z celý série. To že čarodějové připluli z moře a pak šli pěšky ty stovky kilometrů do vnitrozemí až k Sodenskymu pahorku (doslova to má i lokaci v názvu! PAHOREK!) ještě přejdu. Ale ten ubohý pokus o zobrazení největší bitvy první Nilfgardské války už ne. Měli možnost udělat epickou bitvu s desitkami tisíc vojáků, magii a vším okolo. Místo toho sme dostali trapný obléhání nějaký elfský pevnosti (elfové pevnosti btw vůbec nestaví, jen pro pořádek). Mistr ve ztracení mečů Vilgefortz, ten Vilgefortz který nakopal prdel i samotnymu Geraltovi zde prohrává souboj s v té době náctiletým Cahirem. Ovšem největší zklamání je setkání Geralta a Ciri. Naprosto geniální a dojemné setkání "jsi něco víc Ciri" v knihách je zde nahrazeno patetickým "kdo je Yennefer". (11.07.2021)