Hlboký spánok

Ještě před tím, než jsem viděl jakýkoliv film-noir, a znal jsem jména Chandler a Marlowe jen z doslechu, měl jsem určitou představu o tom, jak tento žánr asi vypadá v praxi. Shlédnutím Hlubokého spánku se mé představy potvrdily. Bogart v klobouku a baloňáku, ostře řezané obočí Bacallové lemující její hypnotizující pohled – to jsou věci, které v dnešní době symbolizují to, co si představujeme pod slovem film-noir. Oproti jiné „bogartovce“, Maltézskému sokolu, má Hluboký spánek trochu méně komplikovaný děj (přinejmenším je jasné, na které straně stojí hlavní hrdina:-) ), přesto jsem ale chvílemi tápal. Tyhle filmy ze 40. let mají ohromnou sílu člověka chytnout a podržet si ho až do konce. Jste okouzleni krásnými, skvěle hrajícími lidmi, rafinovaně vtaženi do děje složitými vztahy mezi postavami, překvapováni nečekanými zvraty. Osobně mám radši „sokola“, u takto kvalitních filmů je ale srovnání téměř nemožné. (09.06.2006)

Pokud se začne mluvit o žánru noir, Hluboký spánek je jedním z titulů, které se filmovému fanouškovi vybaví nejdřív, dalo by se říci, že to je dokonce výkladní skříň žánru. Přitom to není typický zástupce černé série, k noiru patří trpké konce a partnerská míjení, Hluboký spánek má na noir příliš optimistické vyústění. Film navíc oslabují dva nedostatky. Výslednou podobu ovlivnila cenzura, která nerozdýchala homosexuální vztah dvou záporných postav a cudně zamlčela i podstatu nelegální činnosti v Geigerově knihkupectví - tedy výrobu a distribuci pornografických materiálů. Tím se ovšem ztrácejí motivace a vazby důležité pro pochopení příběhu. Nedostatky má i scénář, který kupříkladu nemá žádné vysvětlení pro vraždu šoféra. Ikonický status ale Hluboký spánek nezískal omylem nebo zadarmo. Chemie mezi Bogardem a Lauren Bacall funguje skvěle a dala by se uvádět jako příklad ideálního filmového partnerství. Bogardovi role Marlowa sedla, typově se do ní hodil vizáží i intonací, navíc měl smysl pro ironii a dokázal svého detektiva v příhodnou chvíli lehounce shodit. Režisér měl cit pro atmosféru a filmové řemeslo ovládal znamenitě. Nebyl to sice žádný hledač nových cest, ale chápal, co v žánru funguje, jak to správně nadávkovat a použít. Spletitost příběhu a přítomnost hvězd pak pomohla zakrýt nedostatky scénáře. Celkový dojem: 85 %. (20.07.2017)

Jsou 3 zásadní věci, které mi chybí k tomu, aby byl HLUBOKÝ SPÁNEK dokonalý film. 1) Martha Vickers měla dostat rovnocenný prostor jako Lauren Bacall. Svou postavu dokázala vystihnout naprosto skvěle. Pravděpodobně aby nezastínila hlavní hrdinku, byla nevhodně upozaděna. Tohle mělo být Humphreyho sólo a proti němu 2 harpyje. Přihlouplá psychicky labilní nymfomaka, drogově závislá Carmen. Nebezpečně protřelá a vychytralá hazardní hráčka a alkoholička Vivien. 2) Alespoň jedna scéna se mohla věnovat shrnutí logických aspektů vyšetřovaného případu. I divák potřebuje chvíli vydechnout a ujasnit si, co se děje a vnitřně si odůvodnit chování jednotlivých postav. Bez toho je to příliš zběsilé. 3) Marlowe se sice zamiluje do Vivian. Ale měl u něho nastat vnitřní rozpor a nakonec se nepřiklonit na ničí stranu, jelikož Vivian je úplně stejná ne-li horší mrcha co všichni ostatní. ____ Věčná škoda, že tyto 3 body film postrádá. Některé dokonce ve filmu v původní verzi byly, ale kvůli různým zájmům a bulvárním tlakům s ohledem na románek Bogart - Bacall došlo ke změnám. To jiskření mezi touto dvojicí, tu tolikrát citovanou „chemii" já ve filmu nevidím. Spíš mi to přijde jako chladná hra, kdy oba čekají na příležitost získat převahu a vrazit druhému kudlu do zad. I proto se mi závěr filmu nelíbí. Přítomnou autocenzuru explicitního obsahu bych ani nevyčítal. I tak byl film pro dobové strážce morálky hodně přes čáru. Navíc většina byla alespoň naznačena a divák se mohl dovtípit, což má samo o sobě své kouzlo. Když to shrnu, i přes psané výhrady, je pro mě HLUBOKÝ SPÁNEK silně nadstandartní noirovka s vynikající atmosférou, kterou si kdykoli rád pustím. Bogart potvrdil, kdo je králem 40. let. 82% (10.10.2016)

Na mna az prilis zamotany scenar, pri ktorom som sa skor nudil, ale na druhej strane uznavam, ze to malo svoje grady a Bogartov herecky koncert sa tiez postaral o svoje. Avsak tento film u mna nepatri medzi oblubene noirovky... 02.10.2009 _____ Humphrey Bogart - (Philip Marlowe) +++ Lauren Bacall - (Vivian Rutledge) +++ John Ridgely - (Eddie Mars) +++ Martha Vickers - (Carmen Sternwood) +++ Peggy Knudsen - (Mona Mars) +++ Charles Waldron - (Generál Sternwood) +++ Bob Steele - (Lash Canino) +++ Louis Jean Heydt - (Joe Brody) +++ Elisha Cook Jr. - (Harry Jones) +++ Hudba: Max Steiner +++ (02.10.2009)

Na rovinu, tento zmätený rozprávačský chaos päťdesiatich detektívnych línií by nerozlúštil ani vyhlásený Hercule Poirot. Scenáristicky je to zbytočne prekombinované a nejasné, mnoho postáv, ktoré sa spočiatku javia ako dôležité pre ďalšie fungovanie, sa nakoniec stratí v hmle, ich úmysly sú slabo definované. Tento veľký nedostatok mi prekvapivo nenarúšal plynulosť deja, hoci divák je v spleti scenára bezpochyby stratený. Noirovská pochmúrna atmosféra je však natoľko famózna, že mi ruka v ruke s dokonalou remeselnou stránkou, hrôzostrašnou hudbou, decentnými hereckými výkonmi, nedovoľuje skĺznuť na 3*, pretože dojmy sú - ak odpustím zamotaný scenár - pomerne silné napriek tomu, že doteraz neviem čo tam zvláštne mihotavé postavy Harry, Geiger, Lonino, Eddie, Brody, Regan, vlastne stvárali. (19.08.2010)