Šimon a Matouš jedou na Riviéru
Simón y Mateo
Simone e Matteo un gioco da ragazzi
Kid Stuff
Convoy Buddies
Obsahy(2)
Šimon a Matúš sú dvaja flákači, ktorí sa odmietajú živiť poctivou prácou a radšej občas niečo ukradnú. Jedného dňa sa pokúsia predať vodičáky na nákladné auto, ale neznámy muž im dá ponuku, ktorá sa neodmieta. Ak bezpečne prevezú kamión s tovarom do Marseille, čaká ich tučný honorár. Nákladné vozidlo je údajne plné sprejov proti hmyzu, a tak musia byť obzvlášť opatrní, pretože pri náraze by mohli tlakové nádoby explodovať. Pri colnej kontrole objavia Šimon a Matúš medzi debnami revolver, čo ich ale nijak nerozruší, naopak, so zbraňou si užijú trochu zábavy. Pokojne potom pokračujú v ceste nan riviéru a ani si nevšimnú, že sa im na päty zavesila banda mafiánov, ktorí ich chcú pripraviť o náklad. Zábava sa začína, bláznivé naháňačky a bitky prešpikované humorom na seba nedajú dlho čakať. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (266)
Film mého mládí, který má svojí nostalgii. ()
Ani nostalgie to nezachranila. Zlata 1ka. ()
V dětství perla, dnes naprosto nestravitelné. Hlavně jsme si ty dva kolíky tehdy pletli s chlápkama jmény Bud Spencer (vlastním jménem Carlo Pedersoli) a Terence Hill (vlastním jménem Mario Girotti). Dneska je občas i rozeznám :). ()
Dnes již klasický, pro mě legendární, snímek o dvojici vyčůraných hlupáků s divokými pěstmi přivedl snad každé dítě 70. let do rozpaků při otázce:"Kteří že jsou to ti praví?" Moje milovaná žena dokonce nedávno pronesla, že když se jako dítě dozvěděla, že to nejsou Bud a Terence, bylo to horší než zjistit, že Ježíšek neexistuje. Tenhle film má rád snad každý, kdo se narodil ve správné době. Nicméně myslím, že naprosto opomíjenými hrdiny, kteří však mají ve filmech velkou časovou plochu, je banda kolem padoucha Morgana. A přitom by bez nich nebyl film nic, nebo maximálně poloviční. A je ironií, že právě oni jsou pomyslným poutem mezi Šimonem, Matoušem a ....."originály". ()
Když v roce 1975 vznikl snímek Šimon a Matouš jedou na Riviéru, tak jsem ještě ani nezačal chodit na základní školu, natož aby mne pustili do kina. Upřímně jsem měl tehdy ještě jiné zájmy, než koukat na bláznivé komedie a spíše jsem vždy v podvečer sledoval Večerníček a když se poštěstilo, tak jiné pohádky, které se uráčila Československá televize na prvním nebo druhém programu pustit. Až o několik let později se mi jména Šimon a Matouš (Paul L. Smith a Antonio Cantafora) dostaly pod kůži, když jsem zřejmě zaslechl, jak se o ztřeštěných dobrodružství dvou nerozlučných kamarádů, někdo bavil. Bohužel jsem marně pátral v paměti, kdyže jsem tedy konečně představitele dvou smolařů viděl, ale určitě jsem měl zmatek v tom, že jejich představitelé byli téměř k nerozeznání podobní dvojici Terence Hill a Bud Spencer, kterou se snažili herci Paul L. Smith a Antonio Cantafora napodobovat. Abych si vše ujasnil, napsal zasvěcený komentář a správně film Šimon a Matouš jedou na Riviéru ohodnotil, pustil jsem si jej po letech znovu. Na začátku jsem se rychle seznámil s dvojicí kamarádů Šimonem a Matoušem, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní a protože neměli peníze, živili se drobnými krádežemi. Jednoho dne se pokusili prodat své řidičáky na nákladní auto, když v tom jim neznámý muž (Francisco Merino) učinil nabídku, kterou nešlo odmítnout. Pokud bezpečně převezou kamion se zbožím z Itálie do Marseille, čeká je tučný honorář. Nákladní vůz byl plný sprejů proti hmyzu, a tak museli být obzvláště opatrní, protože při nárazu by mohly tlakové nádobky explodovat. Při celní kontrole objevil Šimon (Paul L. Smith) a Matouš (Antonio Cantafora) mezi bednami revolver, což je ale nijak nerozrušilo, naopak si se zbraní užili trochu legrace. Poklidně pak pokračovali ve své cestě a ani si nevšimli, že se jim na paty pověsila banda mafiánů, kteří je chtěli připravit o náklad. Během pronásledování na silnici došlo k několika dramatickým situacím, nicméně nákladní vůz i ten osobní s čtveřicí mafiánů v čele s Luckym (Dominic Barto), nakonec přijeli do francouzského přístavního města, kde se mezi nimi v garážích odehrál závěrečný souboj. Toho se zúčastnil i šéf bandy Frou-Frou (Antonio Monselesan), ale naše dvojice hrdinů bitku vyhrála a kamion dovezla do správných rukou. Náklad si převzal další mafián Monsieur Le Renard (Eduardo Fajardo), kterého chránil jeho hlavní bodyguard (Fernando Bilba), který jim za úspěšnou akci nabídl nový kontrakt. Šimon a Matouš měli tentokrát převézt kamion s nákladem sezamového oleje do Dakaru, ale až na lodi zjistili, že byli opět podvedeni a chtěli svrhnout náklad do moře. To se samozřejmě nelíbilo těm, kteří jim náklad svěřili a tak se rozpoutala honička s efektními bitkami. Šimon s Matoušem nakonec mafiány přemohli a náklad i gangstery pak posadili do kamionu, kde si je převzali celníci. Peníze, které od šéfa za zbraně a přepravu získali však při útěku před policií ztratili v moři a tak byli nuceni zůstat v Africe, kde se pak odehrálo další dobrodružství dvojice Šimon a Matouš. Během sledování jsem se snažil na film nahlížet tak, že byl natočen už strašně dávno, abych od něj neočekával nesplnitelné. A dobře jsem udělal, protože děj byl velmi jednoduchý, naivní až dětinský, leč celkem zábavný a hlavně naprosto ztřeštěný. Jednoduchý příběh byl okořeněný několika rvačkami ve stylu slavnějších kolegů Buda Spencera a Terence Hilla, no a mně se líbila i ta samotná cesta na Riviéru, kam jsem se 27 let po natočení filmu podíval také (Caen, St. Tropez). Vtipný byl také šéf bandy Lucky, který hlavou dělal potrhlou mimiku. Mou hlavou však vrtal tolikrát zmíněný náklaďák Fiat 691, který měl řízení vpravo, ačkoliv se od druhé světové války jezdí v Itálii jako u nás. Teprve později jsem se dozvěděl, že to nebylo vozidlo s Velké Británie, ale že Italové nechávali nákladním vozům řízení vpravo, aby měl řidič lepší přehled při jízdě po horských cestách s nebezpečnými krajnicemi. Zajímavé, ale teď už je čas hodnotit. Suma sumárum, snímek Šimon a Matouš jedou na Riviéru ode mne získal tři Šimonovy hvězdy ***. () (menej) (viac)