Poslední bitva Vikingů

Na své loupeživé výpravy vyráželi od osmého do jedenáctého století s jedinečnými čluny, drakary z Norska, Dánska a Švédska. Bitva u Largs v roce 1263 znamenala poslední boj s vikingskými nájezdníky na britské půdě. Šlo o závěrečný krvavý zvrat v konfliktu, trvajícím několik století. Sledujte příběh o úžasných mořeplavcích, Vikinzích ve Skotsku. Je to vyprávění o brutálním násilí a nelítostné válce. Je to však i příběh o nových technologiích a vytříbeném umění, o tom, jak vznikalo současné Skotsko a jak se Vikingové ocitli přímo v srdci této změny. Průvodcem dokumentu je Jon Henderson, mořský archeolog.
Vikingové, kteří poprvé vkročili na skotskou půdu, pocházeli ze západního Norska. Bergen, druhé norské největší město a ústřední bod země fjordů. Po moři se odtud dostanete rychleji do Skotska než do norského hlavního města Oslo. Ze západních fjordů Vikingové vyráželi na svých drakarech nejen ke břehům Skotska a Irska. Obsadili také Faerské ostrovy, Island a Grónsko. Dokonce se jim i na nějaký čas podařilo vybudovat opěrný bod v Severní Americe. Ovšem hodina zeměpisu nevysvětlí vše. Například to, proč Vikingové na dobyvatelské výpravy vyráželi. Až donedávna se všeobecně tradovalo, že Vikingy z jejich domoviny vyháněl hlad. Na příkrých fjordech je nedostatek zemědělsky využitelné půdy. Se zvyšujícím se počtem obyvatel narůstala i nouze. Ale Vikingové, kteří napadli ostrov Ajóna, netoužili po půdě. Blamakovi vrahové nebyli zemědělci, toužící se usadit a obdělávat půdu. Jakou tedy měli motivaci? Jako v každé detektivce jde o zájmovou sféru peněz... (Česká televize)