Dievča vo vlaku

Moc mě to nevzalo. Řemeslně dobré, bezproblémově natočené i zahrané. A vlastně jsem se vůbec nenudila, ale chybělo mi něco navíc. Viník všeho mě napadl snad hned, jak se objevil na scéně, ale stále jsem si říkala, že tak jednoduché to určitě nebude a dál jsem tak čekala na nějakou wow pointu, ta ale nepřišla. Ne, že by ve filmu byla nouze o zvraty, ale žádný není takový, který by s divákem dokázal vyloženě zamávat. Pro mě šlo o film, který mi sice rychle utekl, ale nic nezanechal a za měsíc budu muset uvažovat, o čem to vlastně vůbec bylo a co zajímavého se tam stalo. (09.10.2016)

Stejně jako při čtení předlohy se nelze vyhnout srovnání se Zmizelou. Oba filmy mají noirově ponurou vizuální stylizaci (v případě Finchera jde o signaturu, v případě Taylora spíše o nápodobu), oba ukazují manželství jako životu nebezpečnou hru plnou manipulace, lží a přetvářky (ve Zmizelé s cynickým nadhledem a ironickým odstupem od postav, v Dívce ve vší vážnosti), v obou se střídá více vypravěčů (ve Zmizelé s větší promyšleností). Dívka ve vlaku výrazněji než lehce misogynní Zmizelá cílí na dospělé divačky, které prostřednictvím Rachelina příběhu nabádá, aby spoléhaly samy na sebe, ne na to, co jim říkají a co po nich chtějí druzí. Zvlášť muži. ___ Daní za důrazný pro-ženský apel je stejně jako v knize závěrečné převrácení rolí oběti a viníka, které značně degraduje působivost a zpochybňuje význam předloženého portrétu alkoholičky. Film, stojící více na silných hereckých výkonech než na hrátkách s vyprávěním, je totiž z velké části koncipován ne jako kriminální thriller, ale jako psychologická studie vnitřně nejisté ženy, která hledá ztracenou (sebe)důvěru. Závěr, doplněný oproti knize o nadbytečný epilog, tento pocit studu a viny, zesilovaný v průběhu celého filmu za přispění výborné Emily Blunt, náhle neguje. Podobně jako v mnohých Hitchcockových thrillerech o přenosu viny se ukazuje, že pachatelem byl někdo jiný, než film dosud naznačoval, čímž je v tomto případě ovšem vyřešena pouze kriminální rovina vyprávění, nikoliv ta psychologická, která vyznívá neuspokojivě. ___ Díky grafické návaznosti záběrů a přesně načasovaným střihům se Taylorovi daří navodit dojem plynulosti a propojenosti jednotlivých segmentů vyprávění, potažmo jednotlivých vypravěček. Flashbacky ukazující různě vzdálené epizody ze života Megan zvyšují napětí ohledně toho, k čemu ve skutečnosti došlo. Stejně jako Rachel s pamětí poznamenanou usrkáváním vodky přitom známe pouze fragmenty reality a celkový obrázek si musíme průběžně doplňovat a upravovat na základě nových informací. Stejně jako protagonistka zároveň na základě dostupného kontextu mylně vyvozujeme, koho v některých představách vidíme. Nespolehlivé vyprávění tak nepůsobí jako scenáristický kalkul k ošálení diváka, ale je organicky propojené s duševním stavem a kognitivními schopnostmi hlavní hrdinky. Ve výsledku jde o semknutý a soustředěný film, jehož většina nedostatků (nezvládnutý konec, absence nadhledu, místy melodramaticky křečovitá tragičnost) vyplývá z knižní předlohy, případně souvisí s diváckým očekáváním (ne thriller, ale drama). Jestli vnímáte partnerské vztahy jako cynickou komedii, při které někdy tuhne úsměv na tváři, vaší oblíbenou vztahovkou zřejmě zůstane Zmizelá. Jestli preferujete tragičtější polohu, možná vám lépe sedne Dívka ve vlaku. 80% (06.10.2016)

Při srovnání se Zmizelou je tento snímek o stupeň horší. Do závěru prvky thrilleru nejsou moc vidět a celý snímek působí spíše jako psychologické drama. Šlo pár věcí udělat lépe jako zapracovat na vrahovi, závěr byl takový nemastný, přesto rozuzlení nebylo špatné. Dále vadí například vyšetřování, které je o ničem, vlastně celkově vyšetřování bylo jen taková vsuvka. O zajímavý film rozhodně jde, jako divák jsem se nudil jen zřídka, takže i přes pár záporů se jedná o celkem stravitelný film.. 7/10 = 74% (08.10.2016)

Spoilery! Je strašně cítit, že toto veledílo vzešlo z pera spisovatelky. Mezi postavami panuje podstatně jiná chemie, než kdyby to celé napsal muž. Taktéž jsou velmi cítit spisovatelčiny nehezké zkušenosti s muži, neboť jsou zde všichni vykresleni jako totálně bezpáteřní a agresivní kurevníci. Velmi by mě zaskočilo, kdyby tím nejhorším vrahounem nebyl právě pán. Bylo vidět, že závěrečnou popravu otvírákem na víno si spisovatelka opravdu vychutnala. Snímek neskutečně připomíná Zmizelou, která se mi taktéž nelíbila, neboť se jednalo o podobně feministickou záležitost. Dokonce i detektiva zde hraje žena, to byl opravdu vrchol! Přitom každý člověk ví, že ženského detektiva potkáte jen v knihách a filmech. Feministky by se nad tím už měly jednou provždy zamyslet a uvědomit si to. Vím, že ženy a slečny budou vřískat nadšením. Vždyť se se mnou jedna koukala! Ony totiž v podobných filmech dovedou vidět mezi záběry. Role hlavní hrdinky mi byla krajně odporná. Dokonce mi na dlouho dobu znechutila jízdu vlakem. Nicméně, nutno uznat, že si Emily Blunt trosku střihla velmi kvalitně a dovedu si živě představit, že by si za takovou roli mohla odnést zlatou sošku. Haley Bennett jsem pro změnu viděl v druhém filmu za sebou a konečně jsem se také dočkal jejího obnažení a v tom momentu se mi přestala líbit. Tak hnusný zadek už jsem dlouho neviděl. Naopak Rebecca Ferguson byla celkem fešanda, ta se ovšem pro změnu neodhalila. Emily Blunt byla poté vrcholem hnusu. Její odpornost však nemá smysl rozebírat, tam se jednalo o autorský záměr. Celkové rozuzlení nebylo kdovíjak úžasné a hluboké. Vlastně jsem v tomto snímku neshledal úžasným absolutně nic. Svoje hodnocení tedy vidím na pěknější 2 hvězdy. (07.01.2017)

Spočiatku absolútne všedný príbeh bez atmosféry či napätia si ma plnohodnotne dokázal získať v druhej polovici, kedy sa začína rozmotávať dostatočne metúco zapletená story. Spočiatku by som nedal ani dve, no nakoniec sme sa vďaka rozuzleniu vyšplhali k solídnej štvorke. Uznávam, že je to celé mierne pritiahnuté za vlasy, pričom sa jedná o akúsi obohranú pesničku, no mňa film bavil. (31.12.2016)