Nočná mora v Elm Street 4: Vládca snov

Když na lidi se snesl hluboký spánek, přepadl mne strach, třásl jsem se a všechny kosti se mi chvěly strachem. Kniha Jobova, Kapitola 4. Toliko úvodní citát. VHS s příšerně nahranou čtyřkou a pětkou NOES byla první videokazetou v naší rodině a čtyřka je dodnes mým nejoblíbenějším dílem, i když jsem před Freddym vždy upřednostňoval a upřednostňuji Jasona. Už u předchozí VĚZNICE, další pecky z dob mého dospívání, Harlin ukázal, že horor je pro něj především záležitostí zvláštních efektů a na NOES4 ještě přitvrdil. Vrakoviště, vodní postel, pláž s hradem z písku, Freddyho polibek, výtah, fitko - každá vražda je lahůdková a navíc pořád někdo někam letí, skáče nebo padá (jako ve snu) a nechybí ani montáž přípravy na finální bitvu (podmazaná geniálním nářezem ANYTHING) a závěrečný kung fu souboj s Freddym. A odkazy na Kafkovu Proměnu (Debbie se mění v hmyz) a na Alenku v říši divů (Alice se zrcadlem vydává za Freddym). Co speciálně oceňuji (kromě fajn děvčat) je zachování návaznosti na minulý díl, parádní masky (Freddyho smrt), celková dynamika, zřetelná nadsázka a popkulturnost. Ve výsledku je mi pak víc než u prdele, jestli Harlin pravidla a ducha ságy przní nebo ne. První scénáristická práce Briana Helgelanda, který si pak připsal ještě několik výživných horůrků (PŘEDVOLBA 976, POZDRAV Z CESTY DO PEKLA) než se stal prvoligovým hollywoodským scénáristou. (11.11.2007)

Extrémně popálený hubený muž. Na hlavě klobouk, na těle červenozelený svetr. Na pravé ruce proslulá rukavice s břity. Není chodícím zlem na zemi jako Michael Myers nebo Jason Voorhees. Objevuje se „jen“ ve světě snů. Dřív, než se noční můrou stal, si jeho pokřivená mysl vybírala malé děti. Rodiče nevinných obětí pak vzali zákon do vlastních rukou a vraha z kotelny upálili. Mrazivá atmosféra trvá, řádění pokračuje, Robert Englund je pořád největším tahákem, i když předchozí díl zaujal víc. Trend (později) zvučných jmen pokračuje. Tentokrát nastupují režisér Renny Harlin nebo scénárista Brian Helgeland. (23.07.2020)

Další vydařenější díl série. Freddy je zde pořádně akční a taky se trochu rozpovídá. Navíc jeho efektní zánik (byť způsobený naprosto nesmyslně) dělá spolu s celkovou atmosférou z filmu dost povedený hororový zážitek. Jen mě mrzí, jak je naloženo s hrdiny z předchozího dílu (první hrdinové v sérii, které si šlo oblíbit), protože jejich nástupci nejsou zdaleka tak dobří. Ostatně tahle série má dost velkou smůlu na herce. Krom samotného Englunda jsou dost nepřesvědčiví. Když to mírně přehlédnu, je i tohle vydařené pokračování. (12.12.2009)

Čtvrtý díl klade důraz na jistý akcent Freddyho povahy, který předchůdci zatím ještě plně nevyužili - svérázný smysl pro černý humor. Původně čistě horrorové téma Wese Cravena (NOES 1), posunuté Chuckem Russellem až do oblasti fantasy (NOES 3), Harlin výrazně odlehčuje a opět je posunuje dál, do nových teritorií. Tentokrát až někam k samotným hranicím světa komedie. Přitom se ovšem nezříká výrazových prostředků, které dali Nočním můrám do vínku jeho předchůdci, a nenápadně přidává sobě vlastní prvky akčního filmu. Freddy Krueger se v tomto pokračování plném hlášek, hrůzně komických gagů a bizarností (pes močící oheň, smrtící vodní postel, Freddyho rukavice coby žraločí ploutev z Čelistí, nebo kafkovská proměna oběti v brouka) stává přibližně podobným monstrem, jakým je srandovní Ježibaba v Mrazíkovi. Svému okolí je však výrazně nebezpečnější. Dokáže postrašit i pobavit zároveň, a diváci ho za to milují. Podobný efekt (tzv. „princip uvázaného zlého psa") s úspěchem použil už v 70. letech vynálezce rockového divadla a nevlastní Freddyho otec – Alice Cooper. V této souvislosti není od věci připomenout, že NOES 4 je také prvním dílem série, který byl podpořen regulérním písničkovým soundtrackem. Mix osmdesátkového popu, melodického heavy rocku a komerčního hip hopu byl ideální kulisou typického středoškolského mejdanu oněch časů. V momentě, kdy MTV nasazuje do vysílání videoklip „Are You Ready for Freddy?" od rapujících bumbrlíčků The Fat Boys, přízrak z Elm Street definitivně vstupuje do světa popkultury. Zároveň se stává významnou postavou horrorové historie, hrdě se řadíc po bok Draculy, Frankensteina a dalších nesmrtelných monster. Když se v závěru filmu myslí hlavní hrdinky mihne zdánlivě nepochopitelné přání, aby se Freddy vrátil, je tím zároveň vyjádřena stejná touha tisíců nadšených diváků v kinech... Úspěch NOES 4 je nezanedbatelný: Snímek vydělal ze všech dílů série nejvíc, a společně s třetím pokračováním se tak načas ocitl v prestižní dvacítce finančně nejúspěšnějších horrorů všech dob. (12.04.2005)

Dějově přímo navazující Čtyřka je zase malinko jiná. Freddy dostává o něco větší prostor a Renny Harlin celý díl podal určitě nejakčněji z celé série. Zpočátku si Freddy udělá inventuru s přeživšími z minulého dílu a pak se vrhne do nové mise. Vůbec se nejedná o špatný díl, jen chybí malinko té lehkosti. Hlášky se dostavují a tempo neopadává.  Body count: 6. Sayonara Ricku! 70% (18.05.2007)