Pustina

"Broadchurch" po česku. Malé město, všední postavy a spousta skryté špíny. Více takovýchto seriálů (ponurých, depresivních & inteligentních).;-) Hvězda dolů za místy absolutně nesnesitelnou Hanu Sikorovou - ani to, co se jí stalo, neomlouvá její nezdravení a žádání o výjimky, které by sama nikdy neschválila, jít o někoho jiného. Krom tohoto morálního (?) problému se ale jedná o český televizní top (Jaroslav Dušek rulez). P.S.: Vraha jsem NEtrefila.:-) (30.12.2016)

Všichni chlapi jsou svině a některé ženské taky. Vlastně je nakonec jediná spravedlivá matka-starostka, tedy ústřední postava. Také je to postava nejméně zajímavá, protože prostě jen adekvátně prožívá to, co se děje a vždycky dělá jen to, co od ní divák od první minuty očekává. Což ovšem není "chyba scénáře" a ani to neznamená, že je to postava snadná a nezajímavá herecky - a nutno vyzdvihnout, jak skvěle Stivínová svou roli zvládla. Postava jejího partnera (rovněž skvělý Dušek) naopak poutá pozornost svou neproniknutelností, nevyzpytatelností a vyšinutostí: dvojice se výborně doplňuje. DÁL SPOJLERY Rozuzlení vyznívá trochu trapně, na zmrdečka s mindrákem si vždycky rádi ukážeme, že? Na druhou stranu je dobře, že viníkem není nikdo z těch, kteří se divákovi průběžně nabízejí, protože tady se rozehrávají dost silná společenská témata, což by bylo velmi oslabeno (až znehodnoceno) právě tím, kdyby byl kterýkoli z "hráčů" lacině usvědčen jako ten pravý exponent zla. Ve všech možných složkách skvěle udělaný seriál, až na to, že to celé trvá příšerně dlouho a od začátku působí prostě jako precizní atmosférická žánrovka, u níž je konec konců lhostejné, co se tam děje a proč. (Pocit z toho pregnantně vystihuje ve svém komentáři Niethustra (3hv.).) Navíc se (alespoň ve mně) nepodařilo spojit všechny dílčí motivy do všeobjímající atmosféry "pustiny" a taky mi po celou dobu bylo jedno, co se příště stane (jen jsem tajně fandil Duškovi), což rozhodně nemohu říci o seriálu Svět pod hlavou. Pustina, ač na první pohled může vypadat lépe, stojí pod tímto, ale zase vysoko nad žánrově podobnou, s podobně ambiciózním konceptem, ale zcela nepodařenou Vzteklinou. (15.02.2018)

Divákovi to opravdu neusnadňuje, nehladí ho ani nekonejší.Na červenou nit příběhu zmizelé dcerky místní starostky v podání vynikající Zuzany Stivínové navléká korálky sociálních motivů. A nad Pustinou vesměs pustých životů vládne sychravo, šedo, smog, mlha, tma vytvářející z měsíční krajiny po minulé uhelné éře přízračné kulisy. Na vysokou laťku i souhru řemesel je radost se dívat, ač severskou vlnou poučená stylizace činí z Pustiny seriál až příliš vypiplaných rekvizit. Letité lůžkoviny, igelitové tašky poletující prázdnotou, zvadlé květiny na odpočívadlech otřískaných paneláků, oschlé chlebíčky, dokonce každičký kus prádla na šňůře buduje obraz vykořeněného zmaru tak urputně, až se ocitá na hraně jednotvárnosti – a uvěřitelnosti. Navíc točit bezčasí znamená logicky línější rytmus, byť třeba v závěrečné epizodě jej výbušně dramatizuje odběr vzorků DNA všech mužů ve vsi.Trochu účelově se řeší podíl rodičů na činech mladistvých, nicméně vzkaz, že nakonec jde vždy o děti, jež kryjeme, hájíme a neznáme, v sobě nese velkou sílu. (03.02.2019)

No, není to vůbec jednoduchý tady s tou Pustinou. Ani nevíte, jak mě ten seriál pří prvních dílech (resp. první projekci celé série) neuvěřitelně sral. Je to dáno dvěma skutečnostma. Tu první jsem jí při druhé projekci odpustil, protože když se na ni díváte znova, zajímá vás každý detail, takže silný dojem počátečního nekonečnýho natahování zcela vymizí. Kvůli té druhé nemilosrdně (a ač nakonec i nerad) strhávám jednu hvězdu. Ten seriál je parádní, napsanej je skvěle, je nečitelnej, výborně zahranej i precizně nasnímanej, ale kurva já tak nesnáším slovo "sociální" a všecko co je s ním spojený, takže i když jsem zvyklej na filmy, který nemaj žádný kladný postavy, tak tenhle pojebanej zvyk českých filmařů točit pesimistický filmy o póvlu všeho druhu vrcholí ve sračce Kobry a užovky a tady, no nastěstí tady tato Pustina má aspoň tu scénaristickou kvalitu. Jo, přiznávám první zmýlenou a nakonec doporučuju. Spolu s Mamonem a Labyrintem se jedná o nejlepším českou minisérii posledních dekád. 85% (23.01.2017)

Dalo by se tomu vyčítat kdeco, ale tu severočeskou depresi, hrátky s pochmurným vizuálem a rozkrývání charakterů národní povahy v bohem zapomenutém koutu republiky, beru jako devízu, protože až doteď nikdo neměl odvahu natočit to u nás právě takhle. Hulíkova nepopiratelná inspirace u Nica Pizzolatta není na škodu, ta umanutost jedné z hlavních postav, která projde v polovině zásadní změnou, je stejně uvěřitelná, i když má kyvadlo diváckých sympatií jako na orloji. Jediná věc, která mě opravdu mrzí, je že to Zachariáš nezrežíroval celé. Díly od Nellis postrádají tu opravdovou vnitřní tenzi a jsou spíše „jenom“ velmi dobře splněným zadáním, bez ohledu na cokoliv dalšího. PS: Pátý díl, se svým dějovým bezvětřím a pochmurným tichem, je dokonalou ukázkou unikátní režie. (11.01.2017)