Pustina

Pustina je českou odpovědí na temné severské kriminálky a suverénně nejlepší dramatický seriál od sametové revoluce. Záštita celého projektu od HBO byla zásadní. Životní výkon při práci na scénáři podal Hulík a evidentně to šlapalo i na place. U dospělých herců se to tak nějak očekává, ale hodně prostoru dostaly i děti, které jsou mimo komedie většinou dost otravné. Zasazení děje do vyloučené oblasti dělá z Pustiny nadčasovou záležitost s extrémně hutnou atmosférou. S1: 85% (22.04.2024)

Divákovi to opravdu neusnadňuje, nehladí ho ani nekonejší.Na červenou nit příběhu zmizelé dcerky místní starostky v podání vynikající Zuzany Stivínové navléká korálky sociálních motivů. A nad Pustinou vesměs pustých životů vládne sychravo, šedo, smog, mlha, tma vytvářející z měsíční krajiny po minulé uhelné éře přízračné kulisy. Na vysokou laťku i souhru řemesel je radost se dívat, ač severskou vlnou poučená stylizace činí z Pustiny seriál až příliš vypiplaných rekvizit. Letité lůžkoviny, igelitové tašky poletující prázdnotou, zvadlé květiny na odpočívadlech otřískaných paneláků, oschlé chlebíčky, dokonce každičký kus prádla na šňůře buduje obraz vykořeněného zmaru tak urputně, až se ocitá na hraně jednotvárnosti – a uvěřitelnosti. Navíc točit bezčasí znamená logicky línější rytmus, byť třeba v závěrečné epizodě jej výbušně dramatizuje odběr vzorků DNA všech mužů ve vsi.Trochu účelově se řeší podíl rodičů na činech mladistvých, nicméně vzkaz, že nakonec jde vždy o děti, jež kryjeme, hájíme a neznáme, v sobě nese velkou sílu. (03.02.2019)

Režijně trestuhodně rozhárané, kdy Zachariáš jede na zcela jiné vlně než Alice Nellis. Není to o tom, že by jeden z přístupů byl lepší druhého (oba jsou výtečné), ale o tom že pospolu nepůsobí jako součást jednoho celku. Jako by tomu chyběl dramaturg, který by si tak základní aspekt pohlídal. Jsou samozřejmě seriály, kde to nehraje roli. Ne tak u Pustiny, která má působit jako jeden dlouhý celovečerák. Zamrzí i to, že když už se tuzemské HBO rozhoupalo k původnímu projektu namísto dosavadních sázek na jistotu v podobě předělávek, tak i tak je výsledkem důsledné převzetí osvědčených zahraničních vzorů. Nemá to vlastní ksicht, tohle je ksicht à la Trapped/Fortitude/Killing apod. Což je sice smutné, ale nejde o výtku v pravém slova smyslu, protože si to s nimi v ničem nezadá (a to už je sakra co říci). Snad jen že v úvodní čtveřici epizod je krimi linka odsunuta do pozadí a slouží čistě jako spojující nitka nikoli tahoun. Jenže v druhé polovině se role zrcadlově obrátí a rázem má kriminální složka hrát prim, byť na to do značné míry nemá (a ne, problém není v její civilnosti). Důsledkem jsou linie vyznívající do ztracena, kdy nejedné je v první polovině věnována klidně i polovina stopáže jednotlivých dílů a v druhé polovině se ke slovu dostane na jednu dvě scény napříč několika epizodami. Navíc mi tam pocitově schází jeden díl mezi šestým a sedmým. Tolik k tomu v čem Pustina kvalitou pustne. A čím že vlastně exceluje? Vizuální stránkou, severočeským geniem loci, zašlou autenticitou, čecháčkovstvím, dialogy a především charaktery spolu s jejich psychologií a ztvárněním; v čele se Stivínovou a Duškem, který (opět) přichází s nabídkou kvalitního sexu. (24.01.2017)

Proč jen musím napsat: na české poměry mimořádné. Právě že: na české. Hodně se vydařila pošmourná, realisticky působící, výprava a kamera, která snímá zdevastovanou, pustou krajinu jako odraz vztahů lidí, kteří v ní žijí. Charaktery postav jsou nejednoznačné, procházejí logickým vývojem a rozhodně se nejedná o schématické panáky, ale o plnohodnotné lidi. _______Na osm dílů je ale málo děje, proto se hodně nastavuje atmosférou a já si říkala: „Vážně museli toho člověka zabírat, jak přejde celou ulici? Nestačil by střih?“ Podkreslujících scén bylo příliš mnoho, takže chvílema nudily. To, že se některé motivy nevysvětlily (vztah kluka z pasťáku s mladší dcerou starostky) a neukončují (sígr z pasťáku) beru jako záměr, že ne vždy vše musí být podáno po lopatě. ______ Herecky velmi dobře zvládnuté, nejvýraznější byl Jaroslav Dušek jako postava, která má hodně stránek, a jak se postupně odhalují, divák musí měnit svůj názor na něj. Pro Duška netypická role (dle těch, které jsem viděla), ale předvedl mistrovsky mnohovrstevnaté herectví. (01.02.2017)

Všichni chlapi jsou svině a některé ženské taky. Vlastně je nakonec jediná spravedlivá matka-starostka, tedy ústřední postava. Také je to postava nejméně zajímavá, protože prostě jen adekvátně prožívá to, co se děje a vždycky dělá jen to, co od ní divák od první minuty očekává. Což ovšem není "chyba scénáře" a ani to neznamená, že je to postava snadná a nezajímavá herecky - a nutno vyzdvihnout, jak skvěle Stivínová svou roli zvládla. Postava jejího partnera (rovněž skvělý Dušek) naopak poutá pozornost svou neproniknutelností, nevyzpytatelností a vyšinutostí: dvojice se výborně doplňuje. DÁL SPOJLERY Rozuzlení vyznívá trochu trapně, na zmrdečka s mindrákem si vždycky rádi ukážeme, že? Na druhou stranu je dobře, že viníkem není nikdo z těch, kteří se divákovi průběžně nabízejí, protože tady se rozehrávají dost silná společenská témata, což by bylo velmi oslabeno (až znehodnoceno) právě tím, kdyby byl kterýkoli z "hráčů" lacině usvědčen jako ten pravý exponent zla. Ve všech možných složkách skvěle udělaný seriál, až na to, že to celé trvá příšerně dlouho a od začátku působí prostě jako precizní atmosférická žánrovka, u níž je konec konců lhostejné, co se tam děje a proč. (Pocit z toho pregnantně vystihuje ve svém komentáři Niethustra (3hv.).) Navíc se (alespoň ve mně) nepodařilo spojit všechny dílčí motivy do všeobjímající atmosféry "pustiny" a taky mi po celou dobu bylo jedno, co se příště stane (jen jsem tajně fandil Duškovi), což rozhodně nemohu říci o seriálu Svět pod hlavou. Pustina, ač na první pohled může vypadat lépe, stojí pod tímto, ale zase vysoko nad žánrově podobnou, s podobně ambiciózním konceptem, ale zcela nepodařenou Vzteklinou. (15.02.2018)