Pustina

Všichni chlapi jsou svině a některé ženské taky. Vlastně je nakonec jediná spravedlivá matka-starostka, tedy ústřední postava. Také je to postava nejméně zajímavá, protože prostě jen adekvátně prožívá to, co se děje a vždycky dělá jen to, co od ní divák od první minuty očekává. Což ovšem není "chyba scénáře" a ani to neznamená, že je to postava snadná a nezajímavá herecky - a nutno vyzdvihnout, jak skvěle Stivínová svou roli zvládla. Postava jejího partnera (rovněž skvělý Dušek) naopak poutá pozornost svou neproniknutelností, nevyzpytatelností a vyšinutostí: dvojice se výborně doplňuje. DÁL SPOJLERY Rozuzlení vyznívá trochu trapně, na zmrdečka s mindrákem si vždycky rádi ukážeme, že? Na druhou stranu je dobře, že viníkem není nikdo z těch, kteří se divákovi průběžně nabízejí, protože tady se rozehrávají dost silná společenská témata, což by bylo velmi oslabeno (až znehodnoceno) právě tím, kdyby byl kterýkoli z "hráčů" lacině usvědčen jako ten pravý exponent zla. Ve všech možných složkách skvěle udělaný seriál, až na to, že to celé trvá příšerně dlouho a od začátku působí prostě jako precizní atmosférická žánrovka, u níž je konec konců lhostejné, co se tam děje a proč. (Pocit z toho pregnantně vystihuje ve svém komentáři Niethustra (3hv.).) Navíc se (alespoň ve mně) nepodařilo spojit všechny dílčí motivy do všeobjímající atmosféry "pustiny" a taky mi po celou dobu bylo jedno, co se příště stane (jen jsem tajně fandil Duškovi), což rozhodně nemohu říci o seriálu Svět pod hlavou. Pustina, ač na první pohled může vypadat lépe, stojí pod tímto, ale zase vysoko nad žánrově podobnou, s podobně ambiciózním konceptem, ale zcela nepodařenou Vzteklinou. (15.02.2018)

Videl som niekde (asi na MovieZone) hlasovanie o najlepší český seriál a Pustina viedla. Z veľkej časti právom, šlo by ju prirovnať k Mystic River, alebo ešte lepšie k Mare of Easttown. Vygradovaná je tá depka fakt luxusne. Vrcholom šiesta časť. Herecky je najlepšia  Křenková a Dušek. Hlavne Dušek. Miestami sa mi takmer podarilo nemyslieť nato, jak karcinogénny ezoterický arcikokot to v skutočnosti je. 85% (25.05.2024)

Režijně trestuhodně rozhárané, kdy Zachariáš jede na zcela jiné vlně než Alice Nellis. Není to o tom, že by jeden z přístupů byl lepší druhého (oba jsou výtečné), ale o tom že pospolu nepůsobí jako součást jednoho celku. Jako by tomu chyběl dramaturg, který by si tak základní aspekt pohlídal. Jsou samozřejmě seriály, kde to nehraje roli. Ne tak u Pustiny, která má působit jako jeden dlouhý celovečerák. Zamrzí i to, že když už se tuzemské HBO rozhoupalo k původnímu projektu namísto dosavadních sázek na jistotu v podobě předělávek, tak i tak je výsledkem důsledné převzetí osvědčených zahraničních vzorů. Nemá to vlastní ksicht, tohle je ksicht à la Trapped/Fortitude/Killing apod. Což je sice smutné, ale nejde o výtku v pravém slova smyslu, protože si to s nimi v ničem nezadá (a to už je sakra co říci). Snad jen že v úvodní čtveřici epizod je krimi linka odsunuta do pozadí a slouží čistě jako spojující nitka nikoli tahoun. Jenže v druhé polovině se role zrcadlově obrátí a rázem má kriminální složka hrát prim, byť na to do značné míry nemá (a ne, problém není v její civilnosti). Důsledkem jsou linie vyznívající do ztracena, kdy nejedné je v první polovině věnována klidně i polovina stopáže jednotlivých dílů a v druhé polovině se ke slovu dostane na jednu dvě scény napříč několika epizodami. Navíc mi tam pocitově schází jeden díl mezi šestým a sedmým. Tolik k tomu v čem Pustina kvalitou pustne. A čím že vlastně exceluje? Vizuální stránkou, severočeským geniem loci, zašlou autenticitou, čecháčkovstvím, dialogy a především charaktery spolu s jejich psychologií a ztvárněním; v čele se Stivínovou a Duškem, který (opět) přichází s nabídkou kvalitního sexu. (24.01.2017)

Pustina je opravdu brutálně temná záležitost odehrávající se v prostředí, kde by jste žít prostě nechtěli. A přeci i tam žijí lidé. Mají své plány, sny, mají vize a někteří dokonce přemýšlejí o budoucnosti. O budoucnosti Pustiny, protože Pustina je obec. Obec Pustina ležící v pustině. Stalo se u našich filmů zvykem, že když se děj odehrává kdesi na vesnici či dále od velkoměst, jsou všichni ti lidičkové karikováni jako různí svérázové či Mařky a často jsou svým způsobem zesměšňováni pro svoji jednoduchost, která na městského člověka působí hloupě. Náhodně se objevící měšťák v takovém prostředí pak zase působí směšně sám o sobě, protože tam nepatří, protože v tom prostředí neumí fungovat a protože neumí s místními komunikovat. Sem tam se tam ještě šoupne nějaký ten hantec aby byla iluze exotička dokonalá. Jenže divák to většinou cítí a tak mně třeba Díra u Hanušovic (2014) moc nechytla. Mnohem lepší z těchto ,,sociálně temných'' záležitostí byl Dům (2011) a nebo ,,skvělá'' Poupata (2011). K těm má Pustina zdaleka nejblíže, rozdíl je v tom, že je nejméně o dva levely nad nimi. HBO machruje s každým seriálem, který vypustí a po Hořícím keři se opět sáhlo po prostředí našich luhů a hájů... Když jsem ještě dělal archeologii, dělal jsem na záchranném archeologickém výzkumu hřbitova v Libkovicích. To byla obec z níž zbyl jen barokní kostel a jeden domeček s posledním obyvatelem (shodou okolností také starostou), který se odmítl nechat vystěhovat. Břicháček se tuším jmenoval. Každý den jsem jezdil z Mostu na kole nahoru kolem rekultivovaných kopců a kalných jezer plných smrduté vody kolem výdechů z šachet do bývalých Libkovic, obce, která už na mapách nebyla a kam jezdil pošťák jen kvůli panu Břicháčkovi. Při pochůzce tam nahoře nad Mostem člověk nacházel zarostlé lavičky, kašnu s kachlíky... Zbytky domů... Bylo to tam jak v Pripjať. Místo bez lidí. Pustina. A když náhodou jel nebo šel někdo kolem, byla to většinou podivná existence táhnoucí odkudsi železa či nerozbitý vlnitý eternit... Paradoxně se důl před vybydlenými Libkovicemi zastavil a dál se v plánované těžbě nepokračovalo... Lidé už ale odešli. To podobné řeší v Pustině se starostkou Sikorovou. Nešlo si při sledování na ty Libkovice vzpomenout a samozřejmě podobný osud potkal desítky jiných obcí ležících na ložiscích hnědého uhlí... Stejně I tam tenkrát někdo už těžařům kývl na slušné odstupné, někdoale chtěl zůstat... Ty jež chtějí žít v Pustině dále a jichž není mnoho starostka Sikorová zastupuje. A jak je to s každou menšinou bránící se většině, stane se problémovou.... Pustina není skvělá jen způsobem natáčení, výběrem vskutku depresivních lokací, ale i perfektně zvolenými typy pro každou figuru. Samozřejmě exceluje Dušek, Cina, překvapil Noha, ale i ostatní podávají naprosto úžasné výkony. Škoda, že něco takového netočí ČT... Veliká spokojenost!!!! * * * * * (16.01.2017)

Divákovi to opravdu neusnadňuje, nehladí ho ani nekonejší.Na červenou nit příběhu zmizelé dcerky místní starostky v podání vynikající Zuzany Stivínové navléká korálky sociálních motivů. A nad Pustinou vesměs pustých životů vládne sychravo, šedo, smog, mlha, tma vytvářející z měsíční krajiny po minulé uhelné éře přízračné kulisy. Na vysokou laťku i souhru řemesel je radost se dívat, ač severskou vlnou poučená stylizace činí z Pustiny seriál až příliš vypiplaných rekvizit. Letité lůžkoviny, igelitové tašky poletující prázdnotou, zvadlé květiny na odpočívadlech otřískaných paneláků, oschlé chlebíčky, dokonce každičký kus prádla na šňůře buduje obraz vykořeněného zmaru tak urputně, až se ocitá na hraně jednotvárnosti – a uvěřitelnosti. Navíc točit bezčasí znamená logicky línější rytmus, byť třeba v závěrečné epizodě jej výbušně dramatizuje odběr vzorků DNA všech mužů ve vsi.Trochu účelově se řeší podíl rodičů na činech mladistvých, nicméně vzkaz, že nakonec jde vždy o děti, jež kryjeme, hájíme a neznáme, v sobě nese velkou sílu. (03.02.2019)