Pustina

Dalo by se tomu vyčítat kdeco, ale tu severočeskou depresi, hrátky s pochmurným vizuálem a rozkrývání charakterů národní povahy v bohem zapomenutém koutu republiky, beru jako devízu, protože až doteď nikdo neměl odvahu natočit to u nás právě takhle. Hulíkova nepopiratelná inspirace u Nica Pizzolatta není na škodu, ta umanutost jedné z hlavních postav, která projde v polovině zásadní změnou, je stejně uvěřitelná, i když má kyvadlo diváckých sympatií jako na orloji. Jediná věc, která mě opravdu mrzí, je že to Zachariáš nezrežíroval celé. Díly od Nellis postrádají tu opravdovou vnitřní tenzi a jsou spíše „jenom“ velmi dobře splněným zadáním, bez ohledu na cokoliv dalšího. PS: Pátý díl, se svým dějovým bezvětřím a pochmurným tichem, je dokonalou ukázkou unikátní režie. (11.01.2017)

Pustina má len nádych severskej krimi, ale skutočne len malý. Orientácia do českého zapadákova môže priniesť tú pochmúrnejšiu atmosféru, ale zároveň tá dedinskosť uberá na kvalite. Tvorcovia sa minuli už aj kástingom, z tej zmesi snáď 30 hercov sú tam tak dvaja, traja dobrí. Mnoho sa tu popísalo o pilotovi, ktorý mal navnadiť. Podľa mňa to bola najslabšia časť celého seriálu, ktorý je v celkovom hodnotení priemernou sódovkou. A tá vyšumí. Peniaze HBO som už videl investované lepšie a i osem dielov mi tu pripadalo priveľa. (23.02.2017)

Temná depresivní detektivka, která si získala mou pozornost hned pilotem. Napětí, atmosféra nebo prostředí opravdu fantastické. Herecké výkony na český snímek hodně vysoko a chválím hlavně tři strůjce tohoto představení a to Jan Cina, Jaroslav Dušek a Leoš Noha! Práce s kamerou byla fantazie, tohle nezvládne jen tak někdo a pokud se k tomu přidá skvělý střih, tak není o čem. Depresivní hudbu v uších uslyším ještě dlouho. Jako poslední vychválím dvojici režisérů ač jeden měl mírně navrch. Pokud přemýšlíte o tomto seriálu, tak neváhejte ani minutu. Najdeme pár slabších míst, ale to je jen detail v hromadě kladů. (04.01.2017)

A pak že nejde natočit u nás něco silného, současného, nezahleděného do sebe, nešablonovitého. Nedá se točit furt dokola vývar ze S tebou mě baví svět (v horším Televarieté) říznutým '45 nebo '68. Potvrzuje se, že trapné herecké výkony české produkce posledních pár desítek let jsou hlavně v trapných dialozích a scénářích, se kterými se musejí potýkat. (15.01.2017)

Po prvním díle: Tak nevím. Zatímco ještě před jedním či dvěma desetiletími byly vyměšovací procesy ve vážném filmu víceméně tabu, dnes tu máme pro jistotu přesný opak, kdy sraní, chcaní, blití a šukání tvoří tak nějak jádro vizuální tvorby. Silné výrazy, jenže vole drsný jako jó, jako prostředí. Do dvacáté minuty první epizody už tu byly všechny zmíněné jevy zastoupeny, a to i v situacích, kdy to fakt nebylo nezbytné. V téhle minutě přišly na řadu kurvy, ty dvounohé. Ty slovní jsem přestal počítat asi u páté. Když oškrábu tenhle moderní nános, zůstane story o starostce, co se staví proti prolomení těžebních limitů spíše proti vůli většiny obyvatel zapadlé zdevastované obce, kterou slibuje pozvednout. Jeden se ptá, jak se vlastně ocitla ve funkci, když jsou všichni tak proti (a otázka těžby rozhodně nespadla najednou z nebe). Celé je to skvadra lidí, jejichž společnost bych nevyhledával v reálu, musím se tedy ptát, proč bych se jimi měl nechat obtěžovat na obrazovce. Na konci přichází malý háček v podobě zmizelé dcery naší starostky (a zřejmě bývalé to ženy úchylného důchodce - umělce). Možná to bude důvod, proč si pustit další díl, ale zcela upřímně také jediný, protože ten zbytek, jemně řečeno, mě vůbec nezajímá. Hodnocení dodám, pokud vytrvám a podívám se na další díly. Update: Tak jsem to dorazil, abych to měl za sebou. Věděl jsem, že když to nedám dneska, už se k tomu nevrátím. Verdikt. Pustina, čistě dle mého osobního a nikterak obecně platného názoru, není dobrý seriál, naopak je to seriál velice špatný, pouze zakrytý nánosem kvalitní a profesionální produkce. Jenže pro mě je důležitý scénář a ten, abych nemusel užívat silných výrazů, visí na vlásku. Pokouší se spojit několik témat, od těch zásadních celospolečenských až po mezilidské vztahy, jenže většina toho jde úplně do prázdna a nemá vlastně vliv ani na ústřední zápletku, ani nevyvolává nějaké zásadní otázky a úvahy. Pokud jde o tu detektivní linii, ne že by třeba osoba pachatele byla nereálná, ale způsob dobrání se výsledku je až urážlivě primitivní. Asi tak šest epizod se scénář brodí víceméně v marastu, zabývá se nepodstatnými postavami a liniemi, které vůbec nikam nevedou (a ne, není to sofistikované odvádění pozornosti), aby si někdy v půlce předposlední epizody Hulík vzpomněl, že vlastně ještě nevyřešil to hlavní. Tak se z Duška stane spasitel všehomíra a za pomoci několika těžkých deus ex machina rázem klepe doslova pachateli na dveře. Možná kdyby to bylo celé skrouhnuté do dvouhodinového filmu, osídleno aspoň trochu zajímavými postavami (tohle panoptikum somrů, delikventů a ztroskotanců mě naprosto nezajímá), oproštěno o zbytečnosti a s trochu reálnějším závěrem, pak při stejném provedení by mi to mohlo imponovat. Takhle ale ne. Docházím k velmi podobnému názoru jako kolega salahadin v závěru svého komentáře, jen na hvězdičky budu podstatně skoupější. (16.12.2016)