Tichá radosť

„Niečo tomu chýba. Asi soľ.“ Lenže pánko nepochopil, že keď mu to ženuška vraví, nemá na mysli jedlo, ale ich manželstvo. Pritom, keď sa človek pozrie na Vášaryovu v najlepších rokoch, tak ten buran s pivovou komunistickou fľašou v ruke by jej v skutočnosti nemohol ani zaviazať ten pomyselný „střevíček“. Psychologický film, ktorý baví, pretože neprešľapuje na mieste, nestráca sa v hlbokých dialógoch, ale kontinuálne posúva dej. Jediné, čo mi prekážalo bolo opakované púšťanie opernej hudby. A potom ešte záver, ktorý mohol priniesť aj niečo silnejšie ako myšlienku, že najlepší je život bez muža. (05.04.2021)

Zotrvať vo vzťahu s necitlivým bulom, ktorý s Vami komunikuje ako so slúžkou výhradne povelmi a zákazmi, a ktorý Vás možno má aj rád, ale jeho láska je podmienená jeho bezhranične panovačným egom, neschopným vľúdnejšieho slova ? Alebo mať odvahu na prelomenie trápenia sa v nefungujúcom manželstve a nájsť ideálnejšieho partnera inde ? A nebude hľadané šťastie len pokračujúcou trpkou skúsenosťou a opakovaním mužského egoizmu v modrom ? Tieto a ďalšie vzťahové otázky skúma psychologický film o detskej zdravotnej sestre a jej citovom živote, so skvelým hereckým obsadením (o.i. prvá rola Evy Holubovej vo filme). Vnímavosť k ženskému pohľadu na svet a presne odpozorované životné situácie a dialógy v posmutnelej nálade pomaly plynúceho snímku s mierne optimistickým vyústením. 70% (15.12.2005)

Jojo, když uběhnou první roky manželství, vášeň vyvane a z lásky se stane jen honba za penězi a dobrou svíčkovou, nastává složité období. Naše hrdinka se vrací domů, ale není tam ráda, manžel je cizí člověk, který má svůj svět. Navíc byt sdílí s tchýní, a to je vždycky peklo. Nezbývá než v rámci záchrany zdravého rozumu sbalit kufry a prchnout na svobodárnu. Románek s ženatým doktorem je jen další zastávkou na cestě dolů. Snaha najít svou vlastní cestu je mnohdy velmi bolestná a není divu, že většina lidí raději celý život tráví v mrazu nepochopení a samotě ve dvou. Tak i naše zdravotní sestřička klopýtá a už už se zdá, že to nedá, ale naděje umírá poslední a všechno je lepší, než sklapnout krovky a vrátit se k manželovi a tchýni. Pomalý a místy i nezáživný film má pár silných míst, pro které stojí za to ho vidět. Vašáryová je ve své roli přesvědčivá a v podstatě nemám, co bych vytkl. Ta nálada ale byla až příliš tesklivá...65% (24.10.2012)

První ze dvou nádherných ženských filmů Dušana Hanáka a Magdy Vašáryové. Tichá radosť sleduje zlom v životě sestřičky z dětského oddělení, která ztrácí sama sebe v rutině posluhy na pracovišti i v soukromém životě. Ztrácí sama sebe vedle sobeckého muže a necitlivé tchýně, řešením může být poměr na pracovišti nebo jen upřímné rozhovory s kolegyněmi. A samozřejmě úsměv opuštěného dítěte. Kromě klasicky vynikající Magdy zde výtečně hrají nad své standardní výkony všichni ostatní: zadumaný Bartoška, emancipovaná Brejchová, empatický Nvota, ale i epizodkáři Holubová, Asterová, Navrátil, Goldflam nebo Kretschmerová, Šišková. (09.11.2021)

Kdysi jsem četl, že Pedro Almodóvar je jediný muž, který rozumí ženský duši, ale z tohoto filmu mě přišlo, že Dušan Hanák umí ženské duši i velmi pozorně naslouchat, protože jinak by neměl šanci natočit tak nádherný film ve který předvádí Magda Vášáryová exceletní herecký výkon a vedlejšky hrajou taky výborně. Asterka v 80 letech byla k sežrání. Myslím si, že není moc chlapů, který umí takhle citlivě trefit ženskou křehkost a sílu věci měnit současně. (19.03.2024)