Ružové sny

Venkovské, letní, idylické, krásné, romantické. Docela překvapení, přiznávám se, že se mi do toho moc nechtělo, ale o to spokojenější jsem byl na konci. Je tam fajn hudba, sympatický pošťák a překrásná Iva Bittová, kteří spolu mají skvělou chemii. Mix komedie a dramatu je poetický, kouzelný a krásně se na to kouká (naštěstí jsem viděl verzi s titulky u nářečí). Tento film bych se rozhodně nebál doporučit, je to krásně natočené a samotné prostředí ve filmu hraje taky výraznou (pozitivní) roli. 75%. (25.03.2021)

Je príjemné zistiť, že film, ktorý ma zaujal už v dobe svojho vzniku, ma dokáže zaujať aj po toľkých rokoch. Myslím, že jeho sila tkvie v naivite a milej neohrabanosti oboch hrdinov, ktoré sú konfrontované realitou a neprajným okolím. Vidieť ušatého chlapčiska s fešnou cigánočkou a uvedomiť si, aký kus cesty obaja od tej doby urazili, je takisto zážitok. K Hanákovým filmom chovám značný rešpekt a Hapkovu hudbu neskonale obdivujem. A aj keď som u filmu viackrát všimol určitú kostrbatosť, uvedomenie si doby, v ktorej bol nakrútený ma zbavilo akýchkoľvek pochybností, že patrí do desiatky najlepších SK. (25.09.2010)

Buďsi tak nebo onak, film o vědomí vztahu lidského srdce, které žije v obyčejné duši. Promyšlený film až do nejmenších detailů, v němž není ponecháno nic náhodě, ale vše do sebe harmonicky zapadá. Jeden z nejlepších filmu natočený toho druhu na Slovensku od skvělého slovenského režiséra Dušana Hanáka. (12.12.2007)

Poetika na prvním místě. Připomene klasické české tragikomedie. Dušanu Hanákovi se povedl život na slovenském venkově zachytit s láskou i s tíhou, která s ním souvisí. Hlavní dva protagonisté uvěřitelně růžově sní o světě jaký není, ale jaký by podle všech románů a pohádek být mohl nebo měl? Hudební doprovod s motivy cikánské muziky ke svobodnému poletování po lesích, lukách a polních cestách taky sedí a já jsem celkově spokojen. Doufám, že se s tímto snímkem zase za čas setkám. Zlatý fond slovenské kinematografie se má čím pyšnit. (04.09.2008)

Poetika se filmu nedá upřít, hlavně díky snům hlavního hrdiny, kterého bezprostředně a přirozeně ztvárnil tehdy začínající Juraj Nvota. Cigánku, do které se zamiluje zahrála taktéž začínající Iva Bittová. Vadilo mě předabování českých herců Josefa Hlinomaze a Marie Motlové, když jejich pravý hlas znáte, těžko si na to zvyknete. Naopak Václav Babka a Libuše Havelková mluvili plynně po slovensky. Když spustili cikáni mezi sebou tu svoji hatmatilku, slovu jsem nerozuměl, ale asi to byl režisérův záměr. Růžové sny se zcela vymykají normalizační tvorbě sedmdesátých let, snímek mě ale upřímně moc nezasáhl. (13.03.2019)