Ulička slávy

zvláštní a celkem těžko uchopitelný film a to jak dějově tak formou.Ang Lee tohle vyprávění pojal po svém a nebýt mnohdy těžko uvěřitelných patetických keců,které pronáší ne zrovna uvěřitelné typy lidí,bylo by to celkem solidní válečné drama,řešící zda je víc jedinec,nebo "povinnosti" k druhovi ve zbrani.Samozřejmě s trochou toho posttraumatického stresu.Znovu vidět nemusím,ale na jedno podívání proč ne...60% (29.03.2017)

Ang Lee si rád hraje s filmem jako takovým a v posledních tak 10 letech hlavně s výrazným vizuálem, který je vyzdvihován více, než samotný příběh. Stejně tak tomu je i v Uličce slávy, která není ani zdaleka klasickým válečným filmem (válka je zde asi 5 minut) jako spíše protiválečným a ukázkou, jaké trauma si mladí kluci z války mohou přivézt. Toto jsme viděli x krát a bohužel v mnohem lepším a emocionálně silnějším provedení s lepšími herci. Ve výsledku mě tak dost zamrzelo, že Ang Lee nenatočil klasický válečný film, protože ta jedna bitevní scéna měla v sobě více nápadů a emocí, než zbytek dvouhodinového filmu. (11.09.2021)

Úmorně nezáživné. Film bych nepustil ani na Barrandově mezi Asijskou tajenkou a soudkyní Erteple. A to si troufám tvrdit, že Korcovo laškovné tahání výherních předmětů v mezihrách z pod stolu je stokrát napínavější a dramatičtější než tahle nicotná nuda. Režisér Ang Lee a zástup dobrých hereckých značek sliboval mnohé. Celé je to vlastně o tom, že americké vojenské jednotce Bravo sloužící v Iráku se dostane po jejím vítězném tažení Bagdádem významné pocty účastnit se ceremoniálu významné americké sportovní události, tou je zápas amerického fotbalu, tým Dallas proti ani nevím komu. Celý dvouhodinový film, který bych vůbec neoznačil za válečný, se odehrává v útrobách stadionu. Mezi tím je osmičlenné vojenské jednotce přislíbeno Chrisem Tuckerem, že s ní bude natočen film, Steve Martin, šéfující sportovnímu týmu, se ošívá s honorářem pro válečné hrdiny, mladý voják, na jehož osudy se zaměříme, prožíval strasti na bojišti, na stadionu už prožívá slasti, jelikož se zamiloval do roztleskávačky s předkusem, do toho neustálé flashbacky z bojiště, kde vytáhl do boje i Vin Diesel, i od rodinného krbu, kde je jeho zjizvená sestra Kristen Stewart, zbytečné kecy, tedy hlavně jen kecy. Film je skrz naskrz protkán americkým patriotismem a americkou mentalitou, obojí je hnusně otravné. Zbývá dodat, že nejsme ve žhavé současnosti, je rok 2004. Vrcholem debility filmu je vystoupení Destiny´s Child, dívčí trio, které dávno zaniklo, tudíž zanikla i šance, že by se Beyoncé Knowles a spol. dal ještě jednou dohromady. Nedal. Režisér po "edwudovsku" sehnal tři dvojnice, které zřejmě nebyly svým předobrazům vůbec podobné, tudíž jsou při svém vystoupení zabírány jen zezadu nebo z kilometrové vzdálenosti. Herecký debutant, Angličan Joe Alwyn není příliš vojenský typ, jeho výrazovost je nulová. Film se nezakládá na skutečných událostech, jako námět posloužila kniha, o které jsem v životě neslyšel. Nedovedu si představit její obsah, když film je taková nuda. Jeden bod za roztleskávačky, o druhý bod se dělí herci a jeden pěkný moment z bojiště, který ukázal, že Ang Lee by akčně nepropadl, nicméně tuhle blamáž jen tak neodčiní. 2/10 (12.12.2017)

Skoro dvě hodiny leze banda nesympatickejch vojínů po stadionu a žvaní o všem, co jim přijde na hubu. A zatímco vy - jakožto divák - čekáte, až tam konečně něco vybouchne, objeví se závěrečný titulky. Dialogy jsou extrémně nudný, nezajímavý a primitivní. Nosnej pilíř v podobě příběhu tu chybí úplně a herci ve svých rolích nemají žádnou šanci cokoliv předvést, soundtracku je málo a vůbec si ho nevšimnete a ani Joh Toll, jeden z nejlepších kameramanů, neměl nejmenší chuť film povznést alespoň vizuálně - prostě proto, že nebylo jak. Nemam pochopení pro vznik tohohle filmu, ani nevim proč ho natočil Ang Lee. "Billy Lynn's Long Halftime Walk" je suverénně nejnudnější film nejen uplynulýho roku, ale pravděpodobně i mýho života (a to jsem člověk, kterej si libuje ve tří hodinovejch eposech)! (28.01.2017)

Vtipnejsia a komornejsia verzia flags of our fathers. Pre militantneho americana (az na zaverecne i love you) vkusna naborovka, pre tradicneho europana (obcas) skvela satira. Pekne si to ang lee vymyslel. Skoda, ze nie v strhujucejsej podobe. Slape to len na pol plynu, no za pozretie to urcite stoji. 7/10 (02.08.2017)