Pozor, banditi!

Tento film vznikl — a to není v historii filmu záležitost obvyklá — z iniciativy a vůle nikoli komerční produkční společnosti, ale — diváků. Italský novorealistický film si získal ohlas v celém světě. Ale ve vlastní zemi nebylo peněz k natáčení filmů, které by pravdivě zobrazovaly život lidu. Proto si italští diváci pod vedením mladého režiséra Carla Lizzaniho a ve spolupráci s pokrokovými filmaři založili vlastní výrobní společnost „Cooperativa Produttori Spettatori Cinematografici". Prvním filmem této společnosti byl Lizzaniho partyzánský příběh „Pozor! Bandité!" Italský kritik G. Viazzi napsal o filmu: „Volba námětu, jeho bohaté dějové rozvedení, otřesná pravdivost použitých výrazových prostředků, to vše povyšuje Lizzaniho film na první italský film o hnutí odboje, dokonalý nejenom s hlediska historického, ale i s hlediska uměleckého." Na naše plátna se dostává „Pozor! Bandité!" s podstatným zpožděním. Ale ani několik let, která nás dělí od data jeho vzniku, nemohlo setřít rysy vynikající úrovně. Nemohlo — protože „Pozor! Bandité!" je filmem národním a pokrokovým. I deset let po válce nám může hodně říci film z doby války — jestliže byl takto vytvořen. — Režisér Lizzani začínal jako filmový kritik, později se uplatnil jako herec ve Verganově filmu „Slunce znovu vychází" (v němž vytvořil známou postavu kněze) a v Lattuadově filmu „Mlýn na Pádu"; „Pozor! Bandité" je jeho prvním dlouhým hraným filmem. Na VII. MFF v Karlových Varech v r. 1952 získal za tento film Cenu za režii. Filmový přehled 38/1955 (09.11.2009)

Prezentováno jako "válečné drama", ve skutečnosti to sklouzává (samozřejmě nechtěně) do parodie na válečné snímky. To hlavně vinou hrozného scénáře a debilních dialogů. Polovina filmu jsou jen samé kecy, kdy se vlastně ani jednou nevystřelí. V druhé polovině se děj filmu přesune z hor do města, kde se začne bojovat o jakousi továrnu. Dřív, než dojde k nějakému vyústění, objeví se nápis konec. Nezbylo mně, než nevěřícně kroutit hlavou. Tak tohle už nikdy víc. (20.04.2014)

Má být variace na Kaťušu, při níž partizáni pochodují krajinou, vyjádřením toho, že jde o komunistický odboj? Bylo by to logické, vzhledem na jejich napojenost na dělnické prostředí, případně jednoho mladého intelektuála v jejich řadách, ale nikde tato informace přímo nezazní. Líbí se mi střízlivě vykreslená (přesto skličující) dobová atmosféra (jistě pod vlivem neorealismu), kterou v českých válečných filmech najdeme až od konce 50. let, i když interpretace je podle mě jednoznačná - bojácná měšťačka symbolizuje fašistickou Itálii víc než jasně (spolu se svým poněkud bodrým milencem), na druhé straně stojí jak venkovský lid, tak dělnictvo včetně pana inženýra. (30.03.2011)

Při koupi tohoto DVD jsem se nechala zlákat dvěmi jmény : Gina LOLLOBRIGIDA a Lamberto MAGGIORANI. Oba dva předvedli výkon hodný do venkovského ochotnického divadla. Rok 1951 zřejmě nebyl tomuto filmu nakloněn anebo lépe řečeno tomuto válečnému tématu nebyl nakloněn italský film. Film má 98 minut, z toho prvních 62 minut se téměř vůbec nic podstatného neděje, jenom se hloupě vedou diskuze o tom coby - kdyby (přitom se jedná o partyzány, kteří mají určitý terminovaný úkol). Posledních 30 min. je přestřelka v továrně mezi partyzány a německým komandem, které jako vždy v té době, je tam prezentováno za blbce. K úpravě filmu bych řekla, že byla technika opět ŘITKOU odfláknuta, protože dabing byl udělán tak, že Němci mluvili německy a chvíli běžely titulky české, chvíli italské anebo to překládal dabér. Ještě, že mluvím perfektně německy, jinak bych z poloviny filmu nevěděla, o co těm Němcům v takovém zapadákově vlastně šlo. Konec filmu zahrán do ztracena, protože si s tím asi režisér nevěděl rady. (08.10.2008)

Tento film se moc nepovedl a ve vlne italskeho neorealismu je znacne podprumerny. Ceska distribuce si s dabingem moc praci nedala, ale vyznam dialogu zni zoufale. Z hercu nikdo vyrazneji nezaujme, vcetne Lollobrigidy. Ac valecne drama, film misty pusobi smesne. Snad bych pochvalil hudbu, te je vsak v banditech malo:-). (06.09.2013)