Čierne Vianoce

Attacks from attic, time to Christmas panic! V čase, kdy Carpenterovi ještě teklo pivo po bradě, tady máme pionýra slasher žánru (byť olíznutého jazykem kriminálního thrilleru). Definuje se klišé, oplzlý funil s rybím okem vraždí mimo záběr kamer a tvůrci využívají při budování napětí osvědčený postup, kdy divák má v informacích navrch před postavami. Většinou navátá Lois Laneová se snaží o humorný element, Olivia Hussey zase vzruší všechny kadeřníky světa. Ambivalentně přijímaný konec naznačuje, že až se Santa bude spouštět dolů komínem, nebude v bezpečí. Hlavně ať nezvedá telefon a neposlouchá ty prasárny. Pak by zapomněl i rozdávat dárky.. (22.02.2023)

Možná matka vyvražďovaček, obsahující už v roce 1974 taková subžánrová klišé jako subjektivní kameru z pohledu vraha včetně jeho dýchání či závěrečné nalezení vrahových obětí hrdinkou a její duel s ním, ale taky strašná nuda. Od odpadu ji zachraňuje výborná vánoční atmosféra a oku lahodící Olivia Hussey a prostořeká Margot Kidder, které se hororům nevyhýbaly ani v budoucnu (Hussey - SMRT PODLE POSLEDNÍ VůLE, PSYCHO IV, TO a Kidder - HOROR V AMITYVILLE). Film byl údajně inspirován skutečnými tehdejšími vraždami, ale zároveň jde o zřetelnou variaci známé urban legend "o hlídačce dětí a vrahovi v domě", viz. WHEN STRANGER CALLS. (10.08.2006)

Čtyři roky před Halloweenem Johna Carpentera natočil Bob Clark svůj nejlepší film. Významný nejen v jeho filmografii, ale i pro slasher, tedy žánr, ve kterém je skupina nějakých lidí (většinou studentů) postupně vyvražďována nějakým psychopatem. Vražděni jsou většinou nějakými netradičními předměty, hrdinům telefonicky vyhrožují anonymové, je tu často množství záběrů z pohledu vraha… Právě Black christmas je filmem, který tento žánr v podstatě začal. Je tu ale jedno velké ALE. V Black christmas nejde o krev. Všechny vraždy, které se tu odehrají, jsou buď mimo záběr, nebo ve stínu. A není jich zas tolik. Mezi nimi se odehrává docela zajímavý příběh, velmi kvalitní herecké výkony (Margot Kidder, John Saxon…), a velmi zajímavá práce všech lidí, co na filmu pracovali, zajímavou kamerou začínaje, pojetím vraha coby naprosto anonymního šílence (kterého ve filmu nikdy neuvidíte!!!) konče. Tím chci jen naznačit, že všechny škatulky, podle kterých se film řadí do žánru slasher, mají v podstatě pravdu, ale pokud nějaká z těch vyvražďovaček není jen spotřebním zbožím, které vám hned vypadne z hlavy, je to právě tento film. (25.12.2006)

Hodně zajímavý vyvražďovák. Slušná atmosféra (i když ne tak tísnivá jako u Halloweenu nebo Pátku 13, ale u těch telefonátů jsem měl docela husinu.) a docela dobré napětí, zajímavý způsoby vražd, naprosto dementní policie ("felatio":-)) a ten otevřený konec byl super (kdyby mi teď zazvonil telefon tak se asi poseru:-)) Konec nechal hodně otázek a urřitě by i dobře připravil půdu pro sequel, ale na druhou stranu jsem rád, že k sequelu nedošlo a nemáme tady Black Christmas 1 - 10. A navíc je tu ještě jedno velké pozitivum - hlavní hrdinka není blondýna :-) (24.12.2009)

Kanadský slasher Black Christmas je pozoruhodný tím, že se v něm objevily v podstatě všechny tradiční slasherové mechanismy několik let před Halloweenem, který je mnohými považován za první ryzí slasher. Pravdou je, že až Halloween tento subžánr zpopularizoval. Ale film Black Christmas tu byl dříve a už v něm se objevovaly např. subjektivní pohledy vraha s chroptivým dýcháním, ale také výhružné telefonáty stalkera (viz pozdější filmy When a Stranger Calls či Vřískot). Zápletka není úplně přesvědčivá a místy je poněkud nelogická (obzvlášť u překvapivého závěru), ale ústřední psychopat, skučící do telefonu, je docela creepy a atmosféra hrobově tiché vánoční noci, plné ozdobných světýlek, je zvláštním způsobem skličující. (13.10.2005)