Švindeľ

Úsměvná francouzská komedie, zdánlivě "pouze" řemeslná, jakoby lehkým perem nahozená připomene svým zaměřením jiný osudový příběh francouzské slovesné kultury - stejně zdánlivě odlehlého a přece tak blízkého Maupassantova MILÁČKA. Dvojice zlodějíčků na úrovni víc než salonní je tvořena krajně nepravděpodobným párem - starým zkušeným mozkem a osudovou ženou neurčitého věku rozpuku a zenitu ženskosti kdesi mezi pětadvacítkou a čtyřicítkou. Pár, v němž muž je mužem, žena ženou, mozek mozkem a emancipace samozřejmostí, která nestojí ani za esprit, je vlastně pozoruhodně silný a ve svém nesporném parazitismu v určitém ohledu i mravný. Jeho odzbrojující, průzračná zkaženost, křížená se soudností a prozíravostí i chytrostí, jež nerezignovala na moudrost, diváka přitahuje a očarovává. Ne každého, "pouze" toho vnímavého, toho, který při slově bavič dostává záchvat vzteku a podle pozdního pověstného Horníčkova výroku sahá po pistoli. Závěr filmu, který vyznívá jako souboj dvou nikterak průhledných intelektů (i gangster, zvláště Francouz, může alespoň předstírat člověka s potřebou zvládat nesnadné umění žít) i železně pevných nervů je silný právě svou konvenční jakobypřekombinovaností. Jen skutečný realismus, jen nezmarná invence non fiction mohou vytvořit situace, jejichž důvěryhodná nedůvěryhodnost zraňuje konvenční rozum, doslova mu bere půdu pod nohama a podle očekávání ho přivádí k zuřivé odmítavosti, jež navenek předstírá sobě i jiným nad věc povznesenou aroganci. Huppertová hraje jako pánbůh (v sukních), v ničem však za ní nezaostává ani její partnersky cítící starší spoluhráč, nedávno zesnulý Michel Serrault. Prolnutí mužského a ženského intelektu nemusí být vždy vypjatě konfrontační právě tak jako lehký žánr prvoplánově podbízivý. Přidáme-li k tomuto poznání suverénní scénář, imaginativní režii i skvělou - také - krajinomalebnou kameru, silnou i kresbou mnoha rozličných prostředí, v nichž se KONEC SÁZEK odehrává, zjistíme, že i film může hladit a laskat. A těšit. A proč ne? (05.09.2008)

"Jen se na něj podívej, tomu by dali prachy leda v telenovele." Milionek sem, milionek tam, ale čekala jsem trochu víc. Ovšem v mém případě pochopitelně, co se příběhu samotného týká. Na Isabelle se sice fajn dívá, ale po půlce filmu, která se docela slibně rozjela, začal film ztrácet dech a šťávu a ke konci jsem už skoro úpěla, protože jsem litovala toho promrhaného materiálu, s kterým se jindy dají dělat divy. Ale na sobotní odpoledne jako oddechovka, proč ne a francouzština zní mým uším vždycky lahodně. (30.01.2015)

Upraveno v září 2020. Konec sázek je stylizovaným kriminálním thrillerem na Chabrolův způsob černého humoru. Osobní zkušenosti mi velí, že poměrně často se neuvěřitelné stává skutkem. Navíc Claude Chabrol si udržoval nad filmy nadhled, sice zlomyslný a může být zaměňován za cynismus, ale přesto nezaměnitelný a využívající místo krutostí a krveprolévání nálady vnitřních světů. Konec sázek je filmovou rošťárnou, zachovává si kultivovaný a situaci přizpůsobivý šarm, svádí se koketní ženskou smyslností, a užívá si tu jásavě nakažlivou radost ze života. Hvězdou potutelně odvázaného kriminálního thrilleru je Elizabeth alias Betty alias princezna Sissi Petrovna (elegantní Isabelle Huppert), heboučké vnadidlo sehraného páru podvodníků. Daňová svoboda voní dobrodružstvím a vzrušením, klamání je hrou a jedinečnou životní výzvou. Obdiv mužů, život v pohodlí, vzrušení ve zrychleném dechu, opovážlivost a radost z úspěchu. Větší sousto rozšiřuje možnosti a životní obzory. Hlavní mužskou postavou je Victor (velmi příjemný Michel Serrault), Elizabethin otec a odpovědnější část plánovaných podvodů. Opatrnost je základním pravidlem, přesto neodolá vnucené příležitosti. Život je hra pro připravené. Výraznou postavou je Maurice Biagini (příjemný François Cluzet), nepříliš bystrý převozce vysokých peněžních částek pro zločinecký syndikát. Plány k osobní prosperitě jsou ale limitovány vlastní omezeností. Důležitou postavou je pan K. (velmi zajímavý Jean-François Balmer), nadřízený Maurice, rozlobený jeho nejapným zkratem. Život, smrt a povinnost, urputně chránící všechny ty cenné komodity syndikátu. Z dalších rolí: oklamaný obchodník se zahradní technikou Robert Chatillon (Jackie Berroyer), osamělá stará italská vdova Trotti (Mony Dalmès), či hrubá síla pana K. na ostrově Guadeloupe (Jean Benguigui a Gilbert Laumord). Konec sázek je dalším příjemnějším kouskem z kriminálních thrillerů, stylizovaných černým humorem, uličnictvím a žádostivostí Clauda Chabrola. Osvěžující to pobavení! (26.12.2009)

Dokonale sehraná dvojice, provozující povolání, které je, no... „přinejmenším, těžko zdanitelné“. Atraktivní Betty, žena mnoha tváří, která, když se zaměří na oběť, tak „od té chvíle se chlap, jen blaženě culí“. A Viktor, muž v pozadí, který nekrade, jen částečně odebírá. Příjemná kombinace švýcarských peněz, francouzského šarmu a báječné Isabelle Huppert. (06.08.2005)

Od začátku čekáte klasický mustr o podvodnické dvojici, který baví svými promyšlenými ale i improvizovanými akcemi. Tenhle pocit vás opustí po prvních deseti minutách a pak už sledujete zmatenou romanticko-nicovou story, ve které se nedokážete dobře zorientovat. Kdo koho se vlastně chystá podvést? Děj bloudí, až zabloudí do Karibiku, kdy už je vám vlastně jedno, kdo koho a jestli napálí. Škoda, začátek se zdál na víc. (15.04.2013)