Vyhrát za každou cenu (E05)

Celkem zbytečná je scéna, která nesmyslně naznačuje, že KAŽDÝ kolaborant s nacisty se stal kolaborantem nastupujícího komunistického režimu. Na druhé straně epizoda velmi dobře vykreslila poválečnou situaci Vlasty Buriana a Miloše Havla, kteří byli osočováni z kolaborace. Oba dva přitom zaměstnali za války řadu osob, jež by jinak dost možná skončily jako pracovně nasazené pro německé válečné úsilí. Jestli byl Otakar Vávra taková svině, jak naznačuje seriál, tak je to dost smutné. O Marvanově chování vůči Burianovi raději pomlčet. Celkem nechápu, proč Janě Štěpánkové vadil způsob ztvárnění jejího otce Zdeňka. Osobně je mi jeho postava v seriálu velmi sympatická, navíc skvěle zahraná Michalem Dlouhým. (14.04.2023)

Válka končí a přichází čas zúčtovat se všemi, kteří nebyli věrní republice nebo byli názorově či společensky tolerantní s Němci. Nejvíce to odnáší Miloš Havel a Vlasta Burian + další české herečky a herci. O tomto je pátý díl, který samozřejmě dále mapuje život Zdeňka Štěpánka, Otakara Vávry či Martina Friče. V tomto díle zůstává na pozadí Oldřich Nový, ale objevují se nové především politicky angažované postavy jako žalobce Švarz, soudce Kučera či sovětští bratři bezostyšně zabírající československý Barandov. Díl je to drsnější, období to ale bohužel takové bylo a ne ke každému byla historie spravedlivá. (16.02.2017)

Nuda, jak je u Bohémy, kromě prvního dílu, už zvykem, kterou v tomto dílu alespoň částečně vynahrazovali herci. Jaroslav Plesl válcuje zbylé osazenstvo už nějaký čas, Vladimír Javorský, kdyby měl dostatek prostoru, zářil by, ale prostor skoro nemá, a děkuju tvůrcům za obsazení skvělého dabéra, pana Aleše Procházky, který bohužel není ve filmech vůbec vidět. Právě kvůli těmto pánům se přikláním tento týden k vyššímu hodnocení. A taky samozřejmě pomohlo, že tu skoro nevystupovala otravná postava Lili Krallové. :) (12.02.2017)

Už v roce 48 byly ty komunistický svině u moci, na tom není nic divného.V roce 1948 už je došlo k oficiálnímu předání moci z rukou vlastizrádce Beneše do rukou masového vraha Gottwalda.To jen pro ty, kteří se diví vlivu komunistů hned po válce.Jestli někomu nestačí rudé gardy a vznik národních výborů, lidové soudy, příprava znárodňování...pak už nevím... (13.02.2017)

–Třicet tisíc barevnýho Kodaku? Kde jste to vzali? –Vzali. Epizoda, která mne bavila trochu víc než většina ostatních hlavně pro to, že dění v kinematografii za třetí republiky mne zajímá trochu více než dění za protektorátu. Dramaturgicky je to ale pořád stejně rozplizlé. Namísto plynulého vývoje se skáče od události k události. Nejnosnější příběhové linie (Havel, Burian) ztrácejí na síle vinou jejich neustálého přerušování tuctovým melodramatickým vyprávěním (herecky i povahově naprosto nezajímavý Žák). Rámcové vyprávění je nadále víc ke škodě než k užitku. Budovatelský optimismus, o němž v roce 68 hovoří Žák, například v poválečných scénách není vůbec přítomen a nedává tak smysl, proč lidé Rusům, potažmo komunismu věřili. Sedláček zvolil tón truchlohry. Všechno je špatné a může to být jedině horší – někdo se projevuje jako bezpáteřní svině, jiní pykají i za to, co nespáchali, do popředí se tlačí lidé bez talentu. Místy, třeba když se na scéně objeví jistý Bouchal ze Státní bezpečnosti, působící zlověstně i při loupání pomeranče, je snaha ukázat nové poměry v co nejhorším světle až (tragi)komická, ale podobných guilty pleasure momentů Bohéma bohužel nenabízí dost, aby oslabily pocit, že je to celé jakési nedomrlé a mdlé. (13.02.2017)