Teorie tygra
Theory of Tiger
Réžia:
Radek BajgarHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Jiří Bartoška, Eliška Balzerová, Tatiana Dyková, Jiří Havelka, Jakub Kohák, Pavla Beretová, Iva Janžurová, Anna Čtvrtníčková, Lucia Siposová (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Veterinár Jan (Jiří Bartoška) má toho akurát tak dosť. Poslednou kvapkou v mori je smrť svokra, ktorému tiež došli sily a trpezlivosť. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho živote, starobe, a nakonec ešte aj o tom, ako a kde bude pochovaný. Nerešpektovala žiadne jeho priania a túžby, v dobrej viere, že ona sama vždy a lepšie ako on vie, čo je pre neho najlepšie. A tak sa, na jeho nešťastie, o neho starala podľa svojej predstavy o jeho šťastí. A Janovi začína byť jasné, že je na tej istej ceste ako bol jeho svokor... Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) má totiž rovnakú stratégiu „výchovy" – je presvedčená, že za šťastie svojho muža je zodpovedná výlučne len ona. Jano už takto ďalej nevládze, nechce, ani nevie žiť. Keď nič neurobí, skončí ako svokor. Jedného dňa mu napadne spôsob, ako sa oslobodiť a získať späť vládu nad svojím životom. Ten spôsob je ale dosť netradičný. Už len tým, že prvou inšpiráciou mu je jeden z jeho pacientov, papagáj s podozrením na Alzheimera. Jan sa tak aj vďaka nemu vydáva na cestu za naplnením toho, čo považuje za svoje sny. Keďže táto cesta nemôže byť ľahká, stáva sa jej súčasťou tiež stádo kôz a neskôr i kráv, psychiatrický ústav, plavba na plti a život na lodi. Janova cesta za slobodou ovplyvní aj životy jeho detí a ich partnerov. Dcéra Olga (Táňa Vilhelmová) totiž prevzala matkinu metódu, zatiaľ čo nevesta Alena (Pavla Beretová) zatiaľ dokázala tlaku rodovej tradície odolať a volí si vlastnú cestu, liberálnějšiu, modernějšiu, ľudskejšiu. Dôsledky ich činov sú badateľné na ich polovičkách (Jiří Havelka a Jakub Kohák). (Cinemart SK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (811)
,,PRAKTICKÝ VĚCI BY VŮBEC CHLAPI NEMĚLI ŘEŠIT.“… „A PROČ?“ … „PROTOŽE MAJÍ NÁS!“... /// O mužích (pro muže), jenž nejsou pány svého života. V rámci teorie, že nic nepotěší víc, jak neštěstí druhýho, flákám 4*. Na druhou stranu není třeba propadat beznaději, protože aa každýho (i ženatýho) číhá (někde) parádní dobrodružství. (Aspoň to teda tvrdí Bartoška, takže tenhle film starý nepustím…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Život mi zařizuje manželka. 2.) Jsem ženatej a propadám beznaději. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
"Všiml sis, že štěstí nás mužů závisí na kvalitě ostrahy?" Všiml, ale to neznamená, že nezlobím. Zlobím a jestli mi přitom někdo bude rozkazovat, schovávat kolo či servírovat pohankovou šmakuládu, tak budu zlobit ještě víc. Nechci se totiž dostat do kůže veterináře Bergera, protože to bych byl povinen poslat zemřelého tchána po vodě do Hamburku a tchýni s manželkou a dcerou do rodinné hrobky. Nicméně abych se vrátil k filmu, tak hraný alzheimer mě hodně pobavil, ty tři megery zase pořádně vystrašily a synek Pepík mě dost zaujal možností volby: "Buď budu podvedenej debil nebo šťastnej táta." Já vlastně úplně nevím, jestli se mi ten film líbil, ale obávám se, že mi ještě dlouho bude rezonovat v hlavě, žaludku a trávícím ústrojí. ()
Vzpouru proti manželské kuratele dělal už Olmer (1985, tématicky podobný je i jeho o rok starší film). U jeho antihrdiny to pokaždé bylo spojeno s novou láskou k mladé ženě, představující pravý opak stávající manželky, pokaždé ale taky s krizí ve vztahu k okolnímu světu. Že se ten Bajgarův potřebuje úplně odstřihnout (!) od ženského pohlaví, není rozdíl tak zajímavý jako ten, že zřejmě vůbec neví, co a proč s životem (a neví, že to neví). Hlavně ale narozdíl od obou Olmerových filmů je Teorie tygra obyčejná sračka. Filmový zážitek nula, zážitek z herců vlastně taky (marného Koháka mezi ně nepočítám). K filmové kvalitě srov. NinadeL a pokud jde o ideu, resp. její dementní zpracování, trefně se, každý ze svého hlediska, vyjádřili spacylemon, Marthos, Psice, Tetsuo, xxmartinxx. Připodotýkám, čeho si všimla PollyJean, totiž že i ten nový svobodný život musela bourákovi Barťákovi zařídit Vilhelmová (platební karta, hausbót). Můj názor je, že dané téma (manželky řídící život manželů) se může ze skutečnosti života vypreparovat a filmově zpracovat, ať co drama nebo co komedie, s různou mírou obecnosti a s různou (třeba i nulovou) mírou vztahu k čemukoli reálnému, třeba i s nadržováním té či oné straně a despektem ke straně opačné. Nic z toho bych filmu nevyčítal, kdyby za něco stál. Což není náš případ. Teorie tygra nestojí za nic a místo tématu má jen pseudotéma ve stylu nekonečně prázdných pseudomouder zdejší zkurvené populace. ()
Bajgar má smysl pro timing (byť má dvě pointy ve sto variacích), ale předně je to nejvíc misogynní film, co jsem snad viděl, který tlačí zcela uměle slabošské, v zásadních věcech pasivní a sobecké mužské postavy, jež pouze lžou a utíkají a znovu lžou, do kladné role a naopak ženy, které obětují své ambice a dělají vše pro to, aby vůbec existovalo v jejich domě něco jako "rodina", do role směšných fúrií. Ideál ženy je tu podán buď jako fotografka, která zcela bez kontextu a důvodu věnuje muži absolutní přízeň a obdivnou pozornost, nebo kámoška-manželka, která "mi do ničeho nemluví, a když si možná s někým jiným udělá dítě, tak jí do toho zas nebudu mluvit já". Je snadné smát se tomu, jak dcerka přebírá "móresy" matky a babičky v hodnocení mužů - ale méně vtipné je podívat se, jak se otec vůči své dceři chová, jak k ní mluví a jak se před ní předvádí, aby měla důvod tuhle optiku nepřijímat. Teorie tygra je šílená manipulace, kde filmový svět funguje vůči mužům absolutně alibisticky a vůči ženám agresivně a útočně, aniž by měl potřebu nechat muže dělat dobré a ženy v důsledku špatné věci. Protože muži jsou tak v právu, že mají nárok chybovat, a ženy tak špatné, že je jedno, že to myslí dobře. Manžel přesvědčí svojí ženu, že umírá, že na ni brzy zapomene kvůli neexistující nemoci, ale jako horší čin je prezentováno, když mu pak manželka po tom, co se bez omluvy vrátí, udělá místo kafe čaj (a on jí opět neřekne, že mu to vadí, jen s rozhořčením zjišťuje, že "se nepoučila", tak odchází). Tohle je opravdu svět, kde nárok na štěstí má jen muž, a to štěstí spočívá v tom, že mu žena uvaří jídlo, které mu chutná, nebude po něm vyžadovat, aby na to koupil správnou mouku, pak odvede dítě, aby nerušilo, a nechá svého pána odejít, kamkoliv bude chtít, aby měl klid. A sama bude pasivně šťastná, když toto bez výhrad přijme. A na štěstí má muž nárok automaticky -- nedejbože, aby své ženě musel říct, co mu vadí nebo proč není šťastný. Když mu žena nečte myšlenky, je třeba utéct a buď tím v ní ubít jakoukoliv osobnost a přijmout ji zpět (postava Vilhelmové, která se ve filmu zoufale snaží ze svého slabocha vyždímat alespoň nějakého otce pro svou rodinu, ale nakonec ji místo toho chytí pod krkem, opustí ji a ona ho chce z nějakého důvodu získat zpět s tím, že "se teda napravila" a už od něj nejspíš nikdy nic chtít nebude), nebo ji opustit. Postava Koháka, která měla toto snad alespoň trochu relativizovat, je (i kvůli tragickému Kohákově antiherectví - probůh, kde se tenhle nevtipný neherec vzal?) nedodělaná, polovičatá a nakonec uhne, aniž by z jediného momentu, kdy málem někdo Bartoškovi vysvětlil, že je sobecký hajzl, něco vyplynulo. Vlastně to vše ještě podtrhne svou představou ideálního soužití, kde nikdo na nikoho neklade žádné nároky ohledně ničeho. Musím říct, že z málokterého filmu jsem měl (bez ohledu na jeho filmařské kvality) tak silnou morální kocovinu a musím upřímně říct, že Bajgar napravil moje naivní přesvědčení, že postavení žen je už v naší společnosti natolik rovnocenné, že řešit přespříliš feminismus je trochu přežitek. Tohle člověku opravdu otevře oči. () (menej) (viac)
Manželstvo veterinára Jana je typickou ukážkou ako to nemá fungovať, a to sa nechcem pasovať do pozície manželského mudrlanta a totalitného vládcu, ako to urobila Janova manželka Olga. Keď zlyháva komunikácia a určitá sloboda aj vo zvazku, zákonite príde k defektu vzťahov. Jan to vo svojej inteligencie a ohľaduplnosti k manželke urobil po svojom, hoci si je tiež na vine, lebo jeho komunikácia bola taktiež biedna. Režisér Bajgar opustil televízny svet a svoju filmovú veľkú prvotinu zvládol excelentne. Vyskladal v podstate hrozitánsky manželský príbeh o manipulácii a utrpení, zabalil to však do milej a príjemnej komediálnej atmosféry. Jiří Bartoška je famózny, jeho charizma vyžaruje celým filmom. Výborní sú aj ostatní herci, v tomto to bola trefa do čierneho. Teorie tygra je kompaktný, navýsosť zaujímavý film, ktorý je dobre odpozorovaný zo života. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (18)
- Natáčení probíhalo v Praze, ve Středních Čechách (v okolí Davle, v Třebsíně, Novém Kníně, Dobříši, Vysokém Újezdu, Černošicích apod.) a v malebném prostředí tří řek Vltavy, Berounky a Sázavy po dobu třiceti natáčecích dnů v průběhu šesti extrémně tropických týdnů v létě roku 2015. Dům Jana (Jiří Bartoška) a Olgy (Eliška Balzerová) se nachází ve městě Dobřichovice. Výlet na kolech v úvodu filmu, který si Jan a Olga udělají, je poutní místo s barokním kostelem Skalka v Brdech. (Zdroj: CinemArt)
- Na začátku filmu, po kastraci kocoura Tygříka, Jan Berger (Jiří Bartoška) řekne sestřičce: „Nikdy se neptej, koho kastrují – kastrují tebe.“ Parafrázuje tím notoricky známý citát z úvodu Hemingwayovy knihy „Komu zvoní hrana“: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny. Jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“ Autorem tohoto citátu ovšem není Hemingway sám, nýbrž anglický básník John Donne. (Rene.Artois)
- Iva Janžurová (babička) v tomto filmu hraje matku Elišky Balzerové (Olga Bergerová). Ve skutečnosti je jen o osm let starší. (Ištván87)
Súvisiace novinky
SOUNDTRACK Poděbrady 2017
Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (viac)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (viac)
Reklama