Stávka na neistotu

Fuch. Nejsem teda žádnej ekonom a bohužel jedinou zásadní chybou tohohle filmu je, že snad spoléhá na to, že každej kdo na něj kouká je ekonom a tak bude rozumět všem těm odborným výrazům který na nás střílí kulometnou palbou v téměř každé scéně či dialogu, takže s tím mám problém, na druhou stranu po nějaký době sledování jsem pochopil, že je třeba se na takovýhle mudrování vysrat a přistoupit k tomu laicky, protože i když nemůžu říct, že by mě ten film strhnul, tak zase zaujal to rozhodně a o nudě nemůže být řeč. Takže jsem na to šel takříkajíc selským rozumem a to hlavní poselství co jsem si z toho odnesl je fakt, že jestli teda ta Amerika má bejt tou hlavní hybnou finanční sílou celýho světa, tak jsme teda hodně v prdeli. Každopádně o dost uvěřitelnější a ne tak vyumělkované jako ta přestřelená nereálná blbost jménem Vlk z Wall Street. To byla pohádka. Tohle je tvrdá skutečnost. Jinak Bale dobrý, ale Oskara bych mu za to asi nedal. Vidím to na slabší 4 hvězdice.70% (24.01.2016)

Pokud máte problém i s běžným daňovým přiznáním, budete se v termínech ztrácet, i kdyby Margot Robbie z té vany vylezla úplně. Na druhou stranu, takhle precizně vést herce a pak si stotřicetiminutovou konverzačku nechat sestříhat do takhle dynamického celku, který nenudí, i když mu ve finále vlastně nerozumíte, beru jako unikátní ukázku režijních schopností. Od režiséra prvoplánových komedií slušný posun. (16.01.2016)

Trochu Margin Call, trochu Vlk z Wall Street, trochu John Oliver... Pelmel, který proti všem předpokladům drží pohromadě a není sázkou na jistotu. Naopak, McKay má k těžko uchopitelnému tématu sympaticky podvratný a prodivácký přístup, který je možná až příliš rozlítaný (ovšem zase je to i díky tomu dynamické jako máloco) a kde "každý z hvězdného ansámblu chvilku tahá tu svou pilku", ale ve výsledku se mu podařilo natočit film osvětlující finanční krizi tak, aby fungoval po dramatické i komediální stránce (v těch nejlepších momentech pak v rámci stejné scény) a ještě k tomu byl srozumitelný i finanční hatmatilkou nepolíbeným. (16.01.2016)

„CHCI SHORTOVAT TRH S NEMOVITOSTMA“. … „VÁŽNĚ? ALE NEMOVITOSTI JSOU PEVNÝ JAK SKÁLA.…“ /// Strašidelná porce finančních keců, kterou (když je nejhůř) dostatečně vysvětlí třeba Margot Robbie v bublinkový koupeli… takže odlehčenej (a pravdivej) pohled na finanční zvrácenost, ve který logika připomíná šílenství a která vás přehledně provede shnilým systémem, narvaným prachama daňovejch poplatníků. Hvězdný obsazení nebylo třeba, páč tenhle vejlet do let, kdy bankovnictví přestalo bejt nuda, si bohatě vystačí s fakty. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Big Short: V útrobách stroje zkázy“, kterou v roce 2010 napsal Michael Lewis, neznám. 2.) Michael Burry, Jared Vennett, Ben Rickert a Mark Baum jsou moji kámoši. 3.) Thx za titule „fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.05.2016)

Shortujeme o sto šest, swapujeme CDO na druhou, vytvoříme tranše sekuritizací a miliony jsou v kapse! Filmy s podobným tématem nedokázaly látku podat tak přístupně a záživně dohromady. ///Snímek je naplněn vtipnými hláškami, vzrušenými výkřiky a opepřenou hantýrkou amerických finančníků. Kapitolou samou pro sebe je vizáž aktérů, která je svou přehnaností skoro až podvratná. Pitt má ohavný účes s brýlemi á la „strýček pedo“, Gosling tmavou paruku a solárkový mejkap, Carell ošklivě odbarvené obočí a světlou kštici, jednooký Bale pak naducanou parukou ve stylu devadesátek. Světoví hezounci tak dobrovolně podstoupili zohyzdění. Vyprávění jako kdyby za hlavní postavu zvolilo swap úvěrového selhání (CDS), kterému sekunduje zajištěná dluhová obligace (CDO) a vyvrcholením běžných narativních vzorců, kdy se například dvojice dá dohromady nebo se vypátrá vrah, je nalezení viníka, kterým je zcela nehmatatelná syntetická CDO. Postavy tak slouží spíše jako vysvětlovači událostí, které se kolem nich v zatím abstraktním světě financí odehrávají. Vzájemně si vysvětlují složité operace (a tím i nám), což graduje, když se Goslingova postava otočí do kamery a začne oslovovat přímo diváky./// S dravým stylem filmu úzce souvisí právě kamera, která velice rychle snímá aktéry, a to hlavně v polodetailech. Styl kameramana Ackroyda je okamžitě rozpoznatelný a citlivému pozorovateli se může zvednout žaludek jako třeba u Letu číslo 93 nebo Kapitána Phillipse. Kamera během scén zaostřuje a pátrá, jako kdyby se nejednalo o předem secvičené scény. Dojem autenticity zvyšuje použití skutečných záběrů různých osobností, opuštěných domů a živořících lidí, kteří v důsledku krize přišli o dům, práci nebo obojí. Rychlý střih v kombinaci se zoomováním vyvolává dojem okamžitého a nepřipraveného zachycení události jako v dokumentech, čemuž nahrává i určitá míra improvizace, kterou McKay hercům dovolil.¨/// Jeden z nej filmů roku 2016. [Kino] (20.01.2019)