James White

Jestli si na film vyhradíte čas záleží na vaší toleranci na další film o tom, jak je to pro chlápka těžké, když má pílliš mnoho pocitů. Hrdina ve věku mileniála je zavřený v malém temném pokoji bez vzduchu. Tato charakterová studie vyvolává víc emočního adrenalinu než je její dramatická stavba. Hrdina má hudební vkus jako jeho generace - přednášení hrubé poezie o drogách a životě na ulici neboli rap a hip-hop. Hnus. (25.05.2020)

Jak ze života, ale toho reálného. Nedoporučuji, aby se na to díval někdo, kdo právě něco podobného prožívá. James si zaslouží Oskara, jak to hrál přirozeně. Mít empatii, lásku, trpělivost a obětavost a to zdaleka není vše, čím oplýval James, takových lidí je velmi málo. Ne, já to u takových lidí neodsuzuji, protože to jsou nejhorší chvíle v životě, které člověk prožívá a ne každý má tak silnou vůli, což se dá pochopit Já Christopherovi za tuhle roli dávám plný počet. Strašně smutný film. Sám byl ve srabu a velkém a ještě řešit situaci s maminkou..........nemám slov.... (31.05.2016)

V podstate som prežil niečo podobné, čo James White, paradoxne však práve táto paralela s osudmi rodičov ma od neho vzdialila a to čisto subjektívne preto, že som skrátka iný človek ako James. Ide o vydarený nezávislý film, kde mi ale na konci chýbala nejaká tá skutočná katarzia. Taktiež je od začiatku zrejmé, kam film smeruje, čo ale nemusí byť na škodu veci, od začiatku je totiž jasné, že na melodrámu sa tu nikto nehrá. Dilema s hodnotením, vzhľadom na hore uvedené subjektívne dôvody dávam za silné tri. (02.08.2020)

Zrána v baru, dopoledne pro změnu... zase v baru, tedy v gay(sic!) baru, samozřejmě - a máme tu přežívací typ z iGenerace, kolikátý už... Jen další nahlédnutí pod pokličku poločasu rozpadu tradičních hodnot, proto netuším, co mě mělo oslovit na rozvrácené rodině s evidentním pochybením v matčině výchově, to snad všichni víme, máme to denně na očích... a že nakonec hošíček vzbudil nějakou tu lítost, tak to je teda fakt pecka! Když už se chce někdo probírat morálním marastem, který nám zbyl z primární jednotky společnosti, ať tedy předloží relevantní příčinu následků, namísto bezpředmětného rochnění se v důsledcích. Co jako? A že jste to vy, trochu si zavěštím a dodám pointu - sice úplně netuším, jakým směrem se bude nesympatický James ubírat, ale role milujícího otce v pařížském bytě jeho cílem určitě nebude (leda by měla matka hodně vysokou pojistku), je už totiž vcelku neodvratně lapen do osidel svého mizerného životního stylu. Ohledně zpracování - kamera vlezlá až obtěžující a na hudbu si nevzpomínám, takže jasno... a komu že to mělo být dvacet? Ale jděte! Jen Cynthii Nixon se ta rakovina dala skutečně věřit. (23.06.2016)

Christopher Abbot hrál skvěle a rozhodně to neměl snadné. První prvek, který mě zaujal je ten, že zde absentují střihy. Jsou zde opravdu dlouhé záběry a mě se hrdina zaryl pod kůži, protože kamera byla fakt blízko u těla a projevovat emoce do kamery delší dobu bez výdechu určitě není nic snadného. Navíc si podobnou situací procházím. Nebudu zde spoilerovat svoje trable, ale k hrdinovi mám blízko. Jen mi občas přišlo, že scénář zbytečně tlačil na pilu. Jinak nechybí ani příjemná hudba, dokonalá minimalistická atmosféra a výborné dialogy. Nejlepší scéna je rozhodně v koupelně, kdy má Abbot dlouhý monolog ke své matce. I na slzy z mé strany došlo. Pouze závěr mi přijde takovej nejasnej a něco tomu chybělo, nějakej ten hlavní prvek, cíl, ke kterému by se film hnal, či přesah. Přesto si myslim, že Abbot je kvalitní herec a John Mond suprovej režisér, kterej je schopen napsat i ideální scénář. Film je zcela civilní a Cynthia Nixon mi bylo skutečně líto. (12.08.2016)