Čo žerie Gilberta Grapea

Herecký výkon Leonarda DiCapria je fantastický, ale zvyšok filmu ma príliš nenadchol. Myšlienka dobrá, ale pripadá mi, že sa scenár varí z vody - na jednu stranu sa snaží popísať "obyčajný" život, na druhej strane hľadá umelé zápletky, aby sa vo filme aspoň niečo udialo. Pochmúrna kamera zodpovedá deju, ale nepriťahuje. Navyše veľmi zdĺhavý film. Iste, dobre ukazuje ťažkosti života s postihnutými, ale úprimne povedané, po zhliadnutí tohto snímku som bol krok od nenávisti k týmto ľuďom, čo je chyba. (26.01.2015)

Prý se mu nejprve zdál až moc roztomilý. Nakonec Švéd Lasse Hallström svolil obsadit do role retardovaného Arnieho silně realistického Leonarda DiCapria a udělal sakra dobře. Plaše tichý úsměv, živelný projev a prý i velký kus improvizace. Byla z toho nominace na několik prestižních cen (hlavně pak Oscar a Zlatý glóbus) a možnost vybírat si role. A vlastně to DiCapria zdobí po celou dobu jeho skvostné kariéry. Hallström má znovu sakra velké pochopení pro lidské slabosti, podivínství i krásu naděje, která někde přeci jen vykukuje. A snad čeká i na jistého Gilberta. Mladíka ztvárněného Johnny Deppem, který s režisérem spojil síly i v případě Čokolády. Žrala ho neschopnost uniknout ze sevření odpovědnosti za retardovaného bratra a nechutně tlustou matku, která roky neopustila dům. Díra, ve které uvízl, mu lezla krkem. Ve výsledku velmi dobré. Navíc tahle nekonvenční tragikomedie jen znovu dokazuje, že DiCaprio chce hrát s kvalitními herci, podle dobrého scénáře a nechat se ovlivňovat dobrými režiséry. (10.06.2016)

Film, ktorého príbeh vytvárajú všedné-nevšedné osudy obyvateľov jedného bohom zabudnutého mestečka. Život tam ľudia nemajú ľahký a to platí o to viac, ak máte doma matku ktorá váži 200 kg a retardovaného brata, ktorý vám celý boží deň visí na krku. To je príbeh Gilberta Grapea, pohľadného mladíka, ktorému jeho zabitý život už pekne lezie na nervy. Horkosladká historka o tom, že život nieje med, ale aj o tom, že práve stratiplná cesta ukáže človeku, kde sa skrýva skutočné šťastie. (9/10) (27.12.2008)

Kdyby, kdyby, kdyby ... Kdybych viděla tento film jako první od Lasseho Hallströma ... kdybych ho viděla před deseti lety ... kdybych ho viděla dříve než Dívku s mušlí a Bílou vránu ... A dalo by se pokračovat. Jenže já ho viděla TEĎ. Lasse Hallström začal točit filmy pro děti. Měl svůj zvláštní rukopis ovlivněný švédskou kinematofragií. A byl dobrý. Postupem času začal točit v Americe, byl stále svůj a poměrně záhy se v jeho díle objevil dost výrazný prvek - potřeba a schopnost dojmout diváka velkým závěrečným gestem. A ještě o fous víc - přesně odhadl, co se líbí a co dojme amerického většinového diváka a přesně to mu naservíruje. Pro jeho kapsu skvělé, pro milovníky artových snímků věčná škoda. Co žere Gilberta Grapea je prvním snímkem v této pomyslné sérii. Když sednu v kině před plátno nebo doma před obrazovku, je to jako bych uzavřela s režisérem tajnou dohodu. Chci od něj, aby mě bavil, poučil, rozsmál, rozbrečel ... ale rozhodně po něm nechci, aby mě nechal chladnou. Také chci, aby mě překvapil. A Lasse se opravdu snaží, navnadí atmosféru, rozběhne příběh a pěkně si diváka nachystá. Já mu to zpočátku beru a jak mi tak pěkně podmanivě vypráví, začíná mi to v hlavně šrotovat, kam to asi povede a že to asi nedopadně tak úplně happy. A najednou jako bych vystoupila z děje, dívám se tak trochu z výšky, tak trochu ze zákulisí, mírně s odstupem ... a říkám si, Lasse, ty lišáku, že ty nám chceš diváky rozbrečet!? A taky že jo! A přesně tady v závěru to u mě neklapne. To jemné pouto mezi divákem a režisérem tu bylo pro mě přerušeno. Asi nejsem cílová skupina. Možná nejsem ten správný většinový divák, co se zrovna chtěl nechat dojmout. Nebo jsem už viděla hodně amerických filmů a slušnou řádku i od pana řežiséra. Zřejmě jsem silně proevropsky laděná a těm ryze amerických tématům jsem tak nějak nepřišla na chuť. Asi jako když člověk čeká lahůdku a dostane normálně najíst. Hlad nemá, ale nedá se říct, že by si pošmákl. Vlastně je to docela dobré, není to připápené, ani překořeněné, ale není to delikatesa. Tož tak nějak... (11.06.2018)

Jasné, že každý máme své problémy a filmy tu odjakživa jsou a budou od toho, aby právě takové příběhy zprostředkovaly, ovšem story Grapeovic rodinky je vskutku drsná a "bohužel" i politováníhodná. Johnny Depp předvedl svůj herecký výkon s takovou noblesou, že mu ztrápeného mladíka, který si chce jen užívat normálního života a ne se starat o půlku rodiny nebyl problém uvěřit. K tomu mu však zdařile pomáhal neskutečný DiCaprio, který se jako retardovaný Ernie předvedl na jedničku. Už jsem kdesi psal, jaké to asi musí pro herce být, ztvárňovat takové role postižených jedinců, ale tento výkon byl opravdu neuvěřitelný. Jestliže jsem si například u Gluma v Pánovi prstenů říkal, kde kčertu sehnali takovou malou šedivou obludku, tak zde jsem se nestačil divit, jak se jim povedlo a zadařilo do filmu obsadit postiženého chlapce. Leo byl skvělý, a čím více sleduji jeho starší filmy před Titanicem, tím více pro mne zmíněný Cameronův megasnímek znamená jen takový hercův oddych, kde se upřímně řečeno moc nepřetrhnul. Co žere Gilberta Grapea je skvělé drama s nezapomenutelnými postavami, všedními problémy jedné ztrápené rodiny, a hlavně přehlídkou bravurních hereckých výkonů v podání mladých herců, což překvapí o to více. (18.08.2009)