Môj život ako pes

Smysl dospívání a období, kdy si myslíte, že se k Vám všichni chovají jako pes. V některých ohledech možná daleko upřímnější a přímočařejší film, než by někdo čekal, ale to především proto, že to točili Švédové, a ti když něco natočí, tak to většinou natočí se vší počestností tak, jak to v životě prostě být má. Pokud jste si tedy občas přišli jako psi, a to už jak v rámci svého osobního okolí, tak v rámci ženských, je tento film směřován právě pro Vás. Je totiž kolikrát tak upřímný, že se člověk nestačí divit. A dětské dospívání v tomto případě nabývá okamžitě nových hodnot. (25.12.2010)

Krásny film, miestami trochu sentimentálny, ale presvedčí a dojme. Príbeh chlapca, ktorý prežíva neľahké detstvo a život s ním nejedná v rukavičkách, no aj napriek tomu nestráca svoj sympatický naivne-detský pohľad na svet. a Hlavný hrdina podal veľmi slušný herecký výkon a film ovplýval výbornou atmosférou. Pekné pokukaníčko. (04.01.2009)

V přítomnosti nám život může připadat tak trochu pochmurný, takový život jako pes. Ale po mnoha letech se ty vzpomíniky přemění v něco krásného. Prožili jsme první lásky, utrpení a naše nejbližší potkala smrt. Avšak život není jen o smrti. A o tom je právě tento milý švédský film. Nahlédnutí do dětské duše, která občas štěká jako pes. (23.01.2011)

Humorný pohled na svět očima dospívajícího chlapce, který v monolozích naivně ale hlavně tragikomicky komentuje svět kolem sebe. Černý humor nechybí, stejně jako ten situační a výsledkem je krásně lehká severská tragikomedie. Na závěr musím říct, že Anton Glanzelius je snad ta nejnesympatičtější dětská hvězda co sem kdy viděl. Kam se hrabe H.J. Osment a jeho prasečí očka. (21.01.2011)

Film, ktorý bodoval po celom svete (na festivaloch) a predznamenal úspešnú kariéru Lasseho Hallströma za morom. Najlepší zahraničný film na Golden Globes 1988 a k tomu dve nominácie na Oscara (réžia, scenár). Môj život ako pes je ukážkový príklad filmu, ktorý očividne čerpá zo skutočných zážitkov. Ľahko badať, že základom scenáru boli ozajstné príhody počas dospievania. Švédi natočili tragikomédiu, kde sa striedajú pekné a neľahké, až tragické aspekty vyrastania na periférii. Silný dojem, prišlo mi to ako hraný dokument a mladý Ingemar ako reálny chlapec a nie herec. Nakoniec, herec to ani nebol - Anton Glanzelius nikdy predtým, ani potom v žiadnom inom kinofilme nehral. 8/10 (09.08.2015)