Môj život ako pes

Je mi líto, ale přesto, že jsem docela milovníkem severských filmů, nemohu hodnotit lépe. Hned po prvních slovech českého dabingu jsem myslel, že vyletím z kůže. Vřele doporučuji sledovat film v původním znění a zapnout si k němu české titulky. Dále mi vadily historické nepřesnosti. Netuším, kde se vzala informace, že pes Lajka žil ve Sputniku 5 měsíců. Je sice pravda, že teprve na sklonu roku 2002 se svět dozvěděl, že Lajka v raketě zahynula již několik hodin po startu, ale v době, v které se film odehrává se šířily zvěsti o tom, že Lajka žila několik dní a zahynula v důsledku nedostatku vzduchu nebo že byla otrávena. Nikdy nikdo netvrdil, že by žila do doby, než jí došlo všechno žrádlo! Také se mi moc nechce věřit, že by někde mimo hlavní město bylo možno přijímat koncem 50. let na švédském venkově televizní signál na pokojovou anténu. Ale i když odhlédnu od nesnesitelného českého dabingu a od historických nesrovnalostí, film si u mě moc nepolepší. Postrádal jsem jistou dějovou kontinuitu. Film je slepen jen z útržkovitých dějů a než se divák stačí vžít do dané situace, je děj někde jinde. Nikdy se nejde do hloubky nastíněného děje, potažmo problému. Nepřesvědčily mne ani herecké výkony. A to jak dětí, tak ani dospělých. Přes všechny nedostatky, o kterých jsem se zde zmínil, je film koukatelný a podívat se na něj není ztrátou času. (Pondělí 29.03.2010) (29.03.2010)

Perfektni a misty dojemny drama o detech a dospivani, ktery ma fakt paradni a takovou pohodovou atmosferu, prijemnou hudbu a hlavne skvely deti, protoze se fakt chovaj jako deti a nejsou to zadny machrici a opravdu tu asi neni ani jedno dite, ktery by nejak rusilo. Jedinej problem filmu je, ze jde tak trochu od nikud nikam, nic moc se tu vlastne nedeje, deti jen tak blbnou a neni tu ani zadnej poradnej konec. Ale tak nak to ani moc nevadi, obcas je film vtipnej, obcas dojemnej a tech 90 minut pohodove utece. (22.03.2009)

Místy až hrabalovský film očima malého rošťáka (na prahu dospívání ) situovaný do Švédska někdy před 50 lety. Kluk vyrůstá v neúplné rodině jen s maminkou (která ač smrtelně nemocná je téměř neustále duchem někde uprostřed svých románů), starším bratrem a milovaným psem. Prožíváme s ním kus jeho smutně-veselého mládí. Opravdu zážitek! (23.08.2008)

Vcelku dobrá a zajímavá podívaná na nástup pubertálního období, prožívání prvních lásek a řekněme intimních zkušeností. Naproti tomu smutný a dojemný příběh o umírající matce, vypořádávání se s tímto faktem a život u příbuzných na venkově. Tento snímek má opravdu něco do sebe, ale nenadchnul mne natolik, abych hodnotil víc jak 3*. (24.10.2012)

Hallstrom vie robiť rodinné filmy a nesklamal ani tentoraz. Príbeh Ingemara je vyrozprávaný ako skutočný život, aj z tej smutnej i veselej stránky. A možno i preto je tento Hallstromov film takto cenený. Ak nepočítam hlavného predstaviteľa , tak ma najviac zaujalo to dievča, čo chcelo byť chlapcom a hrať futbal. Natáčanie s deťmi je vraj náročné, ale tu mi všetky prišli dosť talentované. No možno sa nadreli, ale dôležitý je výsledok. 80%. (26.12.2014)