Päťdesiatka

Seděla mi poloviční retro stylizace (parodování sedmdesátek) i obsazení, ocením dobré nápady, právě ve scénáři je ale nejvíc znát bezmocnost. Mezi vtipy se povedly spíše ty z kategorie nečerných, amputační a kastrační sráží rating. Pletu se, anebo si do hudby "půjčili" kousek motivu z Krkonošských pohádek? Auto v potoce je navíc. (30.04.2016)

Když někdo posbírá řadu velmi solidních herců několika generací, kteří by mohli polovinu filmu skvostně improvizovat, a takhle to zvrtá, je to průšvih. Kotek s Kolečkem místy neuvěřitelně bloudili. Vsadili na hořkosladkou tragikomedii, u které se snažili vyloudit nějaký ten přesah, ale tuším, že se stejnojmennou divadelní hrou to na prknech dopadlo o poznání lépe. Na pozadí tradičního běžkařského závodu se odehrává i jedno hledání biologického otce, zklamání z jednoho syna, hodně vzpomínek i nějaké to souložení se staršími ženami v krmelci. Ve skutečnosti je ale všechno jen mdlá vata, která místy pobaví (zejména díky hercům jako Taclík, Pavelka, Schmitzer, Mádl..), retro pasážím naopak chybí věrohodnost, hlubší záběr postrádá i současné vyprávění. Přes prsty by měl pak dostat hlavně „mistr zvuku“. V české kinematografii to není bohužel nic nového pod sluncem. Každý třetí film je prachbídně ozvučený, že si divák musí dialogy domýšlet. Jsem velmi rád za mladou krev českého filmu, ale nesmí se podbízet knedlíkovitému publiku (nevím, koho ještě může bavit Pavla Tomicová) a nesnažit se o další upocenou tuzemskou blbůstku, která přitom měla velmi solidní základ. (23.08.2016)

Zklamání ani náhodou, přes počáteční nedůvěru to Kotek dokázal. Nedosáhnul sice podobné kvality jako kolega Mádl se svou rodinnou komedií Pojedeme k moři, ale díky chytře napsanému příběhu Petra Kolečka přinesl zimní vánoční mírně inteligentní podívanou o tom že na horách to mají ti lidi prostě jinak. Tam se nic moc neřeší, snad leda jednoho naštve když mu mladej pražskej prasák obtáhne starou nebo když si někdo vymyslí rakovinu, aby motivoval svýho syna k dokončení slavného závodu. Běžkařem se člověk prostě rodí. Docela se mě to líbilo a spokojenost se dostavila. 55% (02.01.2016)

Od Vojty koKotka jsem vskutku neočekával žádný zázrak, tento paskvil ovšem dalece překonal moje nejhorší obavy. Totálně nevtipný stereotypní nudný blábol, který se po celou stopáž nemůže rozhodnout, čím chce vlastně být. S vysokou kadencí na diváky míří jeden otřepanější "fórek" za druhým, jednotlivá moudra se předhánějí v debilitě. Co se týče scénáře, tak se mi ani nechce věřit, že by mohl mít něco tak krajně dementního na svědomí Petr Kolečko. Místy jsem nevěděl, kam mám samou nudnou a stereotypností odvracet zrak. Vskutku nechutně nepovedená 3,14čovina. [5 %] (07.06.2021)

Tak se nám to naše duo rafťácko-snowboarďáckých kluků vydalo za kameru na post rejži. Zatímco Mádl sázel a kladl větší důraz na příběh, Kotek ve svém debutu sázel na humor. Laťku vkusného humoru si u mě, i u lidí v celém vyprodaném sále držel Kotek až nečekaně dlouho. Místy celý sál doslova řval smíchy, z některých hodně povedených scén a gagů. Ovšem na typický horalský humor sázel Kotek podle mě až moc a až moc dlouho. Po čase a hlavně v poslední třetině filmu začal film bloudit ve stereotypním scenáristickém a režijním bludišti, kde se ryzí komedie změnila až v dobrodružný thriller. Přesto musím uznat, že jsem se bavil a časem si Kotkův debut pustím ještě jednou, stejně jako debut Mádla. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (02.01.2016)