Predtým, ako som ťa poznala

Trošku podobné jako Nedotknutelní, ale jde opravdu o nádherný a vhodně vtipný film. Hlavní dvojice je naprosto skvělá, Sam Claflin to zahrál jak nejlépe šlo, a Emilia Clarke také vynikající, snad jen mi vadilo, jak se celý film ksichtila. Líbil se mi ve vedlejší roli hrající Stephen Peacocke, který si počínal suverénně. (10.01.2018)

Hezké. Oproti nedotknutelným Nedotknutelným trochu moc přeslazené a americky infantilní, s jednoznačným průběhem a závěrem přizpůsobeným populárnímu romantickému trendu (kdy už se tvůrci konečně oprostí od potřeby "prohlubovat" emocionálně působivé chvilky rádoby dojemnými songy), ale jinak strašně milý a sympatický film o tom, že druhým je potřeba pomáhat, i když si o to nahlas neřeknou. Pocitově vyvážené, od příjemného humoru a ironie až k depresi plynoucí z bezvýchodné životní situace, vyjma posledních minut plynule odvyprávěné a celkově povzbuzující - především díky božské Emilii Clarke, z níž se klube charakterní osobnost schopná rozzářit pouhou přítomností a úsměvem každou scénu.... Rachel McAdams tímto dostala vážného (ale vítaného) konkurenta :-) 80% (01.08.2016)

Proč se to, proboha, vlastně jmenuje Než jsem tě poznala, když je to celé o tom Když jsem tě poznala? Film se řadí ke kýčům, které se neštítí vydírat na plné čáře a k dobru se mu dá přičíst jen, že to nezastírá. ___ Příběh se odehrává v jakémsi z reálu vytrženého prostředí, kdy vše je neustále zalito sluncem a pestrými barvami. A to včetně hrdinova postižení, které znamená jenom tolik, že sedí na vozíku a sluší mu to. Neukáže se nic, co by mohlo narušit falešně vybudovanou idylu – jak jí, jak chodí na záchod, jak mu ztráta hybnosti zákonitě vzala veškerou intimitu a musí se ve všem spoléhat na ostatní …. Tak tohle neuvidíme. Místo toho tu máme jednorozměrné postavy charakterizované jedinou vlastností: Ona – roztomile střelená, On – rádobycynik s dobrým srdcem pod slupkou, Její otec – prostý, leč milující, Jeho matka – starostlivá … atd. Ach jo, ani v rámci žánru kýčovité romance tomu nedokázali dát nic víc než jen stokrát viděnou rutinu. Film je tím až otravný. Navíc je jeho poselství příšerné – když jsi na vozíku, tak nemáš žádnou cenu a je zbytečné se o něco snažit. Takováto myšlenka, která má jen podpořit tupou romanci, je zvrácená. ____ Ale nejsem cílovka, a když jsem odcházela z kina, tak na rozdíl ode mě skoro všichni brečeli dojetím. Ach jo. (02.08.2016)

Tak tohle slaďoulinký mávání kapesníčkama ze mě sůl nedostalo. Jak se mám nekriticky dívat na herečku, která svým šíleným přehráváním dělá z hl. ženské role nenáviděnou pipinu? Je mi u zadku, že měla Emilia šklebení a dětinskou naivitu ve scénáři, když mi z její křečovitý mimiky cuká v zaťaté pěsti. Plakání na povel tentokrát nevyšlo, do kvalitních cukrkandlovejch dramedy to má tááákhle daleko. Zpátky na draky. (21.10.2016)

Mohl by to být další příběh o Popelce, jen s tím rozdílem, že její bohatý princ je paralyzovaný, ale tvůrci řekli ne. Jsem na vážkách, jestli mám jejich příběhová rozhodnutí chválit. Na jednu stranu bych zkrátka po lidské stránce chtěla tu další verzi Popelky vidět. Na druhou stranu tak vznikl o něco originálnější film, s jehož poselstvím o všemožné svobodě volby se nemůžu úplně ztotožnit. Jinak - velmi britská romantika, kde konečně uvidíte Daenerys Targaryen a Tywina Lannistera v jedné scéně :) (28.07.2016)