Zločin v Polné

Svět má na velkofilmy Baye, u nás straší Polesný. Pane Polesný, jenom taková drobnost - neměl jste náhodou režírovat Lídu Baarovou? Vaše ambice dělat ze standardního tv filmu kino-inscenaci je vskutku fascinující. A v jaké fázi Vám došlo, že točíte s neherci, pro vyhaslou Čt a ještě blbě?! Aha, odpovím si sám, Vám to nedošlo. Takže na tenhle film se nedalo vůbec dívat, víte to, že. Byl dokonale příšerný. Ve jménu všech amerických bijáků se angažoval Roden, s nímž má sebedebilnější film hereckou jistotu. Masarykovi byl podobný asi jako já Pamele Anderson. Stále ke mně promlouval Roden, nezapracoval nijak na intonaci a barvě hlasu, tudíž jeho kreace je nepovedená jako Křížův Hitler z opusu Liduna. Zbytek herců je odstrašující - Heřmánek junior by neměl, zdůrazňuji NEMĚL nikdy a nikde hrát. Jeho čestné místo je ve vitríně zvaná Ordinace, tam nikoho neobtěžuje. Plesl to je čurák, to víme všichni. Stále stejný ksicht. Další herci už vůbec nikoho nezajímají, tak co se o nich rozepisovat. Film je legračně nasnímaný. "Skvělé" bylo nasvícení. Asi svítili svíčkami. O stupínek výš bylo báječné barevné rozlišení. To nevím, kdo na to přišel. Zřejmě angažovali Osmáka Lafatu (Osmany Laffita) na barevnou korekci. "Tón v tónu", jinak nevím, jak to nazvat, byl tak hnusný pro oči, že jsem po půl hodině litoval, že nejsem pes, abych nerozeznal barvy. Ten barevný hnus se nedal vydržet dva díly. Tahle intelektuální fraška pro hloupé neználky, mně byla desetkrát odpornější než konkurenční VIP vraždy, které alespoň dokázaly přiznat svoji lacinost, kopírku i režijní neumětelství. Od Polesného nic takového nepřišlo. Ten blb je fakt přesvědčený, že natočil dobrý film. Kdyby jeho jediný režijní postup nebyl tak trapně a ohraně televizní. Celé to stálo tak dvě kila. Otřesná výprava, kostýmy, žalostná technická stránka. Polesný pro mě nikdy nebyl režisér. Ten prostě jen přišel diváka obtěžovat. Kdyby raději točil něco ze současnosti. Těch dobových slátanin mám plný šourek. Kurva, kdo pamatuje, že to tenkrát takhle bylo. Já ne! Takže mrdat celou hildamrdiátu, pardon, hilsneriádu. To zase byl, pičo, název. Když to neuvidíte, uděláte jen dobře. 0% (11.02.2016)

„Spokojená svině nebo umírající bojovník? Což není jiné volby?“ Předně, pokud nevíte, o co v tomto historickém procesu šlo, jste ve výhodě. Čímž zároveň doporučuju si nic dopředu nezjišťovat, obsahu se vyhnout obloukem, pak si máte šanci užít film tak, jak se to podařilo mně, a třeba stejně jako já budete ke konci…řekněme, že překvapení. Rozhodně chválím dobovou atmosféru, od dialogů přes masky, kostýmy, zpracování interiérů/exteriérů až po hudbu, přelom století dýchá nadsazeně řečeno z každého záběru. A pak je tu poutavé vyšetřování a ještě napínavější procesy. Tvůrci výborně pracují s divákovými emocemi, ostatně obhájci a obžalovanému snad ani nejde nefandit, když jsou prakticky proti všem (k tomu ten nátlak na advokáta a jeho rodinu, skoro teror jedné později nastoupivší postavy atd.). K tomu sociálnímu přesahu…víc než sílu davové sugesce a těžký antisemitismus bych v tom neviděl. Hledání paralel se současností nechám těm, kteří o to stojí. Celkově jsem si tenhle „dvoj-film“ užil a uděluju mu slušné 4*. (02.12.2017)

Povedené historické drama z našeho prostředí, o to silnější, že se zakládá na skutečném případu. Kromě toho, že je film bravurně natočen a potěší hereckými výkony, dokáže zaujmout zejména sílou svého příběhu, jehož výpovědní hodnota je až mrazivá. Po zhlédnutí obou částí musí asi každý, kdo v sobě má zbytek češství, smeknout před Tomášem Garriguem Masarykem a zaláteřit si, že takové osobnosti již v politice nemáme. Respekt však patří také obhájci Leopolda Hilsnera a samotnému obviněnému projev solidarity, byť mrtvému je již málo platná. (11.02.2016)

Pravdomluvný vrah se přiznává k vraždě: "Dámy a pánové, jsem skutečným vrahem Anežky Hrůzové! Cože? Zabili jí židé? Ne, zabil jsem jí já! Strašně mě vzrušovala. Tu hůl jsem vyrobil, nůž držím i teď v ruce. Vidíte? To je její krev! Cože?! Ale já ten nůž židovi nevzal, ten je opravdu můj!!! Žádného žida ani neznám. Proč mě vedete do blázince?! Já jsem opravdový vrah!" Přiznávám, nejprve to vypadalo strašně. Úvodní vražda, hudba, hraní herců, kamera. Ale jakmile se to začalo točit kolem vyšetřování, a pak hlavně v soudní síni, film nabral obrátky, postavy mě začaly silně zajímat a drama začalo vyvolávat ty správné emoce, podobně jako u Habermannova mlýnu. Jsem z první epizody velice potěšen a snad si nastavenou laťku snímek udrží i ve své další části. 75% Rpizoda druhá pokračuje v nastavené laťce a je kvalitativní dvojče první části. Karel Roden je výborný herec a T.G.M. zvládl (opět!!!) na výbornou. Též naštvanost z blbosti národa se u mé maličkosti dostavila a chuť vypálit oči některým zabedněným hlavám tohoto příběhu. Prostě vysoká kvalita a jsem moc rád, že zrovna Česká televize jí dosáhla. Bravo tvůrcům!!! Druhá epizoda a mé celkové hodnocení: 75% (31.01.2016)

Fascinující vhled do doby, kdy byla Spravedlnost ve jménu vyššího dobra opakovaně umlčována tváří v tvář faktům - a to prosím ani nebyla doba totality, "jen" v tom měla celá veřejnost jasno (a někteří v tom mají jasno dodnes, viďte, pane Bartoš...). Zdenko Auředníček navzdory extrémní deziluzi svoje úsilí nevzdal, a Zločin V Polné je hlavně jeho portrétem. Masaryk je zde opravdu jen vedlejší postavou, byť důležitou. Na televizní poměry velkolepé dílo, a jedna z ukázek přínosu veřejnoprávního média. 80% (18.06.2020)