Trabantom do posledného dychu

Pro mě nejslabší film z cyklu trabantích cestopisů, poněvadž se zde začala řešit především jen cesta (tohle se rozbilo tady, tohle támhle, přesto jsme to dokázali opravit atp.) a vytratila se poetika cestování. Proto mi zcela chyběl detailnější pohled na navštívené oblasti, jak to bylo v předešlých filmech. Přitom snímek obsahuje opravdu několik zajímavých filmových záměrů krásných krajin a scénář je vypointovaný, poněvadž z pohledu Dana Přibáně je opravdu nejdůležitější dojet to a nevzdat cestu, i když to vypadá beznadějně, což velmi oceňuji! Přesto jen celkově za lepší 3 hvězdy, bohužel. Věřím, že seriál bude o dost zajímavější. (26.02.2017)

Další trabantí cestománie je objektivně asi tou zatím nejslabší. Opět je neuvěřitelné, co parta kolem Dana Přibáně dokázala a stále dál a dál posunuje limity toho, co se dá s trabanty dosáhnout. Na druhou stranu je tento koncept už trošku okoukaný a ''rodinná pouta'', která jsou do zatím posledním trabantího putování vložena, výsledný dojem trošku kazí. Chápu, že pro aktéry je to důležité, ale trošku to podle mě nabourává koncept a strhává pozornost diváků od cestování trabanty neuvěřitelnými místy k sledování půtek mezi jednotlivými členy výpravy. (28.10.2016)

srovnatelné s Jižní Amerikou, jen mi zde trochu vadil ten odklon od samotného cestování - poslední Trabanti jsou totiž daleko více o lidech a vztazích mezi nimi, než o autech a lokacích, kterými se projíždí.. rovněž se člověk těžko brání pocitu, že vlastně dostává jen takovou ochutnávku "plnohodnotné" seriálové verze.. jinak jsem ale samozřejmě spokojen, na seriál se těším a hlavně jsem už teď zvědav, co nám Přibáň a spol. předvedou příště :) (17.04.2016)

Cestování je fenoménem dnešní doby. Bodejť by ne, když máme tu demokraciju, tak si klidně i Němci můžou pozvat na školu v přírodě pár Syřanů. K dokumentu mohu za sebe říci, že čím víc jsem těchto domácích videí viděl, tím více mě přestávají bavit. Ze začátku to byl odvážný nápad projet Afriku a pak už se to stala téměř rutinní záležitost, která nepřekvapí. Pochopitelně je tuzex zajímavé sledovat záběry z kapoty vozu trabantu, ale spíše to potěší ortodoxní fanoušky těchto vozů než-li diváka. Jakmile se banda kolem Dan Přibáně dostala z Aussie do Asi yeah (nebo není?), tak už to vytratilo dobrodužnou povahu. No každej máme jinou představu o dovolené, někdo se válí u móře, někde jen honí nesmyslně kilometry, někdo má od obojího trochu. Každopádně nelze autorům upřít, že inspirovali mnohé Čechoslováci k bizardním vyjížďkám po světě. A díky svobodě internetu tyto cesty můžeme vesele dotovat a pak můžeme sledovat podobné "filmy".. (07.09.2017)

Trabantí bandu mám nadevše rád a kurevsky jsem se na jejich další výpravu těšil. Když se mi konečně naskytla parádní možnost v letním kině, tak jsem byl bohužel nedobrovolně opit takovým způsobem, že jsem si připadal jako pan prezident ve všední den. Z filmu jsem nakonec viděl jen část a ani tu jsem si dost dobře nepamatoval, jak jsem druhý den zjistil při zpětné rekapitulaci výletu. Pamatoval jsem si snad pouze to, že určité pasáže byly kurevsky špatně slyšet. Dodnes nevím, či to bylo zapříčiněno tím, že 50 % mojí krve byl líh, nebo nekvalitním ozvučením. Nicméně obdobně opilý kamarád si na to také stěžoval. 90 % filmu hrozným způsobem burácí trabantí turba, která se aktéři snaží překřičet a není to prostě ideální. Poté nás naštěstí napadlo jít blíže k plátnu a tím pádem i ke zdroji zvuku a při velké dávce soustředění už to nebylo s tím zvukem tak zlé. Pokud se tedy na film chystáte, tak rozhodně nechlastejte. Vůbec si ho neužijete a bude vám druhý den zle. Raději zkuste překvapit svá játra vodou. Jinak mě dost mrzí a mám i nemalé výčitky, že jsem právě tyhle tvůrce vůbec nijak finančně nepodpořil, ale v době, kdy film frčel v kině, jsem prostě neměl absolutně čas. Na DVD se mi poté čekat nechtělo, když film nabízí uložto ve stejnou dobu a úplně zadarmo. Vyvěsil jsem tedy po dlouhé době černé vlajky s lebkou a při plném vědomí se konečně dočkal. David Novotný nám to opět skvěle odvyprávěl. Sešla se opět skvělá sestava a já se zbytečně bál hned několika věcí. Slečny na palubě žlutého cirkusu a dalších dvou nových členů výpravy, kteří měli o nějaké to kolečko navíc. Slečny na palubě jsem se bál proto, aby nám její a Danova romance nějak nenarušovala sledování. Přeci jen, film má sotva 90 minut a na nějaké nadbytečné romantické vsuvky prostě není moc času a prostoru. Kromě občasného vzájemného foukání bolístek, několika polibků a menší partnerské rozepře, to bylo v rámci možností snesitelné a dávám Domči svolení k účasti na (doufejme) další výpravě. Dvou vozejků jsem se bál proto, že jsem očekával nějaké nepříjemné citové vydírání a neustálé opakování, jací jsou úžasní, že se dovedou takového půlročního rekreačního zájezdu zúčastnit, apod. Nic takového se nekonalo! Byli prezentování jako rovnocenní členové výpravy a nebýt lehce upraveného a dosti šíleného řízení na trabantu, tak by si člověk skoro ani žádné tělesné odchylky nevšiml. A samozřejmě musím zmínit i parádní písničku slovenského národního umělce Marka Slobodníka, který je můj vůbec nejoblíbenější a nejsympatičtější člen výpravy. Plný počet nedám, protože Jižní Amerika byla krásnější a po všech směrech prostě úžasnější. Laťka se vyhoupla neskutečně vysoko a tento snímek je o pořádný kus horší. Stále se ovšem jedná o parádní dokument, za který tvůrcům moc děkuji a přeji jim v budoucnu další splněné cíle a překonávání sebe sama. (16.08.2016)