Trabantom do posledného dychu

Stále ide o veľmi dobrý a vtipný dokument, ale juhoamerický sa mi páčil viac. Tu by to pre neznalých chcelo aspoň krátke predstavenie každého z tímu a hlavne mapu. Uvítal by som aj o 20-25 minút dlhšiu stopáž, pretože množstvo vecí sa sem nezmestilo. Predtým som bol na Marekovej prednáške, kde za 2 hodiny stihol ísť do detailov, tu sa z nich objavilo možno 30 %, čo je veľká škoda. Nič to ale nemení na tom, že ide o pútavý príbeh s výbornými zábermi. Už sa toľko nesústredí na poruchy a prekážky, ale je to viac o krajine a o ľuďoch. 85 % (16.05.2016)

Rychlost Trabantu a Maluchy ani velikost bicepsů Dana Přibáně tomu sice neodpovídají, ale trabantí filmy se svým směřováním čím dál víc podobají sérii Rychle a zběsile, jejíž poslední díly nesou znaky rodinného melodramatu. Od diváka se předpokládá, že jsou mu postavy, tvořící dohromady jednu - občas rozhádanou - mezinárodní rodinu, sympatické, rád s nimi tráví čas a budou ho tudíž zajímat jejich osobní krize a vztahy mezi nimi. Místa, kterými „žlutý cirkus“ projíždí, jsou oproti tomu tlačena stále víc do pozadí. Vyjma pár postřehů k velkému australskému šutru, pohodovému naladění obyvatel Timoru nebo (v kontextu filmu) nepatřičné vsuvky o neblahých ekologických důsledcích dojení palmového oleje, není důležité, kudy se jede, ale kdo sedí za volantem. Skutečnost, že jde kamera sociálním hercům víc na tělo, vychází také z většího zapojení malých kamer instalovaných na motorkách nebo v autech, takže jsme přítomni skoro všemu, co kdo koná. Zážitek z jízdy je díky tomu fyzičtější a intenzivnější, ale zároveň schází větší odstup od bezprostředního prožitku (který letecké money shots nenahradí). Osobně s tím nemám problém, protože mě tenhle sebevražedný oddíl na dvou a více kolech baví (včetně nových členů), ale kdo očekává klasický faktografický cestopis, jakými ČT2 zaplácává většinu všednodenních večerů, a zároveň neviděl žádný z předchozích filmů, bude zřejmě zklamán z toho, jak málo se dozví. 75% (17.03.2016)

Dana Přibáně a jeho žluté trabanty mám hrozně rád a o to více mě mrzí, že tento jejich zatím poslední počin dopadl takto mizerně a zůstal ve stínu svých předchůdců. Chápu, že Dan chce být na každém záběru či skutečnost, že nekonečné cestování po monotónní australské přírodě není tak záživné jako u předchozích destinací, ale to, že film nemá absolutně žádný koncept a z celé cesty se nedozvíte nic jiného než, že tenhle dvakrát spadl z motorky a druhý to hloupě okomentoval, to už tvůrcům odpustit nedokáži. Celé to bohužel působí jako soubor na sebe nikterak nenavazujících a nicneříkajících scének a nezbývá než doufat, že je to pouze nepříliš povedené promo k našlapanému seriálu. Moje hodnocení 50%. (28.08.2016)

Cestopisná část se posunula do pozadí a divák sleduje, jak se trabanty pořád rozbíjejí, jak (ne)projíždějí bahnem a jak pořád někdo padá na motorce, protože jezdí nepřiměřeně daným podmínkám. Ano, trabanty dál spolehlivě frčí a je fajn, že se do filmu dostaly i emoce vztahu Dominiky a Dana, ale není to vlastně něco, co se hodí víc do docusoap opery, než do trabantího filmu? PS: Kika je skvělá a záběry z grilovačky klokaního ocasu stály zato. (03.08.2016)

Za mě se moc předváděj, jsou úplně prvoplánově sprostý a nedozvěděl jsem se ale lautr nic. Ať si řiká kdo chce co chce, tak mezi čé-té-důchodcovskym "zajeli jsme se podívat i na místní vyhlášené trhy, kde jsme ochutnali mnoho exotických lahůdek" a mezi timhle "kurva, píča, bláto, auu, je to urvaný, se na to vyseru" stylem existuje i něco, co by mě bavilo a třeba bych si z toho i něco odnes. Asijská část to aspoň trochu zvedla. Btw. místní ubrekánci můžou slavit, protože na tu skálu se za našich životů už nikdo legálně nevyšplhá. (65%) (17.11.2019)