Trabantom do posledného dychu

"Někdy si musíte pořádně natlouct, zmrznout, hnát se nocí bez helmy a bez světla, abyste si uvědomili, že už to přeháníte." Tak tentokrát se bez nějakého prologu rovnou vyrazilo do Austrálie a já hned začnu tím negativním. Chyběla mi mapa, průběžně zobrazované kilometry, problémy s úřady a přebýval mi vztah Dana s Dominikou. Jinak je to tradičně skvělé, protože mě bavili akční vozíčkáři, padající motocyklisti, zapadlá splašená trsátka i "etiketní" slovník při neustálých opravách. Za jedinečný okamžik považuju přejetí spadlé motocyklistky nebrzdícím trabantem. To bylo skvělé. A ještě jeden okamžik mě potěšil a to když Marek na cestě neustále hledal něco krásnějšího než je Banská Bystrica a nenašel to. Asi si udělám dobrodružný výlet na Slovensko, i když to patrně bude na hranici mých schopností. Tu krásu však chci rozhodně poznat. (17.09.2016)

Miluju cestování. Miluju bezstarostné putování. Miluju rozhodnutí zažít ty nejstrastiplnější cesty do světa. A dokud nemám možnosti se takovýchto zážitků dočkat sám, miluju je vidět v cestopisných dokumentech či dobrodružných filmech. Dan Přibáň v roce 2009 odstartoval novodobý český fenomén mezi cestopisy svou kdysi ješté zcela nevinnou cestou daleko do pustin střední Asie. Ačkoliv má jeho prvotina ty zcela nejměné pozitivní ohlasy, pro mě to byl ať už jen zásluhou lásky ke kultuře Orientu zcela nejlepší díl a po něm to právě jde již mírně z kopce. Jejich zatím poslední natočená road movie o cestě z vyprahlé Austrálie až do thajského Bangkoku již byla velmi dobře zaopatřena dotacemi ze všech možných stran, pro mě ale právě svou komerčností ztratila to prvotní kouzlo. Koneckonců jiný přístup k nám divákům i cesté samotné z pohledu finančního rozpětí je ve filmu značně poznat. (20.09.2017)

Hodnotím 5*, ale zas takový pocit z toho nemám. 5* dávám, protože se mi moc líbí kam až projekt Transtrabant Dan Přibáň dokázal dostat. Je opravdu neuvěřitelné, že tento film promítají dvě největší sítě multikin v ČR a přednášky jsou nacpané k prasknutí. Bohužel se mi to nelíbilo tolik jako třeba Trabantem až na konec světa. Chyběla mi tady mapa, kde by bylo hezky vidět kudy výprava projížděla, skvělý vypravěč David Novotný se také bohužel nedostal tolik ke slovu a všeobecně mi to přišlo strašně chaotické. Kdybych nebyl na přednášce, tak bych se v tom určitě ztratil. Je to škoda, určitě si s tím mohli víc pohrát, přišlo mi to moc uspěchané od nich. Čili bych dal 3*, kdybych nebyl zaujatý. (19.03.2016)

Bylo to moje první setkání s Trabanty, takže nemám srovnání s jinými záznamy nebo se živým vystoupením. Nejdřív jsem si říkal, to je docela dobrý, vtipný, lidský, to docela ubíhá... no už uběhly skoro dvě hodiny, ne, a bude se končit.. a podle hodinek jsem zjistil, že uběhla teprve hodina! Ta další půl už ubíhala podstatně pomaleji, asi i proto, že se tolik nejezdilo. Nicméně i dokud se jezdilo, bylo to takové kolovrátkovité jedeme, opravujeme, zatím nám z toho nehrabe, jedeme, opravujeme, už nám z toho hrabe.. 7/10 (03.04.2016)

Trabantí bandu mám nadevše rád a kurevsky jsem se na jejich další výpravu těšil. Když se mi konečně naskytla parádní možnost v letním kině, tak jsem byl bohužel nedobrovolně opit takovým způsobem, že jsem si připadal jako pan prezident ve všední den. Z filmu jsem nakonec viděl jen část a ani tu jsem si dost dobře nepamatoval, jak jsem druhý den zjistil při zpětné rekapitulaci výletu. Pamatoval jsem si snad pouze to, že určité pasáže byly kurevsky špatně slyšet. Dodnes nevím, či to bylo zapříčiněno tím, že 50 % mojí krve byl líh, nebo nekvalitním ozvučením. Nicméně obdobně opilý kamarád si na to také stěžoval. 90 % filmu hrozným způsobem burácí trabantí turba, která se aktéři snaží překřičet a není to prostě ideální. Poté nás naštěstí napadlo jít blíže k plátnu a tím pádem i ke zdroji zvuku a při velké dávce soustředění už to nebylo s tím zvukem tak zlé. Pokud se tedy na film chystáte, tak rozhodně nechlastejte. Vůbec si ho neužijete a bude vám druhý den zle. Raději zkuste překvapit svá játra vodou. Jinak mě dost mrzí a mám i nemalé výčitky, že jsem právě tyhle tvůrce vůbec nijak finančně nepodpořil, ale v době, kdy film frčel v kině, jsem prostě neměl absolutně čas. Na DVD se mi poté čekat nechtělo, když film nabízí uložto ve stejnou dobu a úplně zadarmo. Vyvěsil jsem tedy po dlouhé době černé vlajky s lebkou a při plném vědomí se konečně dočkal. David Novotný nám to opět skvěle odvyprávěl. Sešla se opět skvělá sestava a já se zbytečně bál hned několika věcí. Slečny na palubě žlutého cirkusu a dalších dvou nových členů výpravy, kteří měli o nějaké to kolečko navíc. Slečny na palubě jsem se bál proto, aby nám její a Danova romance nějak nenarušovala sledování. Přeci jen, film má sotva 90 minut a na nějaké nadbytečné romantické vsuvky prostě není moc času a prostoru. Kromě občasného vzájemného foukání bolístek, několika polibků a menší partnerské rozepře, to bylo v rámci možností snesitelné a dávám Domči svolení k účasti na (doufejme) další výpravě. Dvou vozejků jsem se bál proto, že jsem očekával nějaké nepříjemné citové vydírání a neustálé opakování, jací jsou úžasní, že se dovedou takového půlročního rekreačního zájezdu zúčastnit, apod. Nic takového se nekonalo! Byli prezentování jako rovnocenní členové výpravy a nebýt lehce upraveného a dosti šíleného řízení na trabantu, tak by si člověk skoro ani žádné tělesné odchylky nevšiml. A samozřejmě musím zmínit i parádní písničku slovenského národního umělce Marka Slobodníka, který je můj vůbec nejoblíbenější a nejsympatičtější člen výpravy. Plný počet nedám, protože Jižní Amerika byla krásnější a po všech směrech prostě úžasnější. Laťka se vyhoupla neskutečně vysoko a tento snímek je o pořádný kus horší. Stále se ovšem jedná o parádní dokument, za který tvůrcům moc děkuji a přeji jim v budoucnu další splněné cíle a překonávání sebe sama. (16.08.2016)