Dôstojník a gentleman

Jeden z důvodů, proč filmová 80. léta vypadala jak vypadala, byl bezpochyby ten, že v tu dobu se exekutivních funkcí začali ujímat muži s válečnou zkušeností či jen zválcovaní vojenskou propagandou přelomu 60. a 70. let, proti kterým stála v tu dobu jen minimální kontrakultura vyčerpaná aktivistickými 70. lety a drogovými dojezdy. V kombinaci se všudypřítomnou Reaganovskou politikou individualismu vzniklo ideální podhoubí pro snímky podobného typu, viz Taps, Stripes, Private Benjamin, Up the Academy či The Lords of Discipline. An Officer and a Gentleman je pak ideální příklad snímku, na kterých vyrůstala generace baby boomerů. Je cynický, arogantní, misogynní a zastává hodnoty mužského přátelství, disciplíny (pod dozorem tvrdých ale spravedlivých vojenských autorit) a tvrdé práce. Tím je mimochodem také tento film dnes zábavný, protože ve své ignoranci není schopný v zásadě přehodnotit cokoli, co zastával od začátku, takže mu prakticky chybí vývoj a fungují v něm pouze jednotlivé epizody. Ty překvapí nejen tím, nakolik dobře jsou natočené, ale třeba i pro tento typ filmu překvapivým naturalismem. Díky tomu vlastně až do konce film celkem zdatně zastírá, jaká je to strašná sračka, což naštěstí ve finále odhalí s celou pompou a ještě si zatleská. Tak jako tak, vodopády urážlivých projevů drill seržanta Foleyho mě opět přesvědčují, že filmové scény z buzerplaců bych měl začít sbírat. (21.04.2020)

Pouliční rváč Zack si chce uskutečnit svůj americký sen a stát se pilotem US Army. Nebere v úvahu, že armáda chce jen kolektivní hráče a samotářští individualisté v ní nemají co dělat. Naštěstí je zde starý dobrák Sgt. Foley, který mu to po dobrém vysvětlí (např. dvoudenním klikováním v bahně za doprovodu povelů a dobráckého přesvědčování, aby armádu opustil). Nebýt tolik oblíbeného závěrečného standing ovation v továrně, tak to u mě bylo za pět. (10.12.2008)

Nema kam jit, tak se Zack Mayo (dobry Richard Gere) prihlasi k armade, aby se mohl stat namornim pilotem. Ale pred lytanim v triskaci si musi projit tvrdym drilem od mistniho serzenta, naukou, jak jednat s lidmi, pratelstvim a laskou k devceti z papiren. Klise sem, klise tam. Vse, co k filmu z vojenskeho vycvikoveho prostredi patri, je zde k videni. Nic nepokazite, kdyz stravite dve hodinky ve spolecnosti charismatickych hercu. 60% (17.02.2007)

„Aký bol výcvik prežitia?“ – „Prežil som.“ Mám rád filmovú reč Taylora Hackforda. Od jeho prvého známeho filmu (výcvikovej ľúbostnej drámy DÔSTOJNÍK A DŽENTLMEN) až po jeho neskoršie a ešte slávnejšie kusy (DOLORES CLAIBORNEOVÁ, DIABLOV ADVOKÁT, RAY), mu záleží na postavách. Áno, niektoré z jeho snímok sú slabšie (únosová SKÚŠKU ŽIVOTA), ale aj v nich nie je dôležité, čo vybuchne (nič proti výbuchom), ale to, z akého (a do akého) bodu sa postava v priebehu deja dostane. Bez toho, aby psychológia bola prízemná, vyložene zjednodušujúca, alebo patetická. Naopak, Hackfordovi zdanlivo silní hrdinovia (Richard Gere, Kathy Bates, Russell Crowe) sú ubolení a už v relatívne mladom veku zničení (napríklad strašnými rodinnými podmienkami). DÔSTOJNÍK A DŽENTLMEN je dobrý film s dobrým Richardom Gereom (škoda, že v podobne kvalitnom štýle si nevyberal scenáre aj neskôr, veď jeho Zack Mayo skvele pripomína najlepšie postavy Roberta Redforda - napohľad bezstarostného krásavca, v skutočnosti vštekými a hlavne sám sebou opusteného samotára uprostred davu), krásnou Debrou Winger, solídnym Robertom Loggiaom, poctivým príbehom a oscarovým Louisom Gossettom Jr. (20.12.2004)

Výborný scénář, skvělé herecké výkony - obzvláště postava seržanta v podání Louise Gossetta Jr. byla naprosto skvělá (hned se mi vybavila 1. část filmu "Olověná vesta", možná že se tvůrci postavou seržanta Foleyho trošku inspirovali. Každopádně "brutalitu" v Olověné vestě vystupňovali na maximum, ale postava seržanta Foleyho pod slupkou "drsňáka" měla současně i lidský, obětavý a zodpovědný (skrytý) přesah a možná právě proto ten zasloužený "zlatý plešoun". Moc příjemně mne překvapil i Richard Gere, tady jsem mu (na rozdíl od jiných filmů) skoro všechno věřil a možná to byl jeden z jeho nejvěrohodnějších výkonů. S Debrou Winger se skvěle doplňovali a ve filmu bylo těch zajímavě napsaných postav povícero. Perfektní hudba Jacka Nitzscheho včetně využití dobových hitů, romantická linka, ale především oslava přátelství, disciplíny i lásky. Akorát mne moc nepotěšila ta závěrečná motorková scéna cestou do továrny, to už byl snad trénink na "Pretty Woman" a dal bych přednost malinko jiné filmové koncovce ... (19.07.2019)