Stále spolu

Než se člověk rozepíše a začne hodnotit život Mlčochových je třeba poukázat za jednu zásadní věc. Většina dětí (hlavně dospělý kluci i dcera) má katastrofální vyjadřovací schopnosti. Koktání a další neklamné znaky narušené komunikační stránky u všech potomků jsou jednoznačně dány autoritativní povahou otce, který se však dostává, už na úroveň (milovaného) tyrana. Edukační stránka potomků byla (je) v pořádku, naneštěstí komplexní mentální rozvoj jedinců je limitován libovůlí guru Mlčocha. Najít si výživné kritiky na životní styl polobezdomovecké rodiny není problém. Dle mého názoru negativa převažují. 67%. (17.12.2015)

Inakosť verzus tradícia. Žitie na okraji s spoločnosti verzus kresťanstvo, otcovská autorita a rodina. Celkom by ma zaujímalo, čo všetko zobrazené pred kamerou zodpovedá skutočnosti, či napríklad už zrejme dospelí synovia sú stále tak pod otcovskou nadvládou, alebo sa niekedy aj búria. Hádiek tu totiž nie sme svedkami nikdy. Rozhodne verím, že ak si niekto takýto štýl života vyberie, môže byť šťastnejší, ako väčšina obyvateľstva. Neznamená to však, že automaticky aj byť musí a že ja som v paneláku odsúdený na trápenie. O to Tomanovej nešlo, len mi pripadá, že sa dá nájsť aj zlatá stredná cesta, ktorá vylučuje existenčné problémy a to je napríklad život na vidieku a prípadne dochádzka do mesta za prácou. Poznám ľudí, čo zmýšľajú podobne, ako táto rodinka a vďaka takémuto kompromisu vedú šťastný život. (02.03.2017)

"Dobrý den, dovolte abych se představil, jsem XY, praktikující katolík z Pardubic a chtěl bych vám položit dotaz pane Mlčochu, protože jsem řádně pohoršen. Vám to přijde normální?" Jj, takových zhrozených praktikujících katolíků je (jak tak koukám po komentářích) docela dost. Vůbec nevim, jestli by se mi film tolik líbil i bez tý cca hodinový diskuse potom, přímo se starym Mlčochem, ale tak jsou prostě karty rozdaný. Ta diskuse byla ale vynikající, starej se umí docela dobře vyjadřovat, i když pro pochopení odpovědí musí člověk trošku číst mezi řádky (za lecos se stydí, tak kolem toho tak tancuje no). Na dokumentu hodnotim hlavně 2 věci, námět a střih, takže jsem byl spokojenej. Lze tomu vyčíst ale poměrně často určitou zmatečnost - mnoho zdejších rozčílených mudrců například hudrují, že Mlčochovi žijí jenom z dávek. Tak za prvý to neni pravda (kapela, výroba nástrojů, nábytku, pěstování plodin...) a za druhý i kdyby, tak každej ví, že pro dávky potřebuje mít člověk taky odpracováno (pokud to zrovna neni někdo z řad našich "italských" přátel, kterym dávky společně s obecnym plně vybavenym bytem přiklepne úřednice s nožem na krku). A za třetí, i když je jejich hlavní příjem asi nějaká podpora, tak aspoň svym způsobem života nikoho neobtěžujou. Navíc, oni toho, jak se zdá, zas tolik neutratí. Nebo tu často někdo hází super vtípky na téma "no s kym asi to dítě má" - kdo neni retard, tak si všimne, že tam "naše ozdoba - Dorotka" ke konci má přítele a docela se o něm i mluví. Mně se prostě líbí, že se pan Mlčoch neschovává za nějaký alternativní pozérský kydy, ale jasně říká, že takhle žije prostě proto, že to má rád a třeba automatická pračka mu nesmrdí. Děti pode velikosti: Dorotka, Kašpar, Prokop, Silvestr, Severín, Horymír, Perla, Irenej, Rosa. (80%) (10.07.2015)

Dokument o nevšední rodině čítající devět dětí, která žije téměř bez kontaktu s civilizací někde na šumavské louce. Děti docházejí do školy pouze na zkoušky, a rodina vyrazí jednou za čas do zahraničí přivydělat nějaký ten mrzký peníz a poznat jiný kraj. Dokument bez otázek a i odpovědí, kterých by se dalo položit opravdu mnoho. (04.10.2017)

Čekal jsem, že jim budu fandit, ale naprostý opak byl pravdou. Z pokrytectví mistra Mlčocha a pohledu na jeho zbídačené děti mi bylo celou dobu na blití. Ani v mém případě neproběhla socializace úplně v pořádku, ale jeho koktající a vykulení potomci jsou naprosto nepřipravení na kontakt s okolním světem. Profesionální otec sice velkolepě odmítá konzumní společnost, ale když jde o dávky, tak neváhá nastartovat jedno ze svých aut a vyrazit do města. Pro některé zdejší naivky ještě dodám, že podpora v nezaměstnanosti netrvá věčně a diktátor Mlčoch dojí stát ve stylu barevných na přídavcích na děti. Tam je jedno, jestli člověk vůbec někdy pracoval. Samozvaný Ježíš má však i jiné příjmy. Jeho deset otroků vyrábí hudební nástroje, provozuje kapelu a pěstuje cokoliv prodejné. Pak není problém cestovat po Evropě v karavanu. Navíc si může užívat neustále rozkazy a peskování neposlušných. Prostě hovado. (25.11.2015)