Stále spolu

Hodně jsem o tomto dokumentu slyšela i četla. Teď, když jsem ho konečně viděla, jsem mírně na rozpacích i pokud jde o formu zpracování - jako dokument to pohromadě rozhodně nedrží. Dost často dokonce převáží pocit, že se snad věrozvěst Mlčoch natáčí sám. Ano, je to o alternativním způsobu života, proti čemuž by se nedalo říct ani popel, ale bohužel je to podstatně více o dominantním manipulativním narcisovi a užvaněném flákači (hlavní povolání: otec), který se programově rozhodl potlačovat osobnost své ženě i dětem. Tedy dětem, spíše devíti malým tarzanům, kteří umějí lépe šplhat po stromech, než myslet a vyjadřovat se. Tedy tatínek jim svou výchovou dělá nefalšovanou medvědí službu: bez něj budou v životě úplně bezradní. A svobodní ani náhodou. (25.11.2015)

Nakolik mě zaujalo téma, film naopak vzbudil jen rozpaky. Oproštění od konzumního stylu života přece nemá nic společného s egoismem a ovládáním druhých. V tomto film působí spíš odstrašujícím příkladem. Snaha o nezávislost tu naprosto selhává při výchově dětí, kterým není dovoleno ani být samy sebou (tedy šťastné). Slova o svobodě a nezávislosti zde zůstávají viset jako falešné a prázdné fráze. Pro mě velmi smutný a rozporuplný dojem. (27.11.2015)

Aj keď prírodu milujem, neviem si predstaviť, žeby som žila takýmto spôsobom života. Možno len načas, napr. v rámci dovolenky. Na druhej strane sa snažím pochopiť dôvody týchto vysokoškolsky vzdelaných manželov, prečo si vybrali práve takýto život. Je mi jasné, že len z lásky k prírode to nebolo. Vychovávať takýmto spôsobom svoje deti je silný extrém, ale nenapadlo mi to odsúdiť. O čo je lepší dnešný liberálny trend? Ten, ktorý si často neváži rodinu, ktorý neguje akúkoľvek autoritu, vrátane Najvyššej?! O čo je lepšia súčasná školská výchova pred rodinnou? Myslím, že kontroverzný pohľad sa po hlbšom zamyslení musí prikloniť buď na stranu zavrhnutia, alebo sympatií. Môj sa priklonil skôr k sympatiám - ale nie bezvýhradne. (30.11.2015)

Silné téma, slabé zpracování. Dokument o "jiných lidech", vyznávajících jiné životní hodnoty, ne ty diktované konzumní společností. Je položena spousta otázek, na které se ovšem v dokumentu nenachází odpověď. Škoda, že mnohdy zajímavé sekvence jsou nechány bez bližšího vysvětlení či dalšího komentáře. Dokument tak vyznívá do ztracena. Na konci si člověk pomyslí: No, dobrý, a...? (23.01.2016)

Inakosť verzus tradícia. Žitie na okraji s spoločnosti verzus kresťanstvo, otcovská autorita a rodina. Celkom by ma zaujímalo, čo všetko zobrazené pred kamerou zodpovedá skutočnosti, či napríklad už zrejme dospelí synovia sú stále tak pod otcovskou nadvládou, alebo sa niekedy aj búria. Hádiek tu totiž nie sme svedkami nikdy. Rozhodne verím, že ak si niekto takýto štýl života vyberie, môže byť šťastnejší, ako väčšina obyvateľstva. Neznamená to však, že automaticky aj byť musí a že ja som v paneláku odsúdený na trápenie. O to Tomanovej nešlo, len mi pripadá, že sa dá nájsť aj zlatá stredná cesta, ktorá vylučuje existenčné problémy a to je napríklad život na vidieku a prípadne dochádzka do mesta za prácou. Poznám ľudí, čo zmýšľajú podobne, ako táto rodinka a vďaka takémuto kompromisu vedú šťastný život. (02.03.2017)