Obsahy(1)
Politická tragikomedie ze zákulisí přípravy nové ústavy v Zimbabwe... Od roku 2010 do roku 2013 sledoval v Zimbabwe štáb dánské režisérky Camilly Nielssonové činnost přípravného výboru pro vypracování nové ústavy. Už přes třicet let tam vládne strana ZANU vedená autoritativním prezidentem Robertem Mugabem a nová ústava měla být právním předpokladem pro demokratizaci země. Nielssonová dostala možnost natáčet dva spolupředsedy tohoto výboru – Paula Mangwanu /ZANU/ a Douglase Mwonzory /opoziční MDC/. Nešlo jen o zákulisní vyjednávání, ale členové přípravného výboru také velmi aktivně navštěvovali mítinky pořádané po celém Zimbabwe, během kterých se prostí lidé mohli k návrhu ústavy vyjadřovat. Nová ústava byla nakonec přijata, ale deklarovaná občanská práva zůstávají na papíře... (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (9)
Demokracia po africky sa nám môže zdať zvláštna aj v pomerne civilizovanej africkej krajine, kde aspoň nie je žiadna vojna ani krvavé nepokoje. Môžu sa ľudia slobodne vyjadrovať, keď kritika prezidenta a vlády je zakázaná? Čo mi to len pripomína, aj v našej blízkosti sa týmto chceme inšpirovať? Predvolebné kortešačky a tvorba novej ústavy ma dosť nebavili a najviac informácií som sa dozvedel z medzititulkov, ktoré jediné objasňovali, čo sa deje. Pri záverečnom nadšení zo schválenia novej ústavy v demokratických voľbách by som bol opatrný. –––– Demokratický systém v Africe, to je složitá záležitost. Protože opozice chce vždy víc, než jí přísluší. –––– Žádný prezident by neměl být tak starý, aby ve své funkci zemřel. ()
Jak obvykle přistupuji k lidsko-právním tématům s velkou skepsí, někdy až odporem (nejsem zrovna typ člověka, kterého baví sledovat hodinu a půl srdcervoucí příběhy o chovatelích koz v podhůří Himalájí nebo o týrání dětí alkoholickými rodiči, asi jsem na tom moc cynický), tak z tohohle "jednosvětího" snímku jsem byl překvapivě nadšen. Je to taková napínavá reality show z politického prostředí, kde vás dokonce nechají fandit těm "zlejm", když chcete. Postavy jsou až překvapivě archetypální - idealistický opoziční právník, pragmatický vládní právník, charismatický diktátor, ze kterého až mrazí - ale přitom realisticky lidské. A kdo za tím chce hledat pohnuté lidské osudy, tak si je tam najde taky. Letos rozhodně nelituju, že jsem se na Jeden svět nechal ukecat. 9/10 ()
Tento film nehodnotím,protože jsem jej neviděl,ale koment přece jen napíši-poté,co jsem si přečetl děj filmu tak mi to prostě nedá-škoda,že si autorka filmu neudělala do toho Zimbabwe výlet o pár let dříve-třeba mohla natočit něco o demokratickém vyvražďování a lynčování bílé farmářské menšiny nebo o těch,co měli o něco více štěstí a nedostali se těmto místním demokratům do pracek a stihli utéct a spasit alespoň holé životy-samozřejmě bez jakékoliv náhrady a zastání-a poté,co tamější demokraté obrátili zem k obrazu svému a vyrabovali a rozkradli vše,co po té proklínané bílé menšině zbylo se celá zem(jedna z nejůrodnějších a nejbohatších v regionu) ekonomicky totálně zhroutila-nejspíše proto,že celá demokratická populace čekala na sociální dávky,ale holt už nezbyl nikdo,kdo by jim na ně vydělal.. A je zajímavý,že tu povinnou lásku a respekt k menšinám nutí akorát nám v Evropě,zatímco jinde-a nejvíce ti,co tady řvou o svých právech uprchlíků a imigrantů-s nimi nemají ani to nejmenší slitování-a pokud neskončí pod jejich kulkami,mačetami nebo rovnou v jejich žaludcích a zachrání si byť i holý život nenajdou zastání ani u těch největších humanistů... ()
Zajímavé téma, které dostává v běžném zpravodajství spíše jen okrajový prostor. Oceňuji, že není pojato jednostranně jako boj opozice za dobro, ale vládní strana i opozice dostávají prakticky stejný prostor, čímž si divák může udělat komplexnější představu o celé situaci. Nejsem expert na politiku afrických zemí, takže nedokážu posoudit nakolik - i přes stejnou plochu pro obě nesvářené strany - autoři divákem manipulují volbou konkrétních záběrů. Ale narozdíl třeba od známé dvojice Remunda-Klusák, z jejichž dokumentů cílená manipulace a snaha dosáhnout předem určeného vyznění často jen čiší, u tohoto dokumentu jsem takovou manipulaci s nasbíraným materiálem nevnímal. Pokud to tedy tvůrci provedli, tak velmi šikovně. Díky za rozšíření obzorů. ()
Unikátní možnost proniknout pod podkličku politického guláše a krásně vidět, jak se obě opoziční strany prolínají, přecházejí z role do role, promýšlejí strategie i podléhají strachu a zklamání. Skvělá příležitost stát se takřka fyzicky účastníkem shromáždění a jednání. Mé počáteční předsudky se zázračně rozplynuly, zůstala jen určitá nedůvěra. Možná, že se jedná o politiku, že některá obvinění zůstala nepodložená a vyznívala tak poněkud naprázdno, možná že tvůrci nepřiblížili kontext vzniku ani vlastní pozici v něm, v tomto případě by tyto údaje velmi pomohlo znát a přispělo k větší transparentnosti. ()
Galéria (14)
Fotka © Česká televize
Reklama