Obsahy(1)
Cely v belgické věznici Merksplas obývají muži, kteří sem vůbec nepatří. Spáchali sice trestný čin, ale podle zákona za něj nejsou vlivem duševní nemoci zodpovědní a mají být v péči psychiatrů. Nedostatek kapacit v příslušných zařízeních však zavinil, že jsou zavřeni ve vězení bez odborného dohledu, potřebné terapie a také bez stanoveného data propuštění: ve formulářích je v této kolonce uveden pouze rok 9999. Ačkoliv se jich zastal i Evropský soud pro lidská práva, řešení je v nedohlednu. Observační snímek umožňuje sdílet s vězni jejich samotu, myšlenky a břímě pomalu plynoucího času. (Jeden svět)
(viac)Recenzie (2)
Jeden vězeň to vystihl trefně: "Pokud se nezlepší váš psychický stav, nepustí vás. Ale v těchto podmínkách se nezlepší. Zde to není život, ale přežívání. " Otázka je, jestli je to v venku v jedné z nejpřelidněnější zemi na světě se zničenou přírodou a multikulturní ideologií lepší. ()
Je ťažké tráviť čas v uzavretej nútenej izolácii. O to ťažšie, že neviete návratu, neviete deň. Väzni - psychiatrický pacienti sú v zariadení na pomedzí bežného blázinca a väznice. Z každého rožka troška. Miesto dátumu prepustenia majú uvedené len štyri deviatky. Zúfalstvo, beznádej a unavená samota živých tvorov v izolácii. Štátu sa to nejako riešiť nechce - však sú to blázni, navyše, čo niečo spáchali, tak je dobre, že sú izolovaní. Bežní ľudia si asi myslia to isté. Osemhran samoty, rutiny a smútku za slobodou. V opakovaných rituáloch pojedania liekov, fajčenia, telefonátov s rodinou a upratovania si vlastnej, zrejme doživotne prisúdenej cely. Na ich situáciu upozorňujú len ľudskoprávni aktivisti. Nie je to príjemné pozeranie, no je mrazivo autentické. ()