Velbloud uchem jehly

Velice prijemne prekvapeni ( s ohledem na hodnoceni zde ). I kdyz je mi proti srsti ruzne zneuzivani zivotnich situaci ( jake tady predvedla vynikajici dvojice Haas-Nedosinska ) a namet neni nicim originalni v nasi mezivalecne tvorbe, film se mi velice libil a misty jsem se skutecne bavil. Nejvice jsem se smal u historek automobiloveho zavodnika, zaujala ale i mlada Mandlova v roli Niny, klasicky vyborna Ruzena Slemrova, jiz zminena Antonie Nedosinska s Hugo Haasem ( postava stareho Pesty mi ale nebyla moc sympaticka ), nenapadny Plachta i zajimave zahrana postava Herbertova ( jak na konci v mlekarne rekne otci, ze venku bude hezky... me dostala do kolen ). A tak jedinym mym nenaplnenym ocekavanim zustava Jirina Stepnickova, ktera na me pusobi strasne neprirozene. Myslim si vsak, ze se jedna o jeden z nasich nejlepsich predvalecnych filmu. (22.04.2009)

Bohužel, tohle je, vzhledem k těm filmům, které jsem z tohoto období viděla, takový slabší kousek. Stokrát omílané téma - chudá holka, která ke štěstí přišla, navíc v podání, které se mi moc nelíbilo. Trošku nudný a ohraný film, který znovu vidět nepotřebuju. Chtěla bych ale vidět starší a němou verzi. (04.05.2013)

Jeden z mých nejoblíbenějších prvorepublikových filmů. Terminus se k němu už vyjádřil poměrně vyčerpávajícím způsobem. Za sebe bych dodala, že i obsazení a pojetí ženských postav se vymyká tehdejšímu hlavnímu proudu (až na obvyklou šarži Růženy Šlemrové). Antonie Nedošínská zachází v tradiční roli matky do extrémějších poloh, než u ní bývá zvykem. K dceři se hlavně na začátku filmu chová dost ostře (fyzicky trestat dospělou dceru bylo asi v té tobě a v dané společenské vrstvě celkem obvyklé, ale rozhodně nebylo obvyklé zobrazovat to ve filmu). Její vztah k Peštovi (z filmu ani jasně nevyplývá, že by byli manželé!) je daleko méně bodrý a asexuální, než bývá ve dvojici s Pištěkem. Dcerka z bohaté rodiny Adiny Mandlové je evidentně inteligentnější, emancipovanější a "poťouchlejší", než by divák očekával. Hlavně její nonverbální komentování nejrůznějších situací je výborné. Je vidět, že své konkurentce spíš závidí její nezávislost a jedině kvůli své ženské hrdosti (ne kvůli touze dostat se pod čepec) se snaží získat Alíka. No a konečně Jiřina Štěpničková. Výborná herečka, která dokázala v každé své roli zabránit případné schematičnosti. Její ráznost, s jakou začne dirigovat Alíkovu domácnost, láskyplné, ale přesto dost zlomyslné napodobování jeho výslovnosti, nejrůznější variace oslovení "Bulíčku". No a kdo kdy slyšel, aby chudé děvče odmítlo nabídku k sňatku od továrníkova syna s tím, že ho k sobě nechce poutat?! Velbloud uchem jehly zkrátka stojí za pozornost z mnoha důvodů. (28.03.2006)

Ve shodě s ostatními komentátory konstatuji, že režijní prolnutí dvou velikánů českého filmu československého období dopadlo víc než šťastně. Standard standardní banality je mnohonásobně prolomen: scénářem, hereckými výkony, režijním vedením, výraznými posuny v ustálených charakterech titulních postav těchto někdejších "děl ze života", jak se také tomuto červeno- a modroknižnímu braku říkalo. Víc než výmluvná je v tomto ohledu scéna ve sklepním bytě: pečlivá příprava na "nouzově nuzné" vylepšení bytu na jedné straně a neselhávající schematický postup šlechetných "obdarovávatelů" má místy až parodické prvky. Neobvyklá je také cílevědomá ráznost "dívky odzdola" hrané výtečnou Janou Štěpničkovou. Scény ze života zlaté mládeže se vyznačují až dokumentárně publicistickou věcností. V napohled malé úloze září všemi znaky svého již hotového hereckého umění Oldřich Nový, pozoruhodné je i zvolené obsazení Jindřicha Plachty. Pokud bychom však hledali skutečný herecký vrchol filmu, soustřeďil by se do duetů Huga Haase a o několik let starší Antonie Nedošínské. Snaha obalit červenoknižní kostru kvalitní Langrovy dramatické předlohy životnými postavami a věcnými reálnými doplňky vyšla nade všechno očekávání. Tehdejší divák tak ve VELBLOUDOVI dostal dárek z nejcennějších: zdařilý film ze současnosti, který s komediální nadsázkou zrcadlil dobovou stále silnější víru v překonání hospodářské krize a v dobrou budoucnost prvorepublikového Československa. Značná část této svěžesti nejenže oslovuje i diváka současného, ale také - přetavena a transformována - založila dvě slibné filmové dráhy, z nichž ta Vávrova výrazně překonala původní očekávání, jež před sedmdesáti lety začínající režisér vzbuzoval ve svých tehdejších divácíh. (30.12.2007)

Na první pohled sentimentální příběh o tom, jak chudičká Jiřina Štěpničková ke štěstí přišla a Adina Mandlová utřela nos. :-) Ale jen na ten první. Spíš je tu vidět snaha aplikovat tento syšet á la Vladimír Slavínský do světa bližšího realitě. Vystihuje to jedna z prvních scén, kde Antonie Nedošinská zbavuje svůj suterénní byt všech znaků útulnosti a vsyvětluje, že přijde mecenáška chudých Růžena Šlemrová, která chce vidět takovou bídu, jakou zná z románů - studenou a tklivou. Reálná chudoba s čistými záclonkami v oknech by jí přinesla zklamání. :-) Jinak stojí za zmínku Oldřich Nový netradičně v epizodní roli komorníka, ale disciplinovaný jako vždy. 70% (22.03.2006)