Nerve: Hra o život

Nesmírně sympatická hlavní hrdinka, aktuální neokoukaná myšlenka a krásně barevná kamera mě mile překvapily a udělaly z Nerve příjemný zážitek. Finále je, pravda, trochu jalové a nejnapínavější scénou zůstala jízda na motorce, nicméně dívat se až do konce nebyl až takový problém, jak by se mohlo po zhlédnutí upoutávky zdát. (19.11.2017)

A já nebudu zbytečně prudit, Nerve je v pohodě. Nadstandardně blbé to na poměry hollywoodské produkce není, zato co se týče napětí a zábavnosti ano. Ústřední koncept, osekaný na kost, bych si dokonce dovolil nazvat celkem chytrým a podnětným, že pak haprují konkrétní jednotlivosti, když se v tom člověk začne vrtat, je věc druhá. Vsadil bych se nicméně, že přesně ti lidé, kteří tu s nízkým hodnocením kritizují scénář, by úplně přesně stejně napsaný film hodnotili smířlivěji, jen kdyby se změnil styl a postavy se tvářily zádumčivěji. Spíš v tom čuchám vymezování se proti tomu líbivému kabátku. Pózeři zapšklí :D Vlastně je mi docela líto, že jsem si Nerve nechal ujít v kině. Emma Roberts je zlatá a s tím hošanem má i celkem funkční chemii. 7/10 (14.10.2016)

Tohle byla bezvadná ujetina, ale co já vím, dneska je všechno možné a s těma mobilkama už vůbec nepochybuji o tom, že se někde něco podobného v menším měřítku může dít, tak co. Neměla jsem tendence odskakovat od monitoru uvařit si kafe a podobně, zkrátka to byl nervák od začátku do konce. Bylo to spíš pro mladší publikum než jsem já, ale to mně vůbec netankovalo, já se bavila, bála a smála a dokonce si myslím, že si nějaké to moudro mohou někteří z Nerve odnést. Kam až zajít při používání takových věciček jako je mobil, tablet atd. A jo, klidně se šikovný hacker dostane k vám domů. mně se to stalo jednou a můžu vám říct, že to byla černá můra a stačilo. A ta hlavní dvojka byla výborná, moc hezky se na ně dívalo a těch pár kiksů házím za hlavu, u takových filmů je nejde brát přece vážně. 80% (18.11.2016)

"To vážně chcete, abysme se pozabíjeli? - Joooo!" Lidi si zaplatili, tak mají právo vidět krev. Jenže oni to nejsou lidi. Sice tak vypadají, ale ten mobil přirostlej k horní končetině dává tušit, že došlo k nějaký mutaci. Já tedy neukazuju svůj život na žádným sociálním Chlubílkovi, neztrácím se na ulici v případě výpadku internetu a až mě nějaká chytrá lednička vyzve, abych skočil z okna, protože za svou smrt budu mít miliardu zhlédnutí, tak poletí první. Přesto mě celkem zaujal snímek, kterej ukazuje, že tuhle hru zatím ještě lze vyhrát. Na jak dlouho? (08.03.2017)

Pubertální romance, kde vývoj vztahu roztomilé hrdinky s bujným obočím a naprosto nesympatického debílka (jak já fandil tomu šprtovi!) zastiňuje druhý plán filmu, jímž je kritika on-line prostředí, kde se z jinak normálních lidí pod rouškou anonymity stávají zvířata. Myšlenka je to trefná, stačí se podívat do všemožných internetových diskuzí; ve snímku je to k dokonalosti dovedeno k závěru, kde se po krvi dychtící publikum v gladiátorské aréně snadno skryje pod nejrůznějšími maskami, z nichž nejvíc převažuje guyfawkesovská tvář Anonymous. Jakmile se však z anonymní masy stávají konkrétně jmenovanými jedinci, urychleně hru opouštějí. Zároveň si kritika bere na paškál snadnou dostupnost k on-line informacím a jejich jednoduchému zneužití, zůstává však na velice krotkých pozicích. Nerve je natočeno atraktivně, zářivě barevně, vystupují v něm samí hezcí lidé a scény jsou podbarveny líbivým popovým soundtrackem. V závěru jsem vizuálem byl už dost přesycený, stejně jako vlezlého product placementu Applu. Nakonec celé to na mě působilo spíš jako delší epizoda teenagerského seriálu, byť s velkorysým rozpočtem. A na to už nejsem cílovka. (17.03.2018)