Obsahy(1)
Přemýšleli jste někdy o tom, co by se stalo, kdyby jste některá svá rozhodnutí změnili? Přesně o tom pojednává krátký film zasazený do prostředí tramvajové zastávky, kde čas plyne všemi směry. (tomas.vorel1)
Recenzie (20)
Ale jo, klasická studenťárna, která se v tomhle případě snaží hrát na zromantizovanou časovou smyčku. Řemeslo sice nevyvolá nadšené skákání do vzduchu jako u naspeedované gibona, ale je dobré, příště by to chtělo zaměřit se na scénář a na dialogy, protože takhle celek působí nechutně nezajímavě, bezkrevně a dokonale zapomenutelně. A taky tam nejsou žádní mimozemšťani a lepé japonské školačky, klatěhyml. [ Filmovka písek ; ? ] ()
Zajímalo by mě, proč na mě všichni Češi ve svých amatérských/studentských počinech působí extrémně toporně a ploše, a to i v případech, kdy jsou použiti "profesionální herci", jak se na diskuzi chlubí sám "režisér". Uvěřitelnější herecký výron by v tomto případě totiž předvedl i patologicky nesmělý Vietnamec po dětské obrně. Vím to, protože když jsem si v SAPĚ posledně kupoval gyros v bulce, tak mi starej Nguyen půl hodiny přesvědčivě tvrdil, že maso je z vepřového, přestože já zřetelně slyšel, jak na mě ten gyros štěká. Pokud máte chuť na něco podobného, tedy se stejnou délkou, se stejným tématem a ze stejného prostředí, dejte si raději řádově lepší El Columpio. Tady se totiž hlavní hrdina... chicht, to je vlastně docela zvláštní slovní spojení, ten hlavní hrdina. Jaký je asi opak hlavního hrdiny? Vedlejší zloduch? Nepodstatný padouch? Jakou má ve filmu funkci? Představuju si to asi nějak takhle; uprostřed důležitého vyjednávání s generálním tajemníkem vládní agentury NASA o počtu dostupných bezpilotních dronů pro vaši protiteroristickou operaci, se nepodstatný padouch zničehonic zjeví na scéně a vyhodí vám v bytě pojistky. Prostě i když vás to docela nasere, tak to není nic, co by nevyřešilo balení svíček. Ovšem to jsem se, koukám, dostal někam naprosto do prdele. Nicméně jak ve své fundované analýze trefně poznamenal kolega truhlyk, existují mnohem děsivější krátkometrážní počiny, zářným příkladem toho budiž světácká filmografie mistrů Cejpka a Veselého, kterou jsem zde svého času intenzivně studoval a pak jsem si radši odoperoval žlučník pilníkem na nehty. Takže já veškerou tu obdivuhodnou snahu, nápaditost a nadšení tvůrců, jakožto nejpovolanější filmový kritik široko daleko, ocením dvěma hvězdami a teď se jdu pochlubit mamce, jak mi od včera zase povyrostl čurák. PS: Kdybych se měl zamilovat do každé holky, která se na mě usměje, tak bych byl až do smrti sám, protože děvčata mým směrem vysílají pohledy výhradně vražedné, často hraničící až s dušidrásající, bytelnou a plně zaměstnávající nenávistí. Rohypnol je zkrátka jistota. ()
No já nevím. Filmařsky se to vcelku povedlo to jo, ale mám problém s příběhem. Chápu, že pro mladé lidi, studenty, je téma seznamování se s opačným pohlavím hned po škole to nejdůležitější v jejich životě, jenomže konkrétně mě to moc neoslovilo. A taky ... jak může chlapec vědět, že jeho ve snu vyselektovaný model toho pravého sblížení se bude fungovat i ve skutečnosti? Já jen, že ten otevřený konec tomu tak nějak odpovídal. Nicméně bych já osobně neměla odvahu se sejít soukromě s někým úplně cizím a doučovat ho akordy k Dajáně. ()
Jakožto uznávaný ornitolog a momentálně dokonale poletující o kilometr výš, než mé cvičené létající ryby, tedy s nadhledem, pouštím k zemi z kloaky asi tak tři pizdičky, dám ovšem čtyři... proč? No, kvůli ozubenému hrdinovi s prapodivným účesem zvaným kremrole nééé, to by bylo opravdu nemyslitelné, vlastně až nemožné, nejsem sice homofob, nicméně bukvice hrající si na heteráky opravdu nemusim, přesto mám smělý pocit, ufff, že hejsek není úplně marnej a tak nějak vůbec nezapadá do klasických amatéřin (srát na příběh, známe ho, že?) a já fandím všem zúčastněným. Z někoho z vás může bejt i slušnej kominík, kdykoliv se kdokoliv ozvěte... jsem vám k dispozici. Vorle, vole, dobroučký. Pées: přítel kulík dí přesprávně, hodit odkaz v takovou nemilou hodinu a v pátek na Volnou, to je hrdinství, tím spíš vám držím vřele fuckovák. ()
Do teď to bylo červený, kurva! Pohodová romanťárna s kapku otřelým šperkem časové smyčky, ale proč ne, někdy stačí místo příběhu plného srdcervoucích keců a vyspělé ( nebo dospělé?) zápletky jeden milej úsměv na zastávce. Jo! A zpátky do červenejch, kluku. Pět kulí! .... A do prdele, nestačilo. UPDATE: Beru zpět, záchvat dobročinnosti byl jen dočasný. ()
Galéria (4)
Reklama