Sopka Ixcanul

Film je zajímavý především z etnografického hlediska. Nahlédnete do života současných mayských potomků, uvidíte něco málo jejich zvyků a poslechnete si moderní mayský dialekt. Banální příběh o svedení hloupé panny, jehož různé varianty jsou staré jako samo lidstvo, je pak vcelku podružný. Ale bohužel režie se právě na onen příběh až příliš soustředí. Já osobně bych uvítal víc reálií ze života guatemalských Indiánů, příběh mnohem víc vrstevnatější, košatější a jeho zpracování výpravnější. Tohle je zkrátka typický model sociálně-kritického nízkorozpočťáku pro nekomerční festivaly, který mají tolik v oblibě levicoví městští intelektuálové a salónní humanisti. (01.06.2020)

Příběh, který musí být povědomý každému, ne nutně v konkrétní, spíš v obecné rovině. Ve filmu totiž vystupují dvě Maríe (a patrně i dvě Guatemaly). První je jako ten pašík tažena na provaze (přičemž za provaz lze dosadit eklektické duchovno, vůli rodiny/komunity/tradice, ale i vábení amerických dálav a amantův (ne)slib), tedy María coby figurka v rukou svévolného vnějšího světa. V nitru této figurky žije druhá María, autentická, svébytná bytost, toužící po vymanění, po SVÉ cestě. Jenže pevně utažený špagát je všudypřítomný. I kdyby našla sílu ho přestřihnout, nepůjde zas o vítězství toho druhu, které vám umožní získat jen další důkaz, že zvítězit nelze? (28.02.2020)

Je vidět, že úvahy a plány indiánských holek se příliš neliší od "těch" našich. Někdy i jim se to občas zvrtne a nevyvede. To ovšem není jádrem tohoto filmu, které by bylo třeba vylousknout. Tím jsou rodinné vztahy: Maríe a matky, ale především Maríe a matky s otcem, které mě zde především zaujaly. Ale nejen to; mentalitu milence i nápadníka, je třeba rovněž docenit. Ceý svět pod sopkou se jeví hodně, když ne barevný, tedy tónovaný, alespoň na pozadí černobílých vztahů naší cilivizace (buď láska nebo nenávist). A také "hadí mystika" je něo, co známe jen ve velmi zředěné formě, tady není had ďáblem nabízejícím rajské ovoce... (22.05.2020)

Film z Guatemaly som ešte nevidel. To je vcelku originálne. A preto z filmu dostaneme aj veľkú dávku kultúry, ktorá skutočne je zaujímavým elementom. Rovnako musím povedať, že postavy tohto filmu sú vynikajúce. Vedia film správne viesť, sú zaujímavé a nepôsobia čiernobielo. Každopádne je scenár miestami trošku priehľadný a vieme odhadnúť, čo sa bude diať neskôr. Film pôsobí aj trošku artovo a miestami jeho tempo je dosť pomalé, ale na druhú stranu v druhej polke filmu začnú byť všetky jednotlivé elementy veľmi zaujímavé a skutočne človeka držia. Napriek tej jemnej priehľadnosti. Osobne si trošku ale myslím, že posledná polhodinka filmu je asi jeho vrchol. Dokonca si myslím, že to mohla byť jeho ústredná myšlienka, ktorú sme mali sledovať celý čas, ale tak, čo človek spraví. Nemôžem hodnotiť film podľa toho, čím by som chcel, aby bol, ale podľa toho čím film je. A rozhodne to čo tu máme je veľmi dobré. Nemyslím si, že by som si film pozrel znovu, no to jedno pozretie neľutujem. Ak máte radi trošku originálne témy a kultúru, tak si to čeknite. Myslím si, že budete spokojní. Hodnotenie: B+ (25.02.2017)

Koloběh přírody a koloběh života vtěsnaný do minimalistického jazyka dlouhých záběrů a rurální symboliky. A společenská kritika současné Guatemaly vměstnaná do poslední frenetické třetiny, která dokazuje, že Bustamante je suverénní debutant, schopný spojit vkusné emoce a několik prostých významových rovin. #kviff2015 (10.07.2015)