Zastávka 47
Pickup
Réžia:
Hugo HaasKamera:
Paul IvanoHrajú:
Hugo Haas, Beverly Michaels, Murvyn Vye, Howland Chamberlain, Art Lewis, Allan Nixon, Bernard Gorcey, Jo-Carroll DennisonObsahy(1)
Vdovec Jan Horák byl odeslán železnicí na opuštěné místo v poušti, kde šetří peníze. Jednou si vyrazí do města koupit psa a narazí na blondýnku Betty, která si získá jeho důvěru a vezme si ho, aby jí potom připadly všechny jeho našetřené peníze, což bylo asi 7000 dolarů. Potom Jan ohluchne a už není schopen vykonávat svou práci. Železnice za něj pošle náhradu v podobě Stevea. Steve a Betty se sblíží a nehoda způsobí, že Jan zase uslyší, ale nikomu to neřekne a všichni se před ním chovají jako by byl hluchý.
Hugo Hassovi se velmi úspěšně podařilo vytvořit adaptaci románu Josefa Kopty (Hlídač č. 47). Celý děj filmu byl přenesen do prostředí americké kultury pod rukou scénáristy Arnolda Phillipse. V ČR ještě nebyl v distribuci.
(jarod13)
Videá (1)
Recenzie (33)
Hugo Haas byl opravdu mistr. Temný evropský příběh převyprávěl po americku do řeči, kterou jeho tehdejší diváci zvyklí na své "pohádky" byli schopní přijmout, pochopit a strávit. Všechno je zde mnohem prvoplánovější, psychologicky jednodušší a hlavně optimističtější než v předloze a než ve všech českých adaptacích - což je vizitka mistra, který ví pro koho točí a umí tomu své řemeslo podřídit. A ještě si dovolil ozdůbky jako jen tak na okraj odhozená zmínka, že je Čech, nebo na zdi obrázek Masaryka. ()
Nejsem moc fanda noir filmů, ale když jsem náhodiz hlédl na televizi tento film, tak jsem si řekl, že to prubnu. Neviděl jsem Renčův film, takže je pravděpodobné, že v opačném případě bych vychválil tuto verzi ještě výš. Atmosféra je vcelku hutná, místama by ale mohla jěště víc, film má spád (místama až moc), ale možná chybí trochu překvapivé prvky, nějaké napínavější a dramatičtější rozuzlení; takto je příběh vcelku psychologicky nenásilný a i kamarádský. Herecky velmi dobře zahrané. Povedená adaptace; asi bych měl na starší filmy koukat častěji. ()
Myslím, že tenhle příběh by neměl mít happy end, rozhodně tedy ne takovýhle, a měl by skončit když ne přímo tragicky, tak alespoň mnohem dramatičtěji. Škoda, protože jinak je to velmi dobrá podívaná, která v několika scénách opravdu dává tušit, že mohla být ještě víc noir. Hugo Haas jako režisér i herec a stejně tak kouzelně proradná Beverly Michaels na to jistě měli. ()
Je škoda, že film, ktorý má v kolonke žáner film noir, sa akoby nebral príliš vážne. To sa týka atmosféry, scenára a tak trochu televízneho looku. Haas proste ide vo svojom duchu, ale pri niektorých mrazivých scénach je patrné, že tento námet sa dal spracovať omnoho temnejšie a mohol sa z neho stať klenot žánru. Námet je totiž geniálny a originálny, scéna so skúškou Horákovho sluchu by mohla byť jedna z ikonických scén 50tych rokov, no nestalo sa tak. Obsadenie pritom vyšlo, Hass je v úlohe naivného dedka až podozrivo uveriteľný a mierne škulavé oči Beverly Michaels v spojitosti s jej obnaženými nohami sú amorálne sexi. Záver trochu vyšumí do prázdna, hlavne tu sa malo poriadne pritlačiť na pílu. ()
Nabízí se několik poznatků-závěrů: 1. Zlatokopky bývají neuvědomělé (ženy podvědomě hledající co nejlepší podmínky pro sebe a své potomstvo), uvědomělé (Lorelei Lee z filmu Páni mají rudší blondýnky, kterou ztvárnila Marilyn Monroe) a bezohledně cílevědomé (Betty z tohoto filmu). 2. Hloupí jsou muži, kteří si vědomě či nevědomě namlouvají, že láska ruší přírodní zákony (to jest že o hodně mladší žena upřímně miluje o hodně staršího muže, vyjímaje ženy s otcovským komplexem). Nezralí jsou muži, kteří si neuvědomují, kolik energie musí nebo chtějí do vztahu vložit. Nejhorší jsou však muži, kteří chtějí levně získat ženu a bezpracně si s ní užívat. 3. Mýty, pohádky a přímočaré filmy poskytují jasné charakteristiky různých typů lidí a návody na život v lidském společenství. 4. Domácí zvířata jsou tak populární u lidi, protože jim poskytují větší jistotu a příchylnost ve vztahu při menší zodpovědnosti a námaze. 5. Ve filmu lze neomezeně dlouho zobrazovat hluchotu, ale nelze delší dobu zobrazovat slepotu, "vynecháme-li tedy extrémní případy konceptuálního umění, kdy bychom po vzoru prázdných galerií sledovali v kině prázdné bílé plátno" (Shadwell) ___ Nízkorozpočtový film vhodný pro první seznámení s nástrahami lidských vztahů a nepochybně odrážející vlastní životní zkušenosti Huga Haase včetně jeho celoživotní lásky k pejskům. Doplňující citát k těm zkušenostem převzatý z rozhovoru s manželkou Huga Haase Marií Bibi Haasovou: "Víte, já jsem dobře věděla, že pes který štěká, nekouše. Hugo měl rád obdiv. Ženský obdiv byla pro něho droga. Já jsem mu to dopřávala, věděla jsem, že je šťastný, může-li mi vyprávět, jak sehnal báječnou a krásnou herečku pro svůj nový film.Věděla jsem mockrát dopředu, že na film nebudou nakonec peníze, krásná herečka ve svém vášnivém obdivu k panu režisérovi ochabne a život půjde dál. Hugo měl vkus. Některé z těch krásek byly opravdu báječně rostlé, třeba taková Cleo Mooreová, dokonce i trochu talentovaná. Přijala jsem ji jako kamarádku. A bylo to nakonec kamarádství na dlouhá léta, i když už s ní pan režisér nic nenatáčel a přestala ho zajímat." (celý rozhovor: http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=476 ) ()
Reklama