Četa 317

Vynikající záležitost, které ku podivu pomáhá i topornost domorodých herců, která se k příkladné vyděšenosti místních civilistů příkladně a trochu zákeřně hodí, jako málo co jiného. Výkony bílého osazenstva jsou zase příkladně kvalitní a to především hlavní herecké duo, které krásně ukazuje spolupráci emočně otupělého veterána a mladičkého důstojníka. Bojové scény vypadají poměrně realisticky a jediné, co trošku kazí dojem, jsou na pár místech toporné dialogy. PS: cz plakát je výtečný! (18.11.2013)

Na snímku "Četa 317" je nejlepší skutečnost, že je natočen v podstatě jako pseudodokument. Tahle skutečnost mu dává nepříjemnou živost a syrovost, která se projevuje v tom, že máte opravdu pocit, že nic není nahrané. Jsou zde scény, které vás dovedou vtáhnout, a vy se bojíte, že byste taky mohli chytnout kulku. (05.03.2017)

Tak jsem konečně mohl vidět téměř opomenutý film z Indočínské války bohužel jenom francouzsky, ale z toho co jsem vyrozuměl, musím napsat, že to bylo neuvěřitelně realisticky natočené. Proto oceňuji vykreslení bojů bez nabušených efektů válečných scén, které jsou v současnosti tak prezentovány ve válečných filmech. Obrazně fakt působivý a naprosto pravdivé prostředí umocňuje dojem jako by šlo o reportáž přímo z války. Samozřejmě musím poznamenat, že nejsem žádný odborník na válečnou tématiku. Škoda jenom, že snímek je, alespoň u nás, zatím nedostupný. Na úplný konec dodám, že celý film se natáčel přímo v místě bojů v Kambodži a po uvedení dostal cenu za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Cannes v roce 1965. (16.11.2009)

Válečné drama jako řemen, ten rozdíl mezi zkušeným vojákem a mladinkou zelenou gumou byl fantasticky zahraný a dokonale dokumentuje či vyobrazuje hrůzu, kterou ti kluci museli projít.. Bruno Cremer ohromně charismatický, věřila jsem mu každé slovo, Jacques Perrin bez milosti na pěst, ovšem dal to bezchybně.. Tíživý a smutný film.. (04.11.2020)

Je to skutečně velká škoda, že tento film uniká pozornosti vydavatelů DVD s válečnou tématikou. Zřejmě se právem domnívají, že by všechny ostatní filmy zastínil. Schoendoerffer nechal herce žít měsíc v polních stanech, vojáky vlastně nehráli, oni jimi v tu dobu byli. Četa 317 je velice působivý film, syrový, místy surový, bez přetvářky, až se chvílemi zdá, že se tvůrci skutečně vrátili do doby, kdy pracovali jako frontový filmový štáb. (15.10.2011)