Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny

KINO Scala/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// PLUS: myslím si, že pro fanoušky je to filmový dárek, který si budou naplno užívat, hudba je vskutku poutává a akce a efekty ohromí, plus potěší spousta detailů a odkazů, jo líbilo se mi jméno Týna... :-) MÍNUS: pro nezasvěcené, nebo pro ty co nečetli knihu to bude náročnější podívaná, už první díl dokázal sice fungovat jako samostatný film, ale od druhého dílu se čeká větší znalost látky/// Shrnutí: Bylo to krásné, úchvatné, kouzelné (jak jinak), ale taky trochu náročné na orientaci - původní filmy mě tolik nezasáhly. Řekl bych ale, že fanoušci musí být nadšení./// Celkem 70%/// (15.11.2018)

Snímek láká zejména na tři roviny: je tu akcent na tezi, že pokud se k jinakosti stavíme nenávistně, plodí to jen další nenávist a vyzývá, abychom se naopak z jinakosti radovali. To je myslím pro daný žánr nejpovedenější rovina. ___ Za druhé jsou tu poutavé backstory jednotlivých postav (figurek), zasazené do neodolatelně nostalgického světa čar a kouzel (hrací plochy). Snímek ale selhává samotným pohybem těchto figurek po dané hrací ploše. Já například chápu, že J. K Rowling dostala skvělý nápad zajímavou postavu A dostat do zajímavé situace B a v důsledku toho projít změnou k velezajímavému stavu C. Jenže samotný ten pohyb A prostřednictvím B do C je strašně nevěrohodný. ___ Třetí rovinou snímku je snaha o analýzu a popsání anatomie zrodu zla. Zde Rowlingová selhává naprosto a zmůže se jen na povrchní a nefunkční konstrukce, které prozrazují jen to, kde jsou její scénáristické limity. (15.11.2018)

Spektákl tak moc ušitý trpělivým potterofilům na míru, až mě ničí, že nemá šanci být srdcový pro kohokoli jiného. Je v něm totiž všechno, ale většina z toho v tak stopovém množství, že kdokoli, koho neuspokojí fakt, že se snad z poloviny jedná o náhled do historických rovnoběžek a genealogických výzkumů, musí zůstat zklamaný. Opět nás po světě čarů i nečarů provádí nejintrovertnější akční hrdina všech dob, ale lidem, kteří předchozí dva roky nestrávili zkoumáním roztodivných fanouškovských teorií, nestačí momenty, kdy je nové druhy zvířat chtějí opět okouzlit na sto a jeden způsob. Divácký svět totiž zcela pochopitelně začal zapomínat a za další dva roky na tom bude ještě hůř. Jakkoli Grindelwald parádně přikládá do ohně napětí a očekávání, nejde tentokrát o obvyklý uzavřený dramatický oblouk, jak jsme z kouzelnického světa zvyklí. Natvrdo se počítá s tím, že si divák dobře pamatuje i ty pomíjivější z emocionálních chvilek prvního dílu a pro díl třetí se zase ponechává velmi vratká půda ostře otevřeného konce, tedy vyprávěcí zrady pro bradavickou ságu neznámé. Zmatek publika chápu, není možné se obrátit do knih pro náznaky odpovědí, což mnozí z nich pořád berou od JKR jako zradu. Já ne, protože zůstávám nadmíru vděčný za to, že se nám tenhle svět zas a znova může otevřít a při obrysech nejkrásnějšího hradu jsem dojemnou nostalgii téměř nerozdýchal. Změna obrazu definitivně dokonána, neplecha ukončena. (03.12.2018)

Jako milovník Harryho Pottera po shlédnutí tohoto dílka bliju nad stupidním scénářem Rowlingové a nudným filmem Yatese, byť s občasnými dobrými efekty. Chvílemi postavy tahaly děj z prstu jako Michael v roli Dorothy z filmu Tootsie, kdy se v přímém přenosu snažil(a) vysvětlit, že není žena, ale svůj bratr... Grindelwald never more. (04.12.2018)

Ať se mi nikdo nesnaží namluvit, že ten film je dělaný primárně pro fanoušky... V kině jsem byl se skupinou +20 fanoušků (přičemž já jsem jeden z nich), a spokojených nás bylo opravdu jen velmi málo. Film je totiž až k uzoufání nudný, a prakticky nic se v něm neděje. Přijdete do kina na film, který někde začne, přičemž po nějaké době zase skončí. V průběhu se tak nestane prakticky nic zajímavého, protože pomrknutí na fanoušky jsou veskrze "dementní" (jinak se to říct nedá), nebo prostě nedávají smysl. Ať už chování jedné nejmenované profesorky, Brumbál učící OPČM (což se tvůrci snaží vysvětlit tím, že mu to na chvíli zakáží), použití kouzla Accio na živého tvora, a celkově celé závěrečné odhalení. To si Rowlingová vycucala z prstu neuvěřitelným způsobem, a dost pochybuji, že by pro to měla nějaké rozumné vysvětlení. Sama tak v průběhu filmu podkopává sebou skvěle vybudovaný svět, který nás okouzlil v sérii HP a v prvním díle ukázal potenciál svého rozšíření. Na druhou stranu je třeba Deppův Grindelwald jako záporák vybudovaný pečlivě, a jde z něj strach minimálně stejně, jako z Voldemorta. Charakterový vývoj se navíc daří i u Queenie, která se vyvíjí logickým směrem, a nepostrádá z hlediska zajímavosti smysl. Postava Brumbála pak vypadá více, než nadějně (Jude Law je ve své roli skvělý). Jednotlivá zvířata jsou značně v pozadí, ale jejich přítomnost zajišťuje alespoň nějakou zábavu (hřivoun, hastrmanec, hrabák). Na závěr si dovolím říct, že by si někdo měl uvědomit, že skupina školených bystrozorů se určitě nenechá zabíjet jen tak (bez toho, aby se bránili). Nad tím, co dokáže Mlok s hůlkou oproti mnohem zručnějším kouzelníkům zůstává rozum stát. Být to samostatné, na nic nenavazující fantasy, asi bych šel o hvězdu výš. Takhle jsem z toho jen více unavený a zklamaný. (19.11.2018)