Vyhasnutá hviezda

"HELL.O FEAR, HELL.O DEATH, FUCK YOU!" and hello amazing ETHAN HAWKE!! Nádherný a smyslně opojný film. Pomalé tempo, tklivá, citlivá a melancholická nálada broušená skvělými jazzovými tóny se postupně zavrtávala pod kůži víc a víc a já tomu naprosto podlehl a nechal se unášet dál a hlouběj. To co dokázal očima a pohledy zahrát Ethan, to jsem už dlouho neviděl! Byl tam zármutek, teskno i strach, sem tam naděje. Totálně mě svým výkonem odrovnal. Atmosférická chuťovka jakých nikdy není dost a když se objeví, je třeba si je užít a prožít naplno, jako pomyslnou dávku filmového heroinu té nejvyšší kvality. Bravo! (20.11.2016)

Má první a možná největší  jazzová láska Chet Baker. Před pár lety jsem slyšela jeho skladbu Almost Blue, která mě úplně uhranula. A pak přišly další skladby (jedna z nejznámějších My Funny Valentine zazněla i v tomto filmu). Bylo to v době, kdy jsem jazz teprve začínala poslouchat. Potom jsem poznala další velikány jazzu -Dizzy Gillespie, Charlie Parker... a dnes je pro mě jazz něco, bez čeho bych nemohla žít a co mi přináší nekonečné štěstí. Charlie Bird Parker angažoval Bakera do své kapely v době, kdy se jazz považoval za výsostnou sféru černochů. Bílí prý jen kopírují. Parker potom upozornil Gillespieho a Milese Davise, aby si dali na Cheta pozor. Je to prý kočka, která je ohrožuje. Bohužel závislost na drogách zkrátila život Birdovi, což je obrovská škoda. Divím se, že se Chet Baker se svou závislostí na heroinu dožil poměrně vysokého věku. Ethan Hawke byl v hlavní roli přesvědčivý. Pomalé tempo filmu bylo příjemné stejně jako Chetovy pomalé melancholické písně. Možná mohlo být ve filmu více hudby. (Dva černobílé plakáty Cheta  s trubkou mi visí u postele.) (23.06.2023)

Dlouho jsem se těšil na příběh o Eminemovi jazzu. Miluji jazz, Chet Bakera mám taktéž rád a možná proto se mi film extra nelíbil. Souhlasím s ostatními, že Ethan to zahrál skvěle a feťácké období mu člověk skutečně věří. Nicméně se jedná spíš o film pojednávající o odvykačce, kde je spoustu zbytečných a hluchých scén, které do celkového příběhu moc nezapadají. Historickou nepřesnost ani nepočítám, na tu je člověk připraven předem. Na druhou stranu závěr byl parádní a hodnocení převažuje alespoň na průměr. A jedno plus se ještě najde - herec, co zahrál Milese Davise je chováním i vizáží neskutečně podobný tomu skutečnému. Nicméně pokud budete chtít vidět film o jazzu, daleko víc doporučuji tento kousek. https://www.csfd.cz/film/8854-kolem-pulnoci/komentare/ (07.02.2020)

Spíš než faktograficky přesnou biografií je Born to be Blue volnou variací na život Cheta Bakera, což z něj sice dělá horší heslo na wikipedii, ale lepší film. Chetův první vzestup ke slávě je tu znázorněn jen černobílými scénami biografického filmu ve filmu (kde Chet hrál sám sebe), většina stopáže se ale věnuje podstatně zajímavějšímu Chetově druhému vzestupu, kdy po vyražení zubů musel s hraním na trubku znovu začínat prakticky od nuly a do toho bojovat s drogovou závilostí. Excelentní Ethan Hawke a výborná hudba. (14.01.2017)

Neviem prečo ale mám slabosť pre životopisné filmy o muzikantoch na drogách. Sám som muzikant takže sa cítim ako ryba vo vode (bez drog hehe). Cheta Parkera som poznal iba stroho (pár pesničiek) o jeho živote som nevedel zhola nič. Takže ma prekvapilo, že som netušil o jeho zranení ktoré mu takmer znemožnilo hrať. No, byť jeden z najznámejších jazzových trúbkarov na svete a prísť o všetky zuby určite nie je nič príjemné. Ja by som sa zbláznil keby polámali všetky prsty. Droga je svinstvo, ničí životy ale hudbe očividne neškodí, niekedy mám pocit, že práve opak je pravdou. Snímka, herci, hudba je geniálna.. Páčilo sa mi to viac ako životopisná film o Birdovy Parkerovy z roku 1988. A to je už čo povedať keďže to režíroval samotný Clint Eastwood. (11.01.2017)