Chronic

Mexická škola se v tom filmu nezapře - distancovaná, strnulá, málomluvná a traumatizující sonda do světa, do kterého nechceme hledět ani vteřinu. Pohled na ubohost smrti i na marnou snahu hrdiny pochopit ztrátu a přijmout bolest. Pochyby budí jen způsob, jakým Franco svůj film završil - je to gesto režiséra, který chce za každou cenu šokovat, nebo jen špatně pochopené gesto hlavní postavy, která už nevidí cestu dál? I přes lehké rozpaky po projekci pozoruhodně propracovaný snímek, v němž se Tim Roth doslova fyzicky inkarnoval v ošetřovatele, pro nějž je umírání posedlostí. [Cannes 2015] (24.05.2015)

Film o odcházení, který neví, kdy by měl sám skončit. Franco svůj portrét muže, který žije životy druhých, režíruje se stejnou metodičností, s jakou Rothův ošetřovatel pečuje o své umírající pacienty. Celky a polodetaily, pouze výjimečně nějaký detail. Dlouhé, převážně statické záběry, v nichž se zastavil čas. Jeho plynutí (i jakýkoliv jiný pohyb) nahradilo smiřování se s neodvratnou smrtí. Našemu hlubšímu soucitu s neobyčejně milosrdným a trpělivým protagonistou brání nekomunikativní vyprávění, zprostředkovávající pouze fragmenty z jeho minulého i přítomného života. Zatímco lidem, o něž se stará, je neocenitelnou oporou, v soukromí má k vyrovnanosti daleko. Vlastní existenci se snaží přebít fyzickou aktivitou (běh) a přijmutím plné zodpovědnosti za druhé, kteří mu přes prožitou tragédii dodávají sílu žít (poněkud paradoxně, vzhledem k tomu, že sami nemají dost sil ani na uspokojení svých bazálních potřeb). Odstup od nečitelného hlavního hrdiny, k němuž nás Franco vede, je částečně odůvodněn v úplném závěru, který nabízí silně rozporuplné, byť v jádru pochopitelné řešení Davidova problému, strachu přijmout odpovědnost za vlastní život. Nejen poslední vteřiny, ale celá závěrečná třetina, celkově konvenčnější a méně soustředěná než zbytek filmu, dělají z Chronicu nevyrovnanou záležitost. Tim Roth je ovšem skvělý od začátku do konce. 75% (09.09.2016)

Skvelý Tim Roth ako ošetrovateľ nevládnych pacientov ma opäť presvedčil, že je jednotkou vo svojom remesle. Snímka bez zbytočných televíznych dojáckych omáčok zachytáva prácu sociálneho pracovníka, ktorý to nemá veru jednoduché. Nepríjemní pacienti, obvinenie zo sexuálneho zneužívania atď. Bez zbytočných emócií zachytáva pracovnú rutinu. A to sa mi na tom najviac páčilo. Čo sa mi naopak na tom nepáčilo bol epizodický dej a statická kamera, kde bolo síce dostatok strihov aby to nenudilo, ale aj tak mi to úplne nesadlo. Ináč ide o zaujímavý kúsok iba škoda, že to nemá pevnejší dej. (06.01.2017)

Zvláštní film o zvláštním tabuizovaném tématu. 1)  Dusivý snímek je zcela bez hudby a tvoří jej 97 většinou téměř minutových záběrů. Znovu vidět film rozhodně nechci._____ 2)  Šokující konec nechápu. No...vlastně chápu, ale nelíbí se mi a nesouhlasím s ním._____ 3)  36letý scenárista a režisér Mexičan Michel Franco se podílel i na produkci a střihu._____ 4)  Za svou přesvědčivost dílo děkuje především 54letému Timu Rothovi (ošetřovatel David) ve svém obvyklém hastrošovitém oblečení. S ním (s hercem) film doslova stojí a padá._____ 5)  Výstižný koment: Marigold****, Big Bear****. (13.11.2021)

Silný a přímočarý snímek o těžkém odchodu vážně nemocných pacientů. Tim Roth podal skvělý výkon. Ošetřovatel David je obětavý, pečující, empatický. Ovšem i on má své problémy, protože příbuzní klienta o kterého se stará si jeho svědomité konání můžou vysvětlovat i jinak. Závěr je poměrně rychlý, nečekaný a hlavně varující. Některá neuvážená rozhodnutí je lépe si rozmyslet. (05.04.2024)