Zmenšovanie

Film hodnotím pozitivně, nápad se mi líbil a po celou dobu mě to bavilo (i když to mohlo být o malinko kratší). Ale uznávám, že ten film mohl být uchopen i trochu jinak. Ve filmu mi pár situací přišlo nelogických a celkově se to vyvinulo tak nějak divně. Ale jak říkám, film mě bavil, nenudil jsem se, takže dávám dobré 4*. (01.05.2019)

„Je to kult. Niekomu tam dole preskočí a všetkých pozabíja. Tí vyhynú skôr, než my.“ Som zaskočený. Dobrá zápletka, ale meganudné trailery, extrémne nezaujímavá reklamná kampaň pri príležitosti uvedenia filmu do kín, v kinách v podstate totálny a úplný prepadák, nečítal som snáď ani jednu pozitívnu recenziu... a nakoniec je to takmer na 70%! Akože neviem, ak niekto čakal komédiu, tak určite bude hustoprísne sklamaný, ale toto podľa mňa ani nikdy komédia byť nemala. A tak to komédia ani nie je. Je to skôr niečo ako feel good movie, občas pobaví, občas sú tam vážnejšie presahy a ako celok je to poetické, atmosférické a milé. Kladne ma prekvapil aj vcelku odvážny koniec a šialená dvojka Waltz/Udo Kier – a to Waltza nemám rád. Za mínus by som označil aj na jednej strane úžasné univerzum, na strane druhej zároveň i úžasne nepremyslené. Pri sledovaní tohto filmu mi ustavične napadli nové a nové otázky, súvisiace s logikou (jeden za všetky: prečo by miniatúrne predmety mali stáť menej, ako tie normálnej veľkosti? Viete, aké neuveriteľne komplikované musí byť vyrobiť miniatúrne topánky?). K tomu plno brutálnych mien typu „Dušan“ alebo „Safranek“. (16.02.2018)

Ono prostě dělat ty filmy jako čistou společenskou metaforu je hrozně ošemetný, protože upadnout do prostých, jednoznačných hořkých tezí je strašlivě přitažlivé. Lanthimos z toho pravidelně vybrušuje alespoň tou absurditou, neutěšeným vizuálem a pravidelnými šrapnely vybuchujícími z jinak pomalého tempa a postmoderní formy. Payne namísto toho žádnou svébytnou formální metodu nemá a tak trochu se v tom oportunisticky plácá, kdy jednou chce, abychom se nad jeho postavami lidsky dojímali či s nimi dokonce empatizovali, ale když se mu to hodí, přepne je do jednoduchých karikatur, jež se sami náhle redefinují jednou větou. V Downsizing tak najdeme scény jak vystřižené ze South Parku (výbuch vstupu do vaultu, Matt Damon zničehonic bubnující v hipízáckých hadrech při západu slunce), scény, které vypadají jak důsledek večírku filmových fanoušků (zmaštěnej Matt Damon pařící na večírku s Christopherem Waltzem a Udo Kierem) i scény, které jsou dostatečně dlouhé a citlivé, že by skutečně mohlo někomu dojít, že se u nich má rozněžňovat a s pitomým úsměvem pokyvovat hlavou nad tím jaká je ta láska mocná čarodějka i v těch nejnepravděpodobnějších momentech. A moje nervová centra v mozku již zkrátka nejsou natolik flexibilní, aby takto rychle a nahodile dokázala mezi všemi těmito módy přepínat. (16.01.2018)

No Nory si občas pletou v amerických filmech se Švédy, například ve Věci a tady, ale dle mého názoru​ zde je hlavní hrdina Čech. Lépe řečeno Čechoameričan. Paul Safranek je zkrátka Pavel Šafránek, možná nějaký vzdálený příbuzný Štěpána Šafránka z Básníků. Navíc Nebraska, odkud pochází má procentuálně největší populaci Čechů v USA. A navíc jako hodně Čechů má dobré srdce a Matt Damon ho dokázal zahrát, tak citlivě, že byl sympatický i některým uživatelkam a uživatelům, kteří ho jinak moc nemusí. (15.04.2018)

Ten film mě moc nebavil, jeho stopáž je přestřelená, jeho tempo nevstřícné, ale oceňuju, že vůbec existuje takovýhle high concept film maskovaný za žánrovou zábavu - Andrew Niccol se o to neúspěšně pokouší od Truman Show a je vidět, že není samozřejmost dosáhnout funkční společenské satiry v mainstrevovém provedení. Payne to zvládl, byť za cenu toho, že vlastně nejde o moc "dobrý" film, který by mohl v jakémkoliv slova smyslu "bavit". (05.02.2018)