Izba

When I was small, I only knew small things. But now I'm five, I know everything! O dvou hlavních postavách a o dvou velkých zvratech. Přesto (nebo díky dostatečnému prostoru právě proto) o všem, co je v životě důležité. Pro někoho bude Room plný patosu, pro jiného zase přestřelenou depresí. Pro ty obzvlášť empatické jde ale o dokonale vyváženou podívanou, která dojímá i mrazí za hranici vlastních možností. (29.01.2016)

Někdo z toho možná cítí Hollywood, já z toho cítím poctivé nezávislé drama, kterému většina těch hollywoodských umělohmotin nesahá ani po kotníky. Silné, skvěle odehrané, v jeden moment šíleně napínavé a hlavně znepokojivé. Dětská naivita ještě umocněná o milosrdné překrucování reality je fantastická, stejně tak Jacob Tremblay - nevzpomínám si, kdy naposledy mě takhle zasáhl dětský výkon. 4,5* a wow (nebo spíš brr?) k tomu. (08.12.2015)

Upřímně jsem myslela, že tenhle film vzdám, prvních 20 minut bylo tak neuvěřitelně depresivních, že jsem to prostě vypnula. Když jsem pak po čase pokračovala od stejného místa, tak jsem zjistila, že jsem to vlastně vypnula těsně předtím, než se něco začalo dít. Přišlo mi zvláštní, že když to dítě pořád tak chránila, tak se ho najednou rozhodla použít pro útěk a poslat ho ven bez toho, aniž by měla nějakou záruku, že to dobře dopadne. A kdyby to nebyl film, tak by to dobře nedopadlo. To dítě se vymotalo z koberce, postavilo se na korbu auta a překvapeně koukalo kolem sebe. A ten chlápek sedící v autě si toho nevšimnul? No. Ten útěk/záchrana mi přišla hodně zvláštní a přitažená za vlasy. Byl to až přílišný součet náhod. Ale až na tohle to byl dobrý film, zvláštní, dojemný a silný. Jeden z nejlepších nominovaných letos. A herecké výkony, jak Brie Larson, tak Jacoba Tremblaye jsou letos bezkonkurenční. 4* (02.02.2016)

Filmu jsem příliš nevěřil, ale velmi mile překvapil. Hutné, emocionální a bezvýchodní Drama s originálním nápadem, excelentními hereckými výkony s Jacoba Tremblaye je budoucí Dicaprio, stačí mrknout na jeho nadějné vyhlídky do budoucna. První hodina je skvělá především v nepředvídatelném odhalování mystéria, druhá už je méně záživnější, přesto psychická stránka s divákem může slušně zamávat. Velmi dobré. 80% (09.01.2016)

Případy Fritzlů, Wolfgangů Priklopilů a jim podobných mě nehorázně děsí, ale zároveň fascinují svou zrůdností, že je něco podobného vůbec možné (a velmi pravděpodobně častější, než si uvědomujeme). Tento film mne tedy logicky ihned zaujal. Líbilo se mi vykreslení vnímání omezeného světa Pokoje dítětem i následné vyrovnávání se s realitou, kdy dítě změnu prostředí paradoxně snášelo lépe, než matka. Scéna útěku mi vehnala slzy do očí. Opravdu to na mne zapůsobilo. Myslím si ale, že pětileté dítě by si bohužel takto poradit nedokázalo. Chlapeček z filmu působil rozumně, říkáte si. Nojo ale jemu bylo v době natáčení osm. Každopádně jsem asi neviděl film, který by silněji zobrazil pouto matky a dítěte. 9/10. (01.01.2016)