50 odstínů vášně

V podstatě 50 odstínů z Wishe. Vzhledem k tomu, že Padesát odstínů šedi považuji za dost otřesný film, který drží pohromadě pomocí kvalitní a dobře uchopené kamery, hudbě a odpovídajícímu rozpočtu, měl jsem tu malinkou naději, že tento mockbuster by třeba mohl původní film i trumfnout. Stačil by přeci nějaký průměrný scénář, to není tak těžké, ne? Ale ne, je to zkrátka klasická "asylovina". Základní kostra příběhu sice může působit uchopitelně, provedení a jednotlivé detaily se ale skupinově všechny dohromady hroutí. Pravděpodobně si domyslíte, že vám tvůrci chtěli naservírovat příběh realitní makléřky, která před stresem a extrémním pracovním vytížením utíká ke svému druhému já, které chce prozkoumávat nové a neotřelé sexuální zážitky. Kéž by to jen bylo natočeno tak, aby divák nemusel hledat tu myšlenku, jež měl asi scénárista v hlavě. Nic z toho, co jsem výše popsal, v tom filmu prostě není vidět. Občas je tedy něco naznačeno alespoň jinak prázdným dialogem, což vám dá alespoň nějakou indicii k hlavnímu tématu. Hlavní hrdinka Michelle se chová většinou naprosto iracionálně a Ryan je prostě hajzl, protože je to hajzl. Na konci je nám zběžně (asi) naznačeno jakési jeho backstory, to je ale stejně rychle zašlapáno do země a není v něm nijak pokračováno. A ani samotná byznys linka tu nefunguje. Nemusíte být ta nejostřejší tužka v penále, aby vám i bez základních znalostí došlo, že scénárista v tomto odvětví tápe mnohonásobně více než vy. Michelle se tak drží několika slov a základních frází, které uslyšíte na každé schůzi a nikdy to není schopna rozvést. Když jsme se přenesli přes scénář, můžeme pokračovat, jak špatné je vizuální zpracování. Musím uznat, že tu asi byl jakýsi pokus o kreativitu, pokud se to tak dá nazvat. Avšak z pohledu diváka to vypadá, jako by měla kamera mořskou nemoc, protože jinak si nedokážu vysvětlit, proč se v tolika scénách naklání zleva doprava. Přechody během erotických scén jsou také poklad. Barevně mi dosti připomínají intro z Kobry 11, což vlastně dává smysl. Kvalita filmu je vražedná stejně jako tempo Semira Gerkhana. Ještě bych vypíchnul hudbu, která vám už od začátku chce naznačit, že tenhle film bude opravdu vážný. Ať se stane cokoliv, hudba prostě musí být dramatická. Třeba když začíná schůze. Nebo když do místnosti vejde dcera Michelle. Nebo když jdou postavy do restaurace. Nebudu to asi víc protahovat. 50 odstínů vášně je prostě masterpiece of shit. Je to zkrátka (jako je u studia The Asylum zvykem) tak špatné, že se u toho člověk neskutečně dobře pobaví. (13.07.2022)

Bohužel tam není ani troška humoru, nebo byť jen lehkého nadhledu. Takže se stalo, že tak vážné věci, které hlavní hrdinka řeší (problémy v posteli, uvědomění si vlastních fetišů, kurvící se dcera, nějaké nepodstatné problémy v práci, kde je očividně jen díky tatínkovi), vyzní naprosto směšně. Takže ano, je to blbost :-), navíc s nedomyšleným koncem. Povinná jedna hvězda za více než zachovalou Charismu Carpenter a její chirurgicky zdařilé pětky, na které jsme čekali věčnost, od Buffy-Přemožitelky upírů. (23.01.2016)

No...tak to bychom měli. Rychlým pohledem na monitoru vpravo vidím, že odpadem se tady v hodnoceních zrovna nešetřilo. Že by se na to nedalo koukat vůbec, to zase asi ne, ale čekal jsem od toho zřejmě víc. Takže jedna z mála věcí, na které se tu dá dívat, teda většinou, je představitelka hlavní role Charisma Carpenter, a její dcérečka, která se ale objeví v pár záběrech. Tak nějak nevím, jak to objektivně zhodnotit, tak se o to snad radši ani nebudu pokoušet. Za dvě*. Jo a 50 odstínů šedi jsem neviděl a jak to tady tak čtu, tak o to se asi radši pokoušet taky nebudu. (07.12.2015)

Obal je fakt úžasný, krásný filtr, kontrast, pozadí. Kéž by se tak řídili i ve filmu a dali tam normální filtr, jako v každém filmu. Buď je to moc syté, nebo moc vybledlé, nebo je tam červený filtr, nebo modrý filtr. Ale nebylo to zlé, proboha, mě se tahle verze líbila víc, než 50 odstínu šedi. Má to příběh, chemie funguje, nemám velká očekávání. Charisma Carpenter je kočka, chtěla bych v jejím věku jako ona. Ono, když není zapotřebí speciálních efektů, nějaké vědecké znalosti, tak si Asylumu umí poradit. Pro mě asi nejlepší film od Asylumu, co jsem viděla. Ale i tak 2* (31.03.2015)

Lituju všechny chudáky, kteří se těšili na erotický film! Místo toho dostali ...já ani nevím jak tuhle kravinu nazvat! Asi nechtěnou parodii na Dallas, Dynasty a telenovely, soudě podle těch cca 15 minut, které jsem na to střídavě při přepínání vydržela koukat, čistě z nevěřícnosti, že je to tak pitomé. Při scénách s otcem v kanceláři (doufám, že byl nevlastní, vypadali totiž naprosto stejně staří) a pak na jakési poradě, kam ta obstarožní silikonová blbka naklapala s nesplněným úkolem nebo při jejím dallasovsko alexisovském vyjednávání s jakýmsi boháčem jsem se už smála. Vždyť ona ani neměla žádnou mimiku. Bylo to hrozný! Můj nachlazený manžel se utábořil v jiném pokoji a tak bohužel toto veledílo nekomentoval svým obvyklým způsobem, tak mě to fakt nebavilo. (19.01.2017)