Vlastnictví není již krádež

Smutná komedie, která okrádá diváka o naději a v níž není nikdo šťastný. Když se privatizuje princip krádeže a okrádání se stane všeobecným imperativem, vytvoří si zlodějna za denního světla osvíceného sebezájmu a přirozeného práva na nezcizitelné soukromé vlastnictví veřejné instituce - policii, právo, banky. Když vás v takové situaci pronásleduje zloděj, pronásledujete se vy sám. Petri se po politickém thrilleru a sociálním dramatu pokusil vyburcovat svědomí diváka politickou komedií, nejeden moment či stylistický prvek připomene jeho předchozí pokusy, propojené s tímto filmem hlubší levicovou kritikou buržoazní společnosti: reminiscence "Podivného vyšetřování" (1970) v chladném střihu a precizní kameře za zvuků Morriconeho hudby u četných nočních scén, postava otce hlavního hrdiny takřka funkčně totožná s tou samou postavou (hranou stejným a Petriho oblíbeným hercem Salvem Randonem) z "Dělnické třídy kráčející do nebe" (1971). (20.07.2017)

Podivná komedie, dokumentující postupnou přeměnu bankovního účetního ve vášnivého zlodějíčka s Kafkovským vzezřením. Na snímku mě zaujaly osobní zpovědi jednotlivých postav, kterými je protkána hlavně první polovina filmu. V té druhé se spíše soustředíme na osobní zápolení mezi zlodějem a řezníkem. Zvláštní jsou také filosofické debaty o vlastnictví, které zloděj vede se svým morálnějším otcem. Snímek tak získává určitý politický podtext a vyznívá jako levicově nakloněná kritika společnosti. 7/10 [KVIFF 2014] (13.07.2014)

Groteskní příběh bankovního účetního, který má alergii na peníze. Poté se stane podivným zlodějem zaměřeným na okrádání jediného zámožného řezníka. Absurdní promluvy do kamery dovádějí do extrému i učení několika filozofů. Vše korunuje pohřeb zloděje s úžasnou řečí, která nám zdůvodní důležitost této profese pro celou ekonomiku. Hudba Ennia Morriconeho mi v pár pasážích silně připomínala pozdější motiv v seriálu Chobotnice. (15.07.2014)

Zvláštna komédia, ktorá nie je tak vtipná ako vážna, stavia sa do pozície nenávisti voči peniazom, bohatstvu a vlastne celému majetníctvu. Hlavný hrdina, ktorý túto nenávisť plodí, si ju vybíja predovšetkým na mäsiarovi, ktorý je ďalším synonymom jedincov v spoločnosti, ktorí majú v rukách moc nad inými. V podstate ide o dosť silný politický presah, možno by sa páčil aj anarchistom. (02.01.2014)

Ženu si odvede a zase nepoškozenou vrátí a vlastně ani není jisté zdali nenávidí bohatství jako takové, tolik k nepřesnostem v obsahu - obsah z kviff je mnohem lepší. Kdyby se podařlo udržet úroveň prvních scén a nezavést do film prázdnou postavu řezníkovy manželky - je spíš pojmem než postavou, byl by film dokonalý. Zásadový postoj Totala, odmítat vykořisťování, nakonec diváka přivádí k absurditě jeho situace. Total jako marxista, se na počátku filmu stane zlodějem aby popřel vlastnictví alespoň jednoho Lumpen-boháče, takovýto přispup je však na konci filmu ukázán jako upevňující bohatství v socální apologii zlodějů. Lumpen-boháč sám říká, že jediný způsob jak jej zbavit bohatství je vyrabovat banky a pojišťovny, spálit katastry, všechny smlouvy a zbourat jeho domy. Osamocený Total je ve nakonec zavražděn. (13.07.2014)