Wolf Hall

Wolf Hall svádí k tomu, aby byl srovnáván s Tudorovci, ale ani k jednomu ze seriálů to není fér. Tudorovci se mohli spolehnout na rozmáchlou výpravu, nablýskané interiéry či na řadu známých potažmo divácky vděčných krásných tváří, jejichž chování přiblížili k dnešním standartům. Podali tak dobu Jindřicha VIII. populárně pro širokou diváckou obec, ale na úkor historické věrnosti. Wolf Hall pracuje přesně naopak. Atmosféra věrně zachycuje anglický dvůr 16.století, charaktery postav jsou uvěřitelné a líbivé tváře by jste tu spočítali na prstech jedné ruky. Zadařilo se i herecky. Pro Marka Rylance se Thomas Cromwell stal pravděpodobně životní rolí a je to jeden z těch výkonů, kdy se herec svou postavou stane. Dokonalý byl i sám král Jindřich a pro Damiena Lewise platí místy to samé, co pro Rylance. Claire Foy také snese nejpřísnější měřítka a možná je to ta nejlepší Anna Boleynová vůbec. Celkově velká spokojenost a natěšenost na druhou řadu. 90% (01.03.2015)

Uťahané, pomalé, konverzačné a napriek tomu vo výsledku naozaj funkčné, nie prádlo, ale dielo. Samozrejme to má uľahčené divák, ktorý sa trošku v manželkách a milenkách Henricha VIII orientuje a niečo má o ňom načítané prípadne napozerané. Z mojej strany jedinou výčitkou zostáva, že som očakávala, že príbeh Thomasa Cromwella bude dopovedaný, až do jeho trpkého konca. Nebol. Môj problém. (15.11.2017)

Jak to všechno bylo s Kateřinou, Annou a Jindrou, dnes podle Cromwella, jehož život mi přijde nanejvýš zajímavý, byť v jeho kůži bych být nechtěla. Nová série se tváří nenápadně, stejně jako tento velikán, loutkař a nanejvýš schopný politik. Herecké obsazení je jako třešnička na dortu ze samých dobrých věcí (ale nejedná se o dort pejska a kočičky). (23.02.2016)

Wolf Hall popisuje události, které patří v historii středověké Evropy k těm nejznámějším a popkulturou i nejčastěji popisovaným. Panování Jindřicha VIII. a jeho milostné pletky byly ostatně výzvou pro samotného Shakespeara. Wolf Hall uplatňuje jiný úhel pohledu, autoři seriálu se na dění na panovnickém dvoře dívají optikou jedné z nejzajímavějších postav anglických dějin - Thomase Cromwella, muže, který byl z pohledu mocných feudálů kvůli svému nízkému původu považován za bezvýznamného poskoka, ale díky mimořádným schopnostem, pevným nervům a politickým instinktům se postupně dostal až na vrchol mocenského řebříčku. Sérii hodně pomáhá obsazení hlavní postavy. Cromwell v podání Marka Rylanceho je neproniknutelný charismatický hráč, ze kterého čiší autorita. Rylanceho minimalistické herectví se k roli skvěle hodí. Snad nejvíc jeho Cromwella charakterizují dva kratičké dialogy: "Co teď budete dělat, Moore?" - "Hodně psát a taky se modlit." - "Doporučuji méně psát a podstatně více se modlit." A druhý: "Jste schopný muž, Cromwelle. Škoda, že jste luterán." - "No dovolte, já jsem přece bankéř." Seriál neznásilňuje historii a dokazuje, že velké příběhy nepotřebují zásadně ohýbat a zkrášlovat podle představ hollywoodských scénáristů. Kladem je i výprava, rozhodně nejde o levnou inscenaci s chudičkým vizuálem. Celkový dojem: 90 %. (14.06.2017)

Adaptace lepší předlohy, protože tam kde se Mantelová mnohdy grafomansky utápí v popisech, rozvláčných větách a tlachání, tam jde Straughanův scénář rovnou po zlatonosné žíle v jejím díle. A ona tam je, ne že ne. Každopádně stejně jako o předloze platí, že se nikdo nepředstavuje a nic se nevysvětluje. Více nepřístupnou historickou látku "pro davy", aby jeden pohledal. Zjistěte si sami co obnášelo to či ono postavení za povinnosti a jaká (bez)moc vychází z toho kterého titulu. Zatímco "cévéčka" hlavních aktérů a ty zásadní události kolem nich jsou dobře známy i v našich luzích a hájích, tak procesí desítek šlechticů "z Kdečeho" již představuje pro našince problém. Rozhodně nestačí všeobecný obrázek získaný na základě Wikipedie. A ač zdánlivě o tom samém co nedávní Tudorovci, tak výsledek nemohl být rozdílnější. Jde o učebnicové naplnění rčení "Když dva dělají totéž, není to totéž". Ty dva přístupy/seriály si v ničem nekonkurují; pokud vůbec něco, tak se naopak v lecčems doplňují. Ostatně tady ta doba, události, postavy a zákulisní kutí piklů hrají v zásadě až druhé housle, jelikož vše je tu za všech okolností poplatné pouze a jen Cromwellovi v kariérním, duchovním i osobním životě. A pokud Cromwella nepovažujete za jednu z nejvýraznějších politických osobností (nejen) britské historie, tak není důvodu, proč tuto zdařilou (a záměrně u-t-a-h-a-n-o-u; s tím je třeba počítat) a kontroverzní (Cromwell bývá standardně ztvárňován jako charismatický státník, tady je spíše šedou kancelářskou krysou, které se nikdy tak úplně nedostaneme na kobylku) vůbec začít sledovat. (01.03.2015)